V Česku chybí kvalitní vystudovaní odborníci

Ačkoliv je míra nezaměstnanosti mladých a absolventů v České republice podle posledních průzkumů pod průměrem celé EU, firmy si často stěžují, že jim chybí odborníci, a to především v technických oborech. Kritika od zaměstnavatelů míří především na nedokonalý systém technického vzdělávání. Současní odborníci navíc stárnou a přibližují se důchodovému věku.

Čerství absolventi vysokých škol jsou kvůli své malé praxi a nedostatku zkušeností jednou z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v celé EU skupiny absolventů a mladých v loňském roce dosáhla podle údajů Evropské komise 21,4%. V České republice byla podle Evropské komise tato hodnota na čísle v prosinci 2014 na hodnotě 14,3%. Národní ústav pro vzdělání informoval, že v roce 2014 našli nejsnadněji uplatnění absolventi strojírenských a některých elektrotechnických oborů. Nízké hodnoty také měli absolventi zdravotnických oborů. Vůbec nejhůře se práce absolventům hledá v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde má problémy s uplatněním každý třetí absolvent. Na opačném pólu je pak hlavní město Praha, kde má problém každý dvacátý.

VÍCE NEŽ TŘI TISÍCE PRACOVNÍKŮ ROČNĚ

Podle analýzy Svazu průmyslu a dopravy ČR se ve všech čtrnácti krajích České republiky potýkají s nedostatkem středoškoláků technického zaměření, přičemž nedostatkoví jsou zejména absolventi učebních oborů zaměřených na strojírenství, stavebnictví, dopravu a spoje. Například v Moravskoslezském kraji, ve kterém sídlí velké hutní, strojírenské a těžařské firmy, podle analýzy z roku 2014, budou v následujících osmi letech potřebovat více než 25 tisíc nových odborníků pro průmysl, což znamená poptávku přes tři tisíce odborníků ročně. Nejcitelněji pak potřebují odborníky v oborech strojírenství, IT a ve stavebnictví. Z Regionální rešerše Moravskoslezský kraj navíc vyplývá, že problémem je i stárnutí zaměstnanců podniků. V roce 2014 bylo 67% zaměstnanců v průmyslu v kraji starších čtyřiceti let.

Zaměstnavatelé v průmyslu dlouhodobě zdůrazňují, že je těžké nalézt kvalitně připraveného absolventa – odborníka. Mnohé technické firmy plánují rozšiřovat v příštích letech v ČR svoji výrobu, poptávka po kvalitních absolventech s technickou kvalifikací výrazně převyšuje nabídku. Pro zlepšení situace v oblasti vzdělávání odborníků se například Kraj Vysočina rozhodl poskytovat stipendia pro zahraniční studium vysokoškolákům s trvalý pobytem v kraji. „Do programu se může přihlásit student jakéholiv oboru vysoké školy. Pouze studium některých oborů je zvýhodněno, například technické obory či přírodovědné obory,“ sdělil hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

MÁLO PRAXE, SHODUJÍ SE ZAMĚSTNAVATELÉ

V jednotlivých krajích ČR se zaměstnavatelé shodují, že je důležité oživovat učňovské vzdělání a zatraktivňovat studium technických oborů případným zájemcům. Kritika od podniků míří především na nedostatek či nevhodnost praktického zaměření studia. Vadí jim, že praktická výuka škol se málokdy uskutečňuje přímo v podnicích. Žáci ji nejčastěji absolvují pouze ve škole. Tomu se snažili jít naproti třeba v Plzeňském kraji, když v červnu letošního roku podepsali se zaměstnavateli a školami Regionální sektorovou dohodu pro Plzeňský kraj v oblasti plastikářského průmyslu. „Technické obory jsou v současné době nedoceněné, získat žáka ke studiu těchto oborů je rok od roku složitější. Domníváme se, že dokud nebudou tato místa lépe placená, zájem o ně nebude, proto bude zřejmě jedinou cestou výrazné zvýšení mezd,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs. Jeho slova potvrdil také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s tím, že je důležité také změnit systém vzdělávání. „V 90. letech došlo k totálnímu rozkladu duálního systému vzdělávání. Nyní se ukazuje, že tento systém chybí. A právě tato sektorová dohoda je jakýmsi prvním krokem k nápravě.“

Oblast zpracovávání plastů je přitom pro Plzeňský kraj dlouhodobě perspektivní, zejména z důvodu růstu tohoto odvětví v národním i evropském měřítku, dlouhodobé velké poptávky po pracovní síle. Nedostatek vhodných absolventů v oboru plastikářství má nepříznivý vliv na rozvoj firem zaměřených na výrobu a zpracování plastů v Plzeňském kraji. Společnosti bojují s nedostatkem kvalifikovaných odborníků plastikářů a v dalších letech lze počítat s tím, že situace se dále výrazně zhorší. Mnoho odborníků v tomto oboru je v předdůchodovém věku, a bude složité najít za tuto kvalifikovanou pracovní sílu náhradu mezi absolventy. Lukáš Zitka