Třídíme lépe a lépe, problémem jsou skládky

odpady 6 2015Tmavý hustý dým nad ohništěm zahrnutým plastovými lahvemi a pneumatikami. Kontejnery přetékající změtí odpadků obsahující kartony, plechovky, vysloužilou elektroniku i zbytky jídla. Obrovské skládky na okrajích měst. Takové obrazy nebyly v České republice po dlouhou dobu ničím výjimečným. S osvětovou kampaní ohledně třídění a recyklace odpadů se ale situace začala postupně lepšit. Jak je na tom naše země nyní?

Desetiletí komunistické mašinérie vypěstovalo ve velkém procentu českých obyvatel dojem, že o přírodu se starat nemusíme, protože se o sebe vždycky nějak postará sama. A projevilo se to velkou měrou právě v oblasti nakládání s odpady. Ať už v malém, kdy se u nás stále zuby nehty drží zvyk pálit na zahradě prakticky všechno, tak ve velkém, kdy se využívalo a využívá velkou měrou skládkování. Od devadesátých let se ale situace pomalu začíná měnit a narovnávat. Dokonce takovým způsobem, že se Česká republika v některých statistikách dostává mezi evropskou špičku. Tak především máme v porovnání s mnoha jinými zeměmi EU poměrně nízkou produkci odpadů. Společnost Arnika před několika týdny vyhodnotila soutěž obcí a měst konanou pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Ukázalo se, že nejmenší produkci odpadů mají v Dalešicích v Libereckém kraji, v Moravanech v Pardubickém kraji a v Kdyni v Plzeňském kraji. „Výsledky soutěže hezky ukazují, že není pravda, že by se ve větších městech nedala snížit produkce směsného odpadu, tedy toho, který se nedá vytřídit,“ říká garant soutěže z Arniky Milan Havel.

Objem produkovaného odpadu je ovšem pouze jednou stranou mince. Tou druhou je způsob nakládání s tímto odpadem. Dlouhou tradici má u nás bohužel skládkování. A to průmyslového i komunálního odpadu. „Ačkoliv se množství skládkovaného odpadu v ČR každým rokem snižuje, stále se na skládky odveze více než polovina z odpadů z obcí,“ stojí v komentáři Českého statistického úřadu. Může za to pohodlnost, tradice a hlavně fakt, že jde stále o velmi levný způsob nakládání s odpady. Loni na podzim ministerstvo životního prostředí představilo opatření, které mají naší zemi definitivně zbavit pověst země skládek. Od letošního ledna tak platí pro skládkování přísnější předpisy a od roku 2024 by mělo být úplně zakázáno vyvážení komunálního odpadu na skládky.

ÍDIT UŽ UMÍME

Ke slovu by tak měly přijít ekologickými organizacemi kritizované spalovny a především recyklace, která je dnes považovaná za dlouhodobě nejlépe udržitelný způsob nakládání s odpady. Systém tříděného sběru odpadů, jak jej v dnešní době známe, tedy prostřednictvím 253 000 barevných kontejnerů, funguje díky Autorizované obalové společnosti EKO-KOM a spolupráci českého průmyslu a obcí.

V roce 2014 bylo podle údajů společnosti v rámci systému EKO-KOM vytříděno a zrecyklováno téměř 700 tisíc tun odpadů z obalů. Celkem se u nás recykluje 75 procent všech obalů. Nejlépe se daří recyklovat papír (celkem 88 procent), naopak jen minimum lidí třídí nápojové kartony (21 procent). „Za rok 2014 tak v průměru každý občan ČR vytřídil 40,5 kilogramů plastů, skla, papíru a nápojových kartonů, což nás ve srovnání s Evropou řadí na přední příčky,“ stojí ve zprávě společnosti. V posledních patnácti letech se navíc objem vytříděného odpadu prudce zvedl. V roce 2000 jeden obyvatel vytřídil pouhých 12 kilogramů plastu, skla a papíru. Pokud budeme srovnávat jednotlivé kraje, tak zjistíme, že vůbec nejlépe si stojí ten Pardubický. Jeden jeho obyvatel loni vytřídil v průměru 44,6 kilogramů odpadu. Podle krajského radního Václava Kroutila za tím stojí i dlouhodobá práce na podpoře a propagace recyklace. „Věnujeme se tomu systematicky, vždycky jsme se pohybovali v horní třetině tabulky. Navíc se už ustálila statistika,“ říká radní.

A jak jsme na tom v porovnání s Evropou? Podle Evropského statistického úřadu Eurostat se v posledních letech držíme vysoce nad průměrem. V roce 2014 to bylo v rámci EU dokonce čtvrté místo, přičemž v porovnání s jinými zeměmi jsme lepší hlavně v třídění plastů. Daří se to především díky široké dostupnosti barevných kontejnerů a podle zástupců společnosti EKO-KOM i díky dlouhodobé práci ve vzdělávání jak správně nakládat s odpady.

KONTEJNERY NA NÁDRAŽÍ

Na podporu třídění je u nás neustále realizována celá řada projektů a podpůrných akcí. K těm motivačním pro obce patří bezpochyby celostátní soutěž O křišťálovou popelnici, kterou každoročně pořádá EKO-KOM. Výsledky loňského ročníku byly vyhlášeny na konferenci Odpady a obce, která se konala v první polovině června v Hradci Králové. Na prvním místě se tentokrát umístilo město Dvůr Králové nad Labem. Vedoucí odboru životního prostředí Eva Šírková poukazuje na to, že úspěch se skrývá už v osvětě na základních školách. Právě o důslednou ekologickou výchovu se město dlouhodobě snaží. „Pořádáme třeba akci Stezka lesního moudra, na které máme jednu zastávku věnovanou nakládání s odpady, že se odpady nesmí nechávat v lese a zároveň dětem vysvětlujeme, co mají s odpady správně dělat,“ vysvětluje Šírková. Na dospělé zase platí různé slevy na poplatku za odpady a především možnost odkládat tříděný odpad do barevných kontejnerů v blízkosti bydliště.

Díky dlouhodobým vzdělávacím a informačním aktivitám autorizované obalové společnosti EKO-KOM, Ministerstva životního prostředí i dalších organizací se daří postupně navyšovat objem vytříděného odpadu. Mezi další podpůrné aktivity patří i nejrůznější semináře pro úředníky a komunální politiky, kulturní akce pro rodiny a školy nebo instalace dalších kontejnerů na nová a nová místa. V brzké době například přibudou speciální koše na více než pěti stovkách vlakových nádraží. Projekt za 25 milionů korun zastřešuje MŽP. „Kontejnerů bude celkem 1865 a vyrobí je firma, která zaměstnává více jak padesát procent lidí se zdravotním postižením. Projekt se nám podařilo financovat z OP Životní prostředí,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Kromě podobných aktivit je důležitá i neustálá informační kampaň, která se snaží o boření rozšířených mýtů o třídění. Je tak třeba neustále opakovat například to, že není nutné obaly vymývat, a že do modrých kontejnerů na papír nepatří obaly od vajec nebo roličky toaletního papíru. Ty jsou totiž z papíru, který již byl několikrát recyklován. Důležité je ukazovat také, co všechno se z recyklovaného odpadu vlastně vyrábí. V případě plastů jsou to samozřejmě další lahve, ale i koberce, výplně do spacích pytlů, lavičky, atrakce na dětská hřiště, oblečení a mnoho dalších výrobků.

VELKÁ SPALOVNA NA OSTRAVSKU?

Do diskuse okolo nakládání s odpady se samozřejmě výrazně zapojují nejrůznější partneři včetně krajů a měst. Třídění podporují mimo jiné i vlastními osvětovými kampaněmi. Středočeský kraj tak letos pořádá Odpadiádu, novou soutěž pro žáky základních škol. „Děti se během Odpadiády hravou formou dozvědí mnoho užitečných informací. Smyslem soutěže je přesvědčit je, že třídění odpadů má opravdu smysl,“ řekl předkladatel projektu, náměstek hejtmana pro životní prostředí Marek Semerád. Zatímco takovéto aktivity jsou obecně považovány za velmi prospěšné, energetické využívání odpadu, které některé regiony víceméně podporují, se už setkává s kritikou. Regionální zástupci ovšem argumentují tím, že se musí připravit na rok 2024, kdy bude zásadně omezeno skládkování, a že spalování dnešními technologiemi je bezpečným, ekonomicky výhodným a relativně šetrným nakládáním s odpady. Velká diskuse se vede kupříkladu v Moravskoslezském kraji. Ten totiž stále počítá s výstavbou Krajského integrovaného centra pro energetické využívání komunálních odpadů. Nová spalovna má vyřešit problém, kdy na skládky míří v kraji každý rok kolem 330 tisíc tun komunálního odpadu. „Realizace projektu by měla přispět nejen k tomu, aby došlo k zásadnímu snižování ukládání komunálních odpadů na skládky, ale také k tomu, aby se vytvořil prostor ke zvýšení separace a materiálového využívání,“ říká prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš. To Olomoucký kraj se zřejmě stavbě nové spalovny vyhne. Prozatím se v Olomouci staví překladiště odpadů tak, aby se komunální odpad mohl vozit ke spalování jinam.

Filip Appl

 

Plzeňský kraj

pl kraj logo

Hejtman:  Josef Bernard (ČSSD)
Krajské město: Plzeň
Rozloha: 7561 km2
Počet obyvatel: 581175
Hustota zalidnění: 73 obyvatel/km2
NUTS: Jihozápad
Radní: Marcela Krejsová (ODS), Ivana Bartošová (Koalice pro Plzeňský kraj), Martin Baxa (ODS), Pavel Čížek (Starostové a Patrioti), Ivo Grüner (ČSSD), Zdeněk Honz (ČSSD), Milena Stárková (ČSSD), Radka Trylčová (ODS)
Koalice: ČSSD s KSČM
Počet obcí s rozšířenou působností: 15
Počet členů rady: 9
Počet členů zastupitelstva: 45

 

 

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2024 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji