Dopravní infrastruktura je obecně považována za jednu z nejdůležitějších oblastí veřejné správy. A nejde jen o to, abychom mohli jezdit po silnicích bez obav z výmolů, ve kterých lze snadno nechat nápravu. Kvalitní dopravní spojení má zásadní význam pro rozvoj regionů například z pohledu tvorby nových pracovních míst nebo cestovního ruchu. Jenže třeba samotná výstavba silnic se v naší zemi dlouhodobě potýká s řadou problémů a celý proces přípravy od plánu k realizaci trvá často i přes deset let.
Na úvod trochu statistiky. Na území České republiky je aktuálně skoro 56 tisíc kilometrů silnic. Dálniční síť tvoří jen zlomek z tohoto celkového počtu – 751 kilometrů. Železniční síť je na na naši malou zemi také úctyhodně hustá – tvoří ji přes 9,5 tisíce kilometrů tratí, téměř všechny jsou ve vlastnictví státu. Na důležitosti postupně nabývá i letecká doprava - V ČR je aktuálně pět mezinárodních veřejných letišť (Praha, Karlovy Vary, Pardubice, Brno a Ostrava) a další neveřejná letiště, která jsou využívána k vojenským i civilním účelům.
Souběžně s roustoucím počtem kilometrů silnic, železnic a s modernizacemi jednotlivých letišť přibývá také těch, kteří dopravní infrastrukturu využívají. Počet osobních aut na českých silnicích převyšuje 4,5 milionu, počet užitných aut pak 680 tisíc. Roste počet cestujících ve vlakové dopravě (v loňském roce jelo vlakem 308 milionů lidí) a nárůst odbavených zaznamenávají i jednotlivé letištní terminály.
To vše klade nároky na neustálé modernizace a opravy infrastruktury, což přináší problémy hlavně v silniční dopravě. Právě české silnice totiž vykazují značný vnitřní dluh. Nejpesimističtější odhady hovoří až o osmi stech miliardách korun, které by byly potřeba, aby se komunikace dostaly do ideálního stavu. Železnice by pak potřebovaly dalších dvěstě miliard. Situace je o to horší, že se vnitřní dluh každý rok zvyšuje, což nedokázaly zastavit ani evropské fondy. Z části i kvůli administrativním chybám, které způsobují, že se nepodaří vyčerpat všechny prostředky. K tomu se přidávají problémy s nedostatkem peněz na kofinancování. Podle ministra dopravy Antonína Prachaře bude SFDI v letech 2015 a 2016 chybět přibližně 25 miliard korun. „Pro rok 2015 je nutné dosáhnout minimálního objemu 75 miliard, abychom měli finanční prostředky na kofinancování,“ uvedl ministr s tím, že pokud nebude rozpočet navýšen, hrozí, že Česko nevyčerpá dalších 23 miliard z evropských fondů.
Ať už se podaří peníze navíc získat či ne, řada investic je naplánována. Klíčový pro celý resort dopravy byl vládou schválený seznam stavebních zakázek na rok 2014 za cca 65 miliard korun. Jedná se o 72 významných infrastrukturních staveb na silnicích, železnicích i vodních cestách a další projekty, na které chce resort dopravy vypsat výběrová řízení. Mezi klíčovými stavbami jsou například prodloužení D1 mezi Přerovem a Lipníkem za téměř pět miliard korun nebo pětimiliardová modernizace železniční trati Sudoměřice – Votice. Součástí představeného balíku akcí jsou i další úseky modernizace D1 a množství oprav železničních tratí v regionech. „Mým cílem je rozhýbat výstavbu dopravní infrastruktury v ČR a zajistit dočerpání evropských prostředků z Operačního programu Doprava,“ odůvodnil poměrně rozsáhlé plány ministr Prachař.
Nová vláda se činí i na úrovni krátkodobého výhledu. Letos v březnu schválila vypsání tendrů na výstavbu asi padesáti kilometrů nových dálnic a silnic s předpokládanou hodnotou zhruba 8,8 miliardy korun. V současnosti se k jednotlivým zakázkám chystají otevřená výběrová řízení, ve kterých bude rozhodovat hlavně nabídnutá cena a záruky. A o jaké komunikace jde? Podle ministra dopravy především o dva úseky dálnice D3, která míří od Prahy směrem na jih. Komunikace by po dostavění měla obkroužit táborskou aglomeraci, která je takovým silničním špuntem jihu Čech.Největší zakázky (dohromady přijdou skoro na čtyři miliardy korun) se budou týkat úseků z Borku do Ševětína a z Ševětína dále do Bošilce na Českobudějovicku. Kromě D3 chce vláda začít se stavbou prodloužení rychlostní komunikace R4 nebo s průtahem přes Červenohorské sedlo. Mezi plánovanými stavbami jsou i ty za stovky milionů korun – obchvat Znojma nebo silnice první třídy v úseku Božejov – Ondřejov – Pelhřimov na Vysočině.
Své plány samozřejmě mají i jednotlivé krajské samosprávy. V Asociaci krajů má nově dopravu na starosti hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil. Ten KN prozradil základní priority, na které je potřeba se zaměřit. „Klíčový bude zákon o liniových stavbách, který by velkou měrou vyřešil dostavbu hlavních tahů,“ vysvětluje Rozbořil s tím, že zákon by umožňoval nejprve postavit samotnou stavbu a až poté řešit problémy s územními plány nebo výkupy pozemků. „Zatímco na Slovensku trvá doba od začátku projeku do zahájení stavby tři roky, u nás je to zhruba dvanáct let. Zákon by měl všechny průtahy eliminovat,“ míní Rozbořil s tím, že pro kraje je dnes hlavní prioritou dostavba R35. Jde totiž o komunikaci, která by díky spojení Čech a Moravy zásadním způsobem ulehčila přetížené D1. Základní stavba by podle ministra dopravy mohla být hotová v roce 2021. „Koncem příštího roku bychom měli začít se stavbou úseku Katovice – Časy a Časy – Ostrov. U ostatních částí R35 se pracuje na jejich přípravě,“ uvedl mluvčí ministerstva Zdeněk Neusar.
Dalším zásadním problémem, který kraje chtějí řešit, je nedostatek peněz na opravy silnic druhých a třetích tříd. Podle Rozbořila i ostatních zástupců krajských samospráv je nezbytně nutné, aby na opravy krajských komunikací začal přispívat stát. Třeba z výnosů ze spotřební daně. „Bez nějaké finanční spoluúčasti státu nebude možné deficit na krajských silnicích dohnat. Jen v Olomouckém kraji se tento vnitřní dluh pohybuje mezi dvaceti a pětadvaceti miliardami,“ dodává Rozbořil s tím, že další finanční prostředky by bylo možné získat i z mýtného pro kamiony na krajských silnicích. Zásadní roli budou i nadále hrát evropské fondy, bez kterých by se dnes do silnic investoval jen zlomek prostředků.
Celý problém má kořeny u samého vzniku krajů. Samosprávy poukazují na to, že stát na kraje převedl dvojky a trojky, ale neposkytl dostatek peněz na jejich údržbu. Vnitřní dluh na krajských silnicích se kvůli tomu dnes pohybuje mezi 100 a 150 miliardami korun. „Jen v Libereckém kraji je více než 52 procent silnic II. a III. třídy v nevyhovujícím nebo dokonce havarijním stavu,“ potvrzuje neutěšený stav i radní libereckého kraje Vladimír Mastník.
Velkou tradici má v Česku také vlaková doprava a naše země má jednu z nejhustších železničních sítí na světě. Na druhou stranu se ale odborníci shodují, že v poslední době naší zemi pomalu ujíždí pomyslný vlak. Železnice totiž zastarávají a třeba zavedení vysokorychlostních vlaků je stále jen vzdálený sen. Největší pozornost se upíná k vystavění nové trati mezi Prahou a Brnem podél D1, po které by se mohlo jezdit až 350 kilometrů v hodině. Podle prvních nesmělých odhadů ale nebude dříve než v roce 2030.
Dnes investuje Správa železniční dopravní cesty hlavně do modernizací stávajících tratí. Loni byl kupříkladu dokončen úsek ze Zbirohu do Rokycan za 4,2 miliardy, letos pak první část rozsáhlé rekonstrukce nádraží v Přerově za 4,1 miliardy. „Díky investici jsou v Přerově všechna nová nástupiště, přibyl tady nový podchod a přístup na nástupiště je pomocí výtahů,“ uvedl mluvčí SŽDC Pavel Tesař. Aktuálně pak probíhá modernizace uzlu v Ústí nad Orlicí či v Olomouci a chystá se modernizace trati z Hradce Králové do východních Krkonoš nebo oprava úseku Praha-Běchovice – Úvaly. Kromě toho se nakupují i nové vlakové soupravy. Od června například vyjedou nové vlaky Railjet, za které ČD zaplatí 2,74 miliardy korun.
Kromě silnic a železnic nabývá na významu i letecká doprava. Počty odbavených cestujících totiž v souhrnu pomalu rostou. Jen Letiště Václava Havla v Praze stoupl počet odbavených loni o 1,5 procenta na 11 milionů osob. „Počet cestujících, kteří z Prahy odlétají nebo těch, pro které je cílovou destinaci, v rámci pravidelné přepravy vzrostl od roku 2010 dokonce o více než 14 procent,“ uvedl ředitel letiště Jiří Pos. Cestujících přibývá až na výjimky všude a to i díky investicím do nových terminálů a vybavení. Asi nejvíce se v současnosti rozvíjí letiště v Karlových Varech a v Pardubicích. V Karlových Varech chtějí rozšířit přistávací plochu a v Pardubicích zase postaví nový terminál s kapacitou čtvrt milionu cestujících ročně.
Filip Appl
Hejtman: | Josef Bernard (ČSSD) |
---|---|
Krajské město: | Plzeň |
Rozloha: | 7561 km2 |
Počet obyvatel: | 581175 |
Hustota zalidnění: | 73 obyvatel/km2 |
NUTS: | Jihozápad |
Radní: | Marcela Krejsová (ODS), Ivana Bartošová (Koalice pro Plzeňský kraj), Martin Baxa (ODS), Pavel Čížek (Starostové a Patrioti), Ivo Grüner (ČSSD), Zdeněk Honz (ČSSD), Milena Stárková (ČSSD), Radka Trylčová (ODS) |
Koalice: | ČSSD s KSČM |
Počet obcí s rozšířenou působností: | 15 |
Počet členů rady: | 9 |
Počet členů zastupitelstva: | 45 |
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.