„Dobrá práce musí být kvalitně zaplacena,“ říká se hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán

Jedním z krajů, kde se hejtmani příliš nestřídají, je ten Královéhradecký. Jiří Štěpán, původní profesí historik a vysokoškolský pedagog, je teprve třetím nejvyšším představitelem zdejší samosprávy, i přesto, že aktuální funkční období je v hejtmanském křesle jeho první. Ačkoliv jím vedená ČSSD skončila druhá za vítězným hnutím ANO s poměrně značnou ztrátou ve volbách v roce 2016, podařilo se mu sestavit krajskou pětikoalici a získat většinu v zastupitelstvu. Příští rok (rozhovor je ze závěru roku 2019 - pozn. red.) se chystá svůj post obhajovat.

V loňském roce investoval Královéhradecký kraj do dopravy 1,17 miliardy korun, v roce letošním to má být 1,5 miliardy korun a jen do mostů jste za poslední tři roky dali 280 milionů korun. Předpokládám ale, že ani tyto peníze nestačí k tomu, aby se silnice vbrzku vymanily z podfinancovaného stavu. Je to tak, pane hejtmane?

Bezpochyby. Ten problém je všeobecný a je dlouhodobý. Kraje vznikly v roce 2000 a dostaly do vínku silnice II. a III. třídy, které už v té době byly hrubě podfinancované. V našem případě to činilo osm miliard korun.

Investujeme výrazně více než v minulém období do oprav silnic, kterých máme pro zajímavost 3 330 kilometrů. To je rozsáhlá síť a už jenom délka silnic vytváří poměrně značný tlak na rozpočet. Rozhodně nám nepomáhají diskuze o tom, zda má stát dát krajům čtyři miliardy nebo dvě.

Potřebujeme, a také jsme v rámci Královéhradeckého kraje vytvořili stabilní výhled nejen na jeden rok, ale na celé období let 2016 až 2020. Máme několik priorit a opravy silnic druhých a třetích tříd mezi ně patří. Proto jsme zvýšili náš příspěvek a využíváme pochopitelně i ostatní zdroje, ať to jsou evropské finance nebo česko-polské projekty. Týkají se především oblasti Orlických hor, Broumovska a získali jsme díky nim stovky milionů korun, které vkládáme do právě do oprav silnic druhých a třetích tříd.

Krajské silnice jsou nicméně podfinancované. Pokud budeme pokračovat v investicích, jejich kvalita se časem zlepší. Startujeme bohužel ze špatného základu, kterým je právě hrubé podfinancování.

Zmínil jste situaci, která je každoroční - hejtmani se doprošují státu o příspěvek na krajské silnice. Letos jste ho opět dostali, ale poměrně hodně pozdě. Navíc přímo stát vám dal pouze polovinu očekávané částky a zbytek máte čerpat z evropských zdrojů. Co se dá udělat pro to, aby státní podpora silnic II. a III. silnic měla systém?

Ideální by byl přímo taxativně vymezený procentuální podíl na dani z paliv a maziv. Zároveň by bylo na konci roku jisté, s jakým objemem můžeme počítat na investice a dalo by nám to prostor veškeré záležitosti, které s opravami souvisí, lépe plánovat. Pokud dostaneme finance na poslední chvíli, jsme sice rádi, že je máme, ale pokud se máme bavit o systémovém řešení, nemůžeme se každý rok dohadovat, kolik peněz to bude a kdy je dostaneme.

Evropské peníze, které pochopitelně využíváme, jsou během na dlouhou trať, navíc není nikde jisté, že projekty, které připravíme, budou skutečně zaplacené.

Nejsem možná nejlépe připraven, proto jen odhaduji, že z letošní jedné a půl miliardy do silnic tvoří převážnou část evropské dotace. Co se, pane hejtmane, stane, až jednou fondy skončí?

Je to skutečně velká část financí, kterou na silnice máme. Kraje a především pak stát musí říct, jakou má představu do budoucna o silniční síti u nás. Jak se to bude řešit. Máte pravdu, jednou evropské peníze dojdou.

V rámci krajského rozpočtu už není tlak jenom na investice do silnic, nákladnější je i dopravní obslužnost a například zdravotnictví.

Kamiony jezdí po silnicích druhých a třetích tříd, které my opravíme, a vzápětí jsou opět zničené, protože nebyly na takovou zátěž konstruovány. Řidiči nákladních aut se snaží vyhnout mýtu. Stát by měl s námi diskutovat o nastavení systému do budoucna, protože řidič neřeší, zda jede po státní nebo krajské komunikaci. Buď jede po kvalitní, nebo silnici plné výmolů.

Dopravní infrastruktura, když bude v pořádku, pomůže nejenom kraji , ale i státu z hlediska rozvoje průmyslu. Nemám na mysli jenom továrny, ale i turistický ruch. To jsou potenciály, které máme a které nám do budoucna mohou přinést značný profit.

Když do jednoho trojúhelníku spojím kraje, stát a silnice, máme letos v průsečíku ještě jedno negativní téma. Mýtné na jedničkách. Vy razíte řešení spočívající v zákazu tranzitní dopravy na regionálních silnicích. Budete zároveň vyčíslovat škody, které vám objížděním placených úseků vzniknou na vašich silnicích?

Máme samozřejmě udělanou kategorizace silnic, diagnostiky probíhají v rámci plánování oprav. Samozřejmě víme, které silnice jsou ohrožené tím, po kterých budou řidiči objíždět placené úseky a otázkou je časové nastavení období, během kterých se diagnostika bude provádět. Zároveň na základě nového mýtného systému budeme schopni sledovat a vyhodnocovat tok dopravy. Pak se dá zpoplatnit a upravit jeho výhodnost.

Potřebujeme dálkovou tranzitní dopravu vedenou z Polska na Hradec Králové směřovat na dálnici s tak výhodnou sazbou, aby se kamionové dopravě nevyplatilo jezdit přes malé vesnice a místní komunikace, které na to nejsou stavěny.

Víme tedy, v jakém stavu silnice dnes jsou a můžeme v určitém časovém horizontu provádět jejich diagnostiku a vyhodnocovat způsobené škody. Stát by na to pak měl reagovat.

...a vy ho k tomu budete tlačit?

Ano, určitě. My jsme samozřejmě chtěli, aby některé úseky nebyly součástí zpoplatnění, ale výsledek je jiný.

Rozzlobilo vás to, že co platilo za jednoho ministra a na co jste měli podepsané memorandum, za druhého ministra neplatí?

Chápu, že každý ministr či představitel nějaké instituce, vkládá do instituce svůj pohled, svůj cíl. Ale my se potřebujeme pohybovat v delším časovém horizontu. Kdyby se ministři měnili třikrát do roka, bude to třikrát do roka jinak? To nikomu nepomůže. Potřebujeme stabilitu a možnost předvídat budoucí vývoj.

Sice jste řekl, že je legitimní individuální pohled na věc. Ale tohle nebylo úplně personální. Memorandum měly podepsány dvě instituce, Asociace krajů a ministerstvo.

Souhlas.

Mám ještě jedno bolestné téma. Královéhradecký kraj se letos zařadil mezi regiony, kterým antimonopolní úřad shodil tendr na zajištění autobusové dopravy. Jak to prožíváte, máte pocity zmaru?

Stále je ještě ve hře rozklad, který jsme podávali a jehož závěry stále nemáme. Je to velká zakázka na deset let, jedná se o velký finanční objem. Nejsme si vědomi pochybení při nastavení tendru. Musíme čekat na rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a poté můžeme postupovat dále.

Bohužel nejsme ani první ani poslední kraj, který toto řeší. Některé z nich jsou na tom velmi dramaticky a řeší i jiné způsoby zajištění dopravní obslužnosti, včetně vytvoření vlastního dopravního podniku.

Dostat fakticky jenom část očekávaných peněz od státu se vám letos nestalo jenom u silnic, ale také u sociálních služeb. Jak jste prožíval dobu, kdy dvě ministryně hledaly peníze potřebné na financování sociálních služeb?

Sociální služby jsou další velké téma. Jsme krajem, který má několik nej. Byli jsme podruhé za sebou vyhlášeni nejlepším krajem pro život, což ukazuje, že nemáme žádné zásadní problémy. Zároveň jsme ale krajem s nejvyšším průměrným věkem. I vzhledem k vývoji demografické křivky potřebujeme do roku 2030 zvýšit naši lůžkovou kapacitu v sociální oblasti o zhruba tisíc lůžek. To si vyžádá velké investice.

Práce v sociální sféře je nesmírně náročná, souhlasím tedy s tím, aby byla kvalitně zaplacená. Zároveň by ale potřebné zvyšování mezd mělo být naplánováno tak, abychom na něj mohli adekvátně reagovat. Tedy ideálně v době, kdy se bavíme o rozpočtu na další rok. Nikoliv, abychom hasili situaci, která vznikne v průběhu roku.

Když se podíváte, s jakým rozpočtem stát hospodaří, myslím, že občas zaznamenáme diskuze, které nemají úplně opodstatnění. V našem kraji chybělo zhruba 120 milionů korun, což pochopitelně nejsou malé peníze v rozpočtu kraje, ale z pohledu státního rozpočtu se jedná o relativně zanedbatelné položky.

Chceme udržet a dál rozšiřovat síť, musíme udržet kvalifikovaný personál.

Existují hlasy, které ale říkají, že by bylo třeba se na síť sociálních služeb podívat podrobně, zhodnotit její fungování, případně ji optimalizovat, restrukturalizovat. Má to už Královéhradecký kraj za sebou a víte tedy určitě, že to, kam peníze posíláte, je skutečně funkční?

Toto je velké téma ve směru k ministerstvu i k jednotlivým obcím. My zřizujeme primárně pobytové služby, které jsou rozptýlené po celém kraji. Přes kraj putují peníze do terénních služeb, do služeb, které organizují města. A těch jsou desítky.

Co se nás dotýká velmi, je otevření systému pro další poskytovatele sociálních služeb. Jsou zde nové soukromé subjekty, které chtějí stavět domovy důchodců a budovat sociální služby, které si pak vzápětí říkají o to, aby byly zařazeny do stávající sítě. To na jednu stranu přinese více lůžek, ale i větší tlak na situaci v sociálních službách.

Navíc, když jsme zřizovateli sociálních služeb, jsme schopni řešit výši platů a balancovat s výší mezd. Pokud přijde vnější subjekt, který není vázaný jakoukoliv vazbou na Královéhradecký kraj, může se stát, že v daném místě nastane nedostatek pracovníků.

V současnosti v rámci Dvora Králové nad Labem probíhá stavba, která původně byla černou stavbou. Jedná se o obrovské zařízení, které pochopitelně bude mít vliv nejen na Dvorsko, ale na celé širší okolí. Máme připravené velké projekty a do systému, který vytváříme, přichází někdo zvnějšku a my nemáme jistotu, že nevyužije nejen naše zaměstnance. Do budoucna tedy vidím cestu v podobě společných investic a projektů s místními samosprávami.

Špatnou situaci v sociální oblasti způsobil nárůst mezd, se kterým se předem nepočítalo. Podobné je to ve zdravotnictví, kde úhradová vyhláška nestíhá a řada regionálních nemocnic se dostává do situace, kdy mzdové prostředky činí víc než osmdesát procent nákladů. Je toto hlavní důvod toho, proč jsou vaše nemocnice v červených číslech?

Příjmy skutečně nestačí. Navíc je zde velká fakultní nemocnice, která není součástí krajského systému, ale funguje v rámci zdravotnictví v kraji. Potíž je samozřejmě v rozdílu výše úhrad. Za vykonanou operaci například slepého střeva obdrží fakultní nemocnice jiné finance a jiné jičínská nemocnice.

V Královéhradeckém kraji máme skvělou síť okresních nemocnic. Když budeme chtít výrazně šetřit, jsou dvě možnosti - buď získáme větší příjmy nebo péči nebudeme poskytovat. Existují oddělení, která jsou ztrátová, ale nedovedu si představit, že bychom třeba měli méně než čtyři porodnice. Abychom omezovali péči, to je pro mě nepředstavitelné.

Co je ale velkým problémem, a to nejenom Královéhradeckého kraje, je nedostatek lékařského i nelékařského personálu. Víme, kolik studentů absolvuje školu, kolik jich zůstává u nás a kolik jich odchází do zahraničí.

Vy je ale podchycujete prostřednictvím stipendií, mám pravdu?

Ano, řešíme to formou stipendií. Podporujeme studenty, aby právě díky stipendiu svoji budoucnost spojili s naším krajem a dále zde působili. Stipendia jsou určena studentům, kteří jako absolventi začnou pracovat v krajských nemocnicích, ve fakultní hradecké nemocnici nebo zaměří se spíše na soukromou sféru. Jde nám o to, aby zůstali v kraji.

Zároveň města zřídila nadační fondy na podporu středního zdravotnického personálu, aby byl vázán na konkrétní nemocnici. Z fondu také může být hrazeno přístrojové vybavení nebo vzdělávací programy pro zaměstnance nemocnice.

Akcie krajských nemocnic vlastní holding a váš záměr byl, aby od začátku příštího roku došlo k jejich fúzi. To se sice aktuálně nestane, uskutečnění se posune na časové ose. Co fúzí získáte? Myslíte, že se vylepší hospodaření a například se sníží vyrovnávací platby, na kterých jste letos do nemocnic poslali 280 milionů korun?

Myšlenka fúze a vytvoření jedné velké akciové společnosti znamená silnější organizaci a vytvoření většího partnera pro jednání s pojišťovnami. Zároveň se jedná o lepší řízení jednotlivých zdravotnických zařízení v tom smyslu, že by si neměla navzájem konkurovat. To spočívá i například ve snazším nastavení platových podmínek.

Jedná se o všeobecný trend. Některé kraje tento krok mají za sebou, jiné o něm uvažují. Máme v kraji pět nemocnic a čtyři akciové společnosti. Myslím si, že bez problémů můžeme mít jednu, která bude koordinovat činnost všech.

Co se týká vyrovnávacích plateb, tak v současné době poskytujeme finanční prostředky v tomto objemu z důvodu, že chceme zajistit občanům zdravotní péči, na kterou jsou zvyklí. Do budoucna samozřejmě vzhledem k personální situaci může dojít ke stavu, kdy nebudeme schopní splňovat na některém oddělení kritéria fungování. Ale to je bohužel problém všech nemocnic v republice.

Pojďme, pane hejtmane, k politice. Před třemi lety v Královéhradeckém kraji vítěz voleb otevíral šampaňské, zatímco vy ostatní jste v rekordním čase dali dohromady pětikoalici a vyšachovali ho ze hry. Je to ale pět subjektů v koalici, dá se tedy předpokládat nižší stabilita a ani vaše většina v radě není úplně oslnivá. Funguje tento projekt? Nebylo to špatné rozhodnutí?

Rozhodnutí bylo učiněno na základě výsledku voleb a společné vůle spolupracovat. Koalice je o pěti partnerech, ale i v jednom subjektu můžete mít několik názorových proudů, které se musí sladit.

Jak s koalicí, tak i s opozicí je potřeba komunikovat, abychom udrželi stabilitu v kraji a jeho rozvoje. To je cíl mého práce.

Když jsem přicházel k vám do kanceláře, viděl jsem na zdi viset obrázky hejtmanů. Je tam Bradík, Bradík, pak Franc, Franc a jeden Štěpán. K teploměru jsou ještě dva hřebíčky volné. Nominační konference ČSSD je na začátku příštího roku, ale nikde jsem nenašel vaše vyjádření, že chcete obhajovat křeslo hejtmana. To je první otázka, druhá zní, zda se už v pětikoalici domlouváte na případném společném pokračování?

V tuto chvíli debatujeme nad vhodnými kandidáty, kteří budou mít šanci na úspěch. Ve straně pochopitelně mluvíme o tom, kdo by měl být jejím lídrem. Ambici osobně pokračovat mám, ale vše záleží na voličích.

Prozatím v koalici s kolegy o společném pokračování nejednáme, řešíme aktuální důležitou práci.

Podle zatím posledního průzkumu oblíbenosti hejtmanů jste skončil poslední, když nepočítám primátora Hřiba, loni se sociální demokracie nedostala do zastupitelstva v krajském městě. ČSSD je na tom špatně, dokážete odhadnout, jak pro vás bude těžké přesvědčit voliče, aby vám dali hlas? Je cestou k větším šancím otevření kandidátky pro další osobnosti mimo stranu?

Je pravda, že chceme vytvořit kandidátní listinu složenou nejen ze stranických členů. Musíme ukázat voličům témata, která jsme řešili a která dál řešit chceme. Naším cílem je, aby naše kroky přinášely konkrétní výsledky pro všechny obyvatele.

A jak to bude těžké, je otázkou, jak voliči zhodnotí naši působnost za čtyři roky. Věřím, že práci, kterou jsme odvedli a máme ještě v plánu, budou vnímat lidé jako povedenou.

(mes); foto: Královéhradecký kraj