Turisté by u nás měli trávit víc času, zaznělo na Fóru cestovního ruchu

Cestovní ruch se mění a stejně tak i jeho vliv na obyvatelstvo. Podíl na tom má především rozvoj internetu, bezpečnostní situace ve světě, ale také fenomén sdílené ekonomiky. Příjmy z cestovního ruchu rostou a vloni tvořily 154,2 miliardy korun, jsou s ním ale spojené negativní jevy. Turismu není často šetrný k přírodě, ani k místním obyvatelům. Odpovědi na to, jak se vyrovnat se změnami v cestovním ruchu i jeho dopady, hledali odborníci na Fóru cestovního ruchu 2017, které se konalo v Táboře.

„Je potřeba udržet německé a vůbec tradiční regionální a středoevropské návštěvníky, protože představují určitý stabilizační prvek... A měli bychom nabízet turistům to, co nikdo jiný neumí, vše ostatní si díky internetu najdou a zařídí sami. Důležité bude nabízet nové tuzemské destinace,“ shrnul mnohé z toho, co na Fóru cestovního ruchu zaznělo, populární geolog a klimatolog Václav Cílek.

Rozmach cestovního ruchu má negativní vliv na životní prostředí a často také negativně ovlivňuje život rezidentů. Paradoxní přitom je, jak na konferenci zaznělo hned několikrát, že turisty zajímá autenticita a originalita, kterou ovšem cestovní ruch potlačuje. „Dnes mnohdy nepoznáte, na ulici kterého středoevropského města stojíte. Díky turistickému ruchu jsou si podobné jako vejce vejci,“ uvedli ve svém příspěvku Dana Fialová a Veronika Marianovská z Centra výzkumu geografie volného času při Přírodovědecké fakultě UK.

Podobný rozpor zmínila i Martina Pásková z Ministerstva životního prostředí, když mluvila o světovém dědictví UNESCO. Objekty, které začne tato organizace chránit, okamžitě přitahují zvýšený turistický ruch, což rozhodně není záměrem této ochrany. Zájem podle statistik vzrůstá třikrát až desetkrát.

CÍLEM JSOU NÁVŠTĚVNÍCI, KTEŘÍ U NÁS STRÁVÍ VÍCE ČASU

Jak z toho ven? Podle ředitelky agentury CzechTourism Moniky Palatkové je potřeba se zaměřovat na turisty z méně vzdálených zemí, kteří generují menší uhlíkovou stopu. Návštěvníci z blízkého zahraničí také častěji volí méně vytížené lokality, a přispívají tak k většímu regionálnímu rozložení cestovního ruchu. Důležité je, aby u nás návštěvníci trávili delší dobu. To má za následek větší zisk při stejné dopravní a tedy i ekologické zátěži. Ta je nižší i u bohatších klientů. Podporu si zaslouží i tzv. nízkouhlíkové cestování, tedy pěší turistika, cykloturistika nebo tzv. slow travel.

Že se to CzechTourismu daří, dokládají čísla vedoucí marketingového výzkumu agentury CzechTourism Soni Machové a Ladislava Kliky ze společnosti MindBridge Consulting, která se zabývá výzkumem trhu a veřejného mínění. Největší intenzitu cestovního ruchu (počet přenocování na počet obyvatel) stále zaznamenává Praha, ale následuje ji Karlovarský a Královéhradecký kraj. Praha meziročně více než zdvojnásobila počet domácích turistů, kteří zde strávili noc. Prodloužila se i doba, po kterou domácí i zahraniční turisté v Praze přespávají, a to na průměrných 13 dní. Karlovarský kraj se díky lázeňským pobytům posunul až nad hranici 16 dnů. Průměrný počet přespání v ČR na celou populaci je 4,5 dne.

Na fóru se průběžně řešilo i to, jak zařídit, aby zvýšený počet turistů vítali místní obyvatelé. „Turistická destinace se musí vyvíjet s respektem k místním lidem a kultuře. A tomu je potřeba přizpůsobit nastavení pravidel a zajistit kontrolu jejich dodržování tak, aby turistický ruch nezničil sám sebe,“ uvedli ve svém příspěvku Dana Fialová a Veronika Marianovská. Podobně se vyjádřil i Belgičan Vincent Nijs z Visit Flanders. Podle něj je potřebné udržet místní obyvatele na své straně. Proto je dobré v lidech posilovat pocit hrdosti na svůj region, přesvědčovat je o pozitivních sociálních dopadech cestovního ruchu, zapojovat je do rozhodování o budoucnosti turismu, usilovat o eliminování negativních dopadů a informovat o přínosech.

O podobných problémech mluvil i místostarosta Českého Krumlova Ing. Josef Herman. Cestou k udržitelnosti je podle dokumentu, který si město nechalo vypracovat od poradenské společnosti KPMG, mimo jiné spolupráce s okolními obcemi a další aktivity vedoucí k rozmělnění přílivu turistů i mimo historické centrum. Ke stejnému účelu by měly posloužit i připravované vycházkové okruhy apod. Zdaleka ne všechna opatření jsou ale v pravomocích města (např. regulace sdíleného ubytování apod.).

Podle hlavního ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory, pokud se chtějí destinace s přílivem turistů vypořádat, aniž by na tom byly prodělečné, budou muset v následujících letech výrazně zvýšit ceny svých služeb.

Diskutující na fóru mluvili o tom, co čeká turistický ruch v budoucnosti. Podle Václava Cílka ho poměrně brzy mnohem výrazněji ovlivní klimatické změny a robotizace, které budou mít vliv na chování lidí ve volném čase. Již nyní začíná část lidí odsouvat letní dovolenou mimo hlavní sezonu, případně si ji rozděluje do několika kratších pobytů v průběhu celého roku. Veřejnost podle něj bude také v budoucnu kvůli smogu ve městech častěji hledat to, co dříve bývaly tzv. letní byty.

SLEVOVÉ PORTÁLY MAJÍ VELKÝ VLIV NA CHOVÁNÍ DOMÁCÍCH TURISTŮ

Účastníci fóra hovořili i o nových fenoménech spojených s internetem. Soňa Machová a Ladislav Klika ve svém příspěvku zmínili vlivy slevových portálů a webů, jako jsou Filmová místa.

Zkušenost s nákupem na slevovém portále má přes 45 % lidí. Před rokem a půl to bylo 36 %. Slevové portály Překvapivě více využívají domácnosti s vyšším příjmem. To je pravděpodobně dáno tím, že také častěji cestují. Slevové portály jsou pro lidi motivační a inspirují je. Zhruba polovička lidí, kteří nakupují přes slevové portály, tvrdí, že díky nim jezdí po ČR častěji, a zhruba třetina říká, že si díky nim vybrali dovolenou náhodně a přivedlo je k tomu přesměrování z jiné webové stránky. Zhruba 86 % navštívilo díky slevovým portálům místo, které původně neplánovali navštívit. Sílu slevových portálů umocňuje i to, že 97 % jejich zákazníků je spokojeno a rádo na nich nakoupí znovu.

Celkem 36 % respondentů pak navštívilo prostřednictvím serveru Filmová místa nějakou destinaci, kterou viděli ve filmu nebo v seriálu, a 15 % jelo už opakovaně. Zajímavé je, že podle výzkumu chalupáři, tedy lidé, kteří mají k dispozici chalupu nebo ji vlastní, jezdí za filmovými místy častěji než zbytek populace. Ti hledají kratší výlety po okolí.