V září minulého roku se řidičům v krajské metropoli otevřela první část západního okruhu o délce 2,1 kilometru. Stavba si vyžádala 870 milionů Kč a jedná se tak o dosavadní největší stavbu Plzeňského kraje Na její druhou stěžejní část už město začalo s výkupy pozemků. Do roku 2018 se předpokládá také zahájení výstavby východního okruhu. Ta by měla vést ze severu na jih v úseku Plaská – Na Roudné – Chrástecká a být součástí silnice první třídy I/20.
Městský okruh jako jeden z hlavních článků komunikačního systému potvrdila již v roce 1993 zpracovaná Revize komunikační sítě města Plzně, která se stala podkladem pro zpracování Územního plánu města Plzně schváleného v roce 1995. První funkčně ucelenou část městského okruhu přinese jeho západní část propojující Bory, Škvrňany, Křimice, Radčice a severní předměstí. Trasa tak dopravně spojuje největší městská sídliště na Severním předměstím, kde žije přibližně padesát tisíc obyvatel s nejrozsáhlejší průmyslovou zónou na Borských polích. Stavba, respektive její příprava, byla zahájena takzvanou nultou etapou v úseku Domažlická – Vejprnická, jejíž výstavba započala v roce 2008. První etapa, která začala sloužit motoristům v září, vede v úseku Domažlická – Křimická a výrazně usnadňuje motoristům spojení mezi Skvrňany a Křimicemi. Stavbu realizoval Plzeňský kraj společně s městem Plzní.
Druhá finačně náročnější etapa povede z Křimic na Košutku. Vyžádá si zhruba jednu miliardu korun a k její dostavbě se zavázaly opět jak Plzeňský kraj, tak Plzeň. Město již v loňském roce vyčlenilo z rozpočtu 65 milionů korun na výkupy pozemků a ty byly již zahájeny.
Hlavním investorem východního okruhu bude stát, neboť jde o silnici 1. třídy. Má vést od severu na jih a spojovat Severní předměstí Plzně, tedy výpadovku na Karlovy Vary a Žatec, s dálnicí D5 a odvést tak z centra auta mířící od Mostu a Karlových Varů směrem na Prahu a naopak. I tato trasa je zamýšlena v územním plánu od roku 1995. Výstavba je rozdělena na dvě samostatné etapy a má začínat na křižovatce Studentské a Plasské ulice a odtud pokračovat východním směrem, křižovat se s ulicí Pod Stráží a následně pokračovat jižním směrem podél železniční tratě na Žatec a České Budějovice. Před zastávkou Plzeň Bílá Hora, za budoucí křižovatkou na Roudné skončí čtyřpruh silnice I/20 a následovat bude propojovací úsek I/30, který bude dlouhý 370 metrů. Trasa bude dále přecházet železniční trať a v křížení s ulicí na Roudné bude vystavěna okružní křižovatka. Odtud bude následovat úprava silnice II/231 a trasa bude dále po novém mostě překonávat řeku Berounku, za kterým se napojí do trasy Jateční ulice. Její konec bude před křižovatkou Jateční a Chrástecká ulice. Součástí rozsáhlé výstavby bude úrovňová a okružní křižovatka, dva mosty a dva železniční mosty a přeložka železniční trati v délce 752 metrů.
Ředitelství silnic a dálnic zpracovává v současné době projektovou dokumentaci na první úsek nové komunikace v délce zhruba kilometr a půl. Náklady by se měly pohybovat kolem 450 milionů korun. Třetinu by zaplatilo město a dvě třetiny stát. Vykoupena je již třetina pozemků a zbývá tek vykoupit nebo směnit ten zbytek.
Trasa by měla odlehčit rekreační oblasti Boleveckých rybníků a snížit transit centrem města. Dnes vozidla jezdí po březích kolem Boleveckého rybníka. Nová trať ale povede z druhé strany trati na Žatec a v místě železniční zastávky Bílá Hora půjde pod železniční tratí a bude pokračovat v polích pod Mikulkou mimo obytnou zástavbu.
Jana Bartošová
Hejtman: | Josef Bernard (ČSSD) |
---|---|
Krajské město: | Plzeň |
Rozloha: | 7561 km2 |
Počet obyvatel: | 581175 |
Hustota zalidnění: | 73 obyvatel/km2 |
NUTS: | Jihozápad |
Radní: | Marcela Krejsová (ODS), Ivana Bartošová (Koalice pro Plzeňský kraj), Martin Baxa (ODS), Pavel Čížek (Starostové a Patrioti), Ivo Grüner (ČSSD), Zdeněk Honz (ČSSD), Milena Stárková (ČSSD), Radka Trylčová (ODS) |
Koalice: | ČSSD s KSČM |
Počet obcí s rozšířenou působností: | 15 |
Počet členů rady: | 9 |
Počet členů zastupitelstva: | 45 |
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.