Dopravních staveb přibývá. I díky dotacím

Současné programové období Evropské unie spěje zvolna ke konci a prakticky ve všech operačních programech se pomalu blíží čas prvního opatrného bilancování. Velká pozornost se upírá především na oblast dopravy a dopravní infrastruktury, pro kterou jsou – alespoň v posledních letech – evropské dotace naprosto klíčové. Jak to v současnosti vypadá na celostátní i regionální úrovni s dotacemi do dopravy?

Největší objem evropských dotací – přes 310 miliard korun - šel v posledních 15 letech českého členství v Evropské unii na projekty v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury. Alespoň to vyplývá ze statistik ministerstva pro místní rozvoj, které podrobně mapuje jednotlivé výzvy a projekty všech operačních programů. Hned třináct z dvaceti největších projektů bylo podáno do Operačního programu Doprava. Tím největším z nich je výstavba dálnice D3 v úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí s dotací téměř 8,5 miliardy korun.

A zdá se, že objem evropských peněz proudících do české dopravní infrastruktury příliš nepolevil ani v současném programovém období. Potvrzuje to ostatně i Operační program Doprava, respektive Doprava II, což je klíčový dotační titul pro velké projekty zpravidla zařazené do tzv. transevropské dopravní sítě TEN-T. Po počátečním zdržení se podařilo program nastartovat a v současnosti už je rozdělena většina z celkem 120 miliard korun, které jsou v tomto období v OP Doprava II k dispozici. Jen v roce 2017 bylo z evropských strukturálních fondů podpořeno v dopravě na 68 projektů za téměř 51 miliard korun a další desítky investičních akcí se dočkalo podpory loni a v letošním roce.

Největším investorem na našem území je samozřejmě stát, respektive Státní fond dopravní infrastruktury. Jeho prostřednictvím mělo jít v příštím roce na výstavbu a údržbu silnic, železnic a dalších infrastrukturních staveb na 70 miliard korun. Dalších 20 miliard SFDI získá právě z evropských dotací. „Bude se to pohybovat od nějakých patnácti až 25 miliard korun v evropských zdrojích,“ prohlásil nedávno ředitel SFDI Zbyněk Hořelica. Celkové číslo, které bude mít SFDI k dispozici tak zhruba odpovídá letošku. Největší plánované projekty podpořené Evropskou unií přitom zůstávají už nějakou dobu stejné: Dostavba úseku D1 na trase Říkovice – Přerov za osm miliard nebo očekávaná modernizace pardubického železničního uzlu za více než čtyři miliardy korun.

MILIARDY NAVÍC

Zatímco pro silniční a železniční projekty realizované státem je tu především OP Doprava II, pro krajské investiční akce je připraven Integrovaný regionální operační program. Právě on pro toto období nahradil – i přes protesty některých hejtmanů – jednotlivé regionální programy. IROP přitom také nevykročil tou nejlepší nohou. Ještě v loňském roce se hovořilo o tom, že jde o rizikový program, kterému by se nemuselo podařit vyčerpat přidělené prostředky. Letos už je ale situace výrazně příznivější a program nabral potřebnou rychlost. Pomáhají v tom velkou měrou právě i výzvy zaměřené na infrastrukturní a obecně dopravní projekty. Podle posledních informací bylo v rámci programu rozděleno již více než 90 miliard korun, což je přes 79 procent všech alokovaných prostředků. Velkou část nabízel program projektů právě v oblasti dopravy. Desítky výzev cílily na stavbu a modernizace dopravních terminálů, opravy silnic, stavby cyklostezek či třeba na pořizování moderních a ekologických autobusů. Například podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové bude či už bylo díky programu modernizováno v regionech na 800 kilometrů silnic a pořízeno na 644 vozidel veřejné dopravy. Mezi poslední velké výzvy patří podpora ekologičtější dopravy v uhelných regionech. Miliarda korun podpoří primárně pořizování ekologických vozidel pro veřejnou dopravu. A podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, jejíž rezort IROP spravuje, ještě nic nekončí. V srpnu se jí prý podařilo najít dalších deset miliard korun, které si budou moci rozdělit žadatelé mimo jiné i na projekty rekonstrukcí silnic druhých a třetích tříd. „Vzhledem k tomu, že víme, že v realizovaných projektech vznikají úspory (např. z výběrových řízení na dodavatele) nebo se některé projekty nakonec nerealizují, můžeme již nyní uspokojit více žadatelů a přidělit jim dotaci, kterou pokryjeme z výše uvedených úspor,“ uvedla Klára Dostálová.

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ KRAJSKÝCH NOVIN.

PŘEDPLATIT SI JE MŮŽETE ZDE