Luhačovice jsou úzce spjaty se světově známým hudebním skladatelem Leošem Janáčkem a jeho opakovanými pobyty ve zdejších lázních, které představovaly i jeden z inspiračních zdrojů jeho tvorby. K poctě skladatele je od roku 1992 každoročně pořádán hudební festival pod názvem Festival Janáček a Luhačovice, který náleží k prestižním hudebním akcím v České republice. Letošní 24. ročník Festivalu Janáček a Luhačovice se uskuteční od pondělí 13. 7. 2015 do pátku 17. 7. 2015 pod záštitou Prof. Evy Blahové.
Jedinečná památka Dušana Jurkoviče z roku 1903 – Říční a sluneční lázně, patřící Lázním Luhačovice, a.s., kde jsou dodnes zachované unikátní převlékací dřevěné kabiny s původním vybavením, bude i letos po celý červenec a srpen otevřena pro veřejnost. Areál bude možné využít denně za příznivého počasí od 10 do 18 hodin pro slunění a relaxaci. Informoval o tom Ing. Jiří Dědek, MBA, výkonný ředitel Lázní Luhačovice.
Strakova akademie hostila jednání mezi Vládou ČR a Asociací krajů ČR. Hlavním bodem na programu jednání byla podoba státního rozpočtu na příští rok. Vládní kabinet Bohuslava Sobotky se s hejtmany sešel již popáté během svého mandátu. „Byla to intenzivní dvouhodinová debata,“ popsal jednání s hejtmany premiér ČR Bohuslav Sobotka.
Asociace krajů ČR zastupující podstatnou část segmentu veřejných zřizovatelů lůžkových zdravotnických zařízení podporuje návrh ministra zdravotnictví S.Němečka na valorizaci platby za státního pojistěnce, zároveň souhlasí s tím,aby zvýšení příjmu zdravotního pojištění bylo účelově svázáno s navýšením platu zaměstnanců veřejných nemocnic zřizovaných státem,kraji či městy.
Tmavý hustý dým nad ohništěm zahrnutým plastovými lahvemi a pneumatikami. Kontejnery přetékající změtí odpadků obsahující kartony, plechovky, vysloužilou elektroniku i zbytky jídla. Obrovské skládky na okrajích měst. Takové obrazy nebyly v České republice po dlouhou dobu ničím výjimečným. S osvětovou kampaní ohledně třídění a recyklace odpadů se ale situace začala postupně lepšit. Jak je na tom naše země nyní?
Po druhé světové válce přichází komunistická vláda s myšlenkou na rozdělení země do menších celků – krajů. Počáteční nastavení se zásadně mění v roce 1960, kdy vzniká sedm regionálních územních celků plus jeden pražský. Jenže ani to rozhodně nebylo ideální. „Příkladem extrémních řešení odporujících přirozené spádovosti obyvatelstva bylo podřízení Liberce Ústí nad Labem nebo Olomouce Ostravě,“ říká o tehdejším systému sociální geograf Martin Hampl. Přes svou nedokonalost se systém drží desítky let a měnit se začíná až po revoluci. V současné podobě kraje nastupují v roce 2000 a letos tak slavíme patnáct let od jejich vzniku.
Powered by Multicategories for Joomla!2.5
| Hejtman: | Josef Bernard (ČSSD) |
|---|---|
| Krajské město: | Plzeň |
| Rozloha: | 7561 km2 |
| Počet obyvatel: | 581175 |
| Hustota zalidnění: | 73 obyvatel/km2 |
| NUTS: | Jihozápad |
| Radní: | Marcela Krejsová (ODS), Ivana Bartošová (Koalice pro Plzeňský kraj), Martin Baxa (ODS), Pavel Čížek (Starostové a Patrioti), Ivo Grüner (ČSSD), Zdeněk Honz (ČSSD), Milena Stárková (ČSSD), Radka Trylčová (ODS) |
| Koalice: | ČSSD s KSČM |
| Počet obcí s rozšířenou působností: | 15 |
| Počet členů rady: | 9 |
| Počet členů zastupitelstva: | 45 |
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.
Evropské vydavatelství, s. r. o.
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Liberecký kraj
Plzeňský kraj
Ústecký kraj
Karlovarský kraj
Jihočeský kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Kraj Vysočina
Pardubický kraj
Královehradecký kraj