Půta: Současná koalice je stabilní

Martin Půta byl jedním z překvapivých vítězů posledních krajských voleb a jeden z pouhých dvou stávajících hejtmanů, který není z ČSSD. Liberecko pod jeho vedením zažilo pořádně turbulentní čtyři roky. Půta přežil v čele hejtmanství pád koalice i vlastní obvinění ze zneužití dotací. Stávající představitel kraje bude lídrem Starostů i v nadcházejících volbách. „Politická mapa České republiky a také Libereckého kraje se za poslední čtyři roky změnila. Myslím si, že největším politickým soupeřem pro nás bude hnutí ANO,“ řekl Krajským novinám Martin Půta.

1)Co považujete za největší úspěch během vašeho mandátu?

Do vedení Libereckého kraje jsme před necelými čtyřmi lety přišli s cílem prosadit otevřenou a slušnou krajskou politiku, která bude vstřícná k obyvatelům, městům, obcím, neziskovému i podnikatelskému sektoru. Tento cíl jsme splnili, kraj jsme otevřeli veřejnosti. Zveřejňování smluv, objednávek či faktur je samozřejmostí, hospodaření kraje mohou lidé sledovat prostřednictvím rozklikávacího rozpočtu, transparentního účtu, zveřejňovány jsou všechny podklady z jednání zastupitelstva i rady. Online přenosy z jednání zastupitelů umožňují každému sledovat zvolené zastupitele při práci a zároveň mít veřejné výdaje pod kontrolou. Z konkrétních projektů mám největší radost z dokončení všech oprav krajských silnic, které v roce 2010 zničily bleskové povodně. Obnovu čtyř velkých akcí jsme mohli zahájit až v roce 2013, kdy jsme na jejich obnovu dokázali zajistit finanční prostředky. Předchozí krajské vedení o dotaci totiž nepožádalo. Celkové náklady na odstranění škod dosáhly výše 1,610 miliardy Kč. Podařilo a daří se nám ale postupně zlepšovat stav i jiných silnic II. a III. tříd ve všech částech kraje. Investice do silniční sítě jen od roku 2013 dosáhly výše 3,9 mld. Kč. Do zdárného konce jsme také úspěšně dovedli projekt lůžkového hospice v Libereckém kraji. Patřili jsme k posledním krajům, kde kamenný hospic chyběl. Zatímco v posledních deseti letech o jeho nutnosti ostatní pouze hovořili, povedlo se nám myšlenku přetavit v realitu a v lednu roku 2016 kamenný hospic, který podpořil svou návštěvou slavnostního otevření i prezident republiky Miloš Zeman, přijal první klienty. Celkové náklady na stavbu, dodávku technologií i vnitřního vybavení dosáhly částky necelých 109 milionů korun.

2)Čeho jste během svého vedení kraje chtěl dosáhnout a nevyšlo to?

Zřízení plnohodnotného krajského soudu v Liberci je „evergreen“ už třetí volební období. Poté co tuto myšlenku osobně podpořil prezident Zeman a bývalá paní ministryně Válková se zdálo, že je všechno na dobré cestě. Přesto nakonec jeho zřízení vláda nepodpořila, i když je v Liberci jak personálně, tak stavebně vše připravené. Kladné rozhodnutí, které je podle mého názoru důležité, protože v kraji by měly být všechny krajské instituce, se odložilo s tím, že se bude tento problém řešit spolu s dalšími kraji. Na území kraje tak zatím v podstatě nyní působí dva krajské soudy – KS Ústí nad Labem a KS Hradec Králové.

3)Jak se vám ve vaši funkci spolupracovalo s ostatními hejtmany, jak s kolegy z vrcholné politiky a jak se zástupci měst a obcí?

Myslím, že v Asociaci krajů ČR, až na dvě drobná zakolísání, spolupráce probíhala dobře a věcně. Ta dvě zakolísání se týkala situace kolem prezidentské volby a pokusu tvářit se, že celá asociace podporuje jen jednoho prezidentského kandidáta. Druhá velice podobná situace nastala v době, kdy vznikala Rusnokova prezidentsko-úřednická vláda. Podle mého názoru by Asociace krajů ČR v těchto politických tématech měla zachovat odstup a jistou zdrženlivost a neměla si hrát na další parlamentní komoru. Komunikace a hledání dohod při řešení věcných problémů se starostkami a starosty měst a obcí v Libereckém kraji fungovalo během čtyř let velice dobře. Cením si toho, že chápali, že v některých situacích prostě kraj z různých důvodů přímo pomoci nemůže. A v těch jiných záležitostech jsme vždy společně hledali nějaká řešení nebo kompromisy ve prospěch území a jeho obyvatel. Co se týká kolegů z vrcholné politiky, tak tady musím říct, že bohužel celá řada poslanců, senátorů i ministrů má občas pocit, že v Praze některé problémy umí vyřešit tak nějak bez nás a trochu zapomínají na komunikaci s regiony. Pak řeší až následky, například problém s česko-polským územním dluhem nebo komunikace ministerstva školství ohledně chrastavského ústavu, která nastala vlastně až tehdy, když problém vygradoval v médiích. Možná, kdyby se otevřeně vysvětlil dříve, než se podnikaly nějaké kroky, mohla být celá situace více v klidu.

4)Co je podle Vás v současnosti největší problém Libereckého kraje?

I když je nezaměstnanost v současné době na historicky nízké úrovni, tak jsou pořád regiony, kde je práce málo. Lidé musí do zaměstnání dlouho a komplikovaně dojíždět, a pak nastává problém s vylidňováním – např. oblasti Frýdlantska nebo částečně i Semilska. Tou správnou cestou je podle mého názoru vylepšení dopravní sítě, a to jak nová silnice I. třídy na Frýdlant, tak nová silnice II. třídy na Semily napojená na dálniční síť. Intenzivně o tom jednáme se všemi ministry, kteří se stačili na ministerstvu dopravy za současné volební období vystřídat. Zmínil bych i naprosto nevyhovující železniční napojení na Prahu. V tomto případě si myslím, že Liberecký kraj a liberecko-jablonecká aglomerace jednoznačně potřebuje pátý železniční koridor, vysokorychlostní trať nejenom pro osobní, ale také nákladní dopravu, protože u nás máme jedno z průmyslových center ČR. Z pohledu osobní dopravy, přestože máme dobrou rychlostní silnici číslo 10 z Liberce až do Prahy, si myslím, že vlak, který by z Liberce do centra Prahy dojel do šedesáti minut, by dokázal potenciál našeho regionu ještě více využít a otevřít novým možnostem

5) Původní krajská koalice se ve Vašem kraji začátkem roku rozložila, nakonec jste Radu kraje doplnili o zastupitele ČSSD a odtržené zastupitele od původního partnera Změna pro Liberecký kraj. Jak hodnotíte práci „novější“ krajské koalice, vztahy v ní a je tedy už situace na krajském úřadě stabilní?

Po naprostém rozštěpení Změny pro Liberecký kraj na jednotlivce jsme se pokoušeli najít partnera, který se připojí k programovému prohlášení a plnění toho, k čemu jsme se zavázali na začátku volebního období. Přitom jsme neoslovovali KSČM, která nebyla, není a nebude partnerem, se kterou bychom chtěli uzavírat koaliční smlouvu a řídit Liberecký kraj. Nakonec na naši nabídku reagovala ČSSD, která po krajských volbách v roce 2012 prošla významnou personální obměnou. Lidé, kteří jsme před volbami významně kritizovali, z velké většiny nejsou v krajském zastupitelstvu a mě těší, že se sociální demokracie připojila k programovému prohlášení, které napravuje řadu chyb právě z toho volebního období, kdy byla ČSSD nejsilnější krajskou politickou stranou. Domnívám se, že krajské zastupitelstvo funguje poslední rok a půl volebního období dobře. Při projednávání většiny problémových bodů se hledá věcné řešení.

6)Koho považujete za svého největšího volebního soupeře?   

Politická mapa České republiky a také Libereckého kraje se za poslední čtyři roky změnila. Myslím si, že největším politickým soupeřem pro nás bude hnutí ANO. Na druhou stranu vidím v lidech, kteří jsou  za toto hnutí v zastupitelstvech některých měst v Libereckém kraji poměrně velký potenciál. Myslím, že u většiny členů hnutí byla hlavní motivací, proč jít do politiky snaha o to dělat politiku jinak a líp. To byl ostatně primární důvod, proč vznikli i Starostové pro Liberecký kraj.