Česká republika se stala novým členským státem Evropské unie 1. května 2004. Vstup naší země do EU byl vyvrcholením mnohaletých vyjednávání a zlepšování vztahů s jednotlivými evropskými zeměmi. Ostatně žádost o členství si Česká republika podala už v roce 1996, kdy vládě předsedal Václav Klaus. Následovalo několik let jednání a analýz završených rozhodnutím o přijetí. O našem připojení k Evropské unii ovšem rozhodlo s definitivní platností až referendum, které proběhlo v červnu 2003, a ve kterém rozhodli občané jasnou většinou 77,33 procent hlasů o připojení. Ovšem nálady ve společnosti se od té doby zásadně změnily. Přišlo vystřízlivění a poznání, že ani v Evropské unii nám nebudou létat pečení holubi sami do úst. Podle březnového průzkumu společnosti STEM důvěra v evropské instituce i EU jako takovou dlouhodobě klesá. Evropské unii nyní důvěřuje 34 procent občanů ČR, což je z dlouhodobého hlediska vůbec nejnižší číslo. Nízká je i důvěra v Evropský parlament, kterému věří necelá třetina lidí. „Míra důvěryhodnosti dlouhodobě kolísala mezi 50 a 60 procenty, zatím posledním vrcholem byla doba počátku našeho evropského předsednictví v roce 2009. Od tohoto roku se však důvěryhodnost EU mezi českými občany oslabovala,“ uvádí společnost STEM ve své zprávě s tím, že nedůvěru projevují hlavně starší občané, lidé s nižším vzděláním a voliči ČSSD, Úsvitu a hlavně KSČM. Zatímco ve společnosti jsou nálady spíše protievropské, mezi politiky stále mírně převládá eurooptimismus. Především u ČSSD, která, ač jsou její voliči spíše euroskeptičtí, se orientuje proevropsky. „Členství v unii má přirozeně výhody i nevýhody, konstrukce o ztrátě demokracie, potlačování svobodného rozhodování či národní identity, jsou však za hranou objektivního pohledu,“ prohlásil nedávno předseda strany Bohuslav Sobotka s tím, že není pravda, že by se v Bruselu rozhodovalo bez nás.

KRAJE JEDNOZNAČNĚ PROEVROPSKÉ

Protože většinu krajů dnes ovládá právě ČSSD, je pochopitelné, že i mezi hejtmany najdeme spíše kladný vztah k našemu členství a celkově spíše pozitivní hodnocení uplynulých deseti let. Ostatně je celkem známý fakt, že bez podpory z EU, respektive ze strukturálních fondů, by řada oblastí krajské správy byla v podstatně větších problémech, než je nyní. „Výhody, které jsme díky členství v EU získali, jsou nesporné. Základním pilířem evropského projektu je volný pohyb osob, možnost získávat vzdělání či pracovní zkušenosti v jiných členských státech. Stejně tak jsou české firmy a podniky součástí vnitřního trhu EU a otevřely se jim tak zcela nové příležitosti a možnosti pro jejich uplatnění i konkurenceschopnost,“ hodnotí uplynulé výročí pro Krajské noviny hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil. Šéf Asociace krajů a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek zase Krajským novinám řekl, že v uplynulých deseti letech došlo k velkému rozvoji spolupráce českých krajů s regiony v dalších členských státech EU. Není totiž jediný český region, který by nespolupracoval s nějakým evropským partnerem. Jde především o výměnu zkušeností v ekonomických a sociálních oblastech, ale i  o společné kulturní projekty.  „O tom, že kraje považují vstup do EU za pozitivní, svědčí i skutečnost, že většina z nich otevřela své zastoupení v Bruselu, sídle většiny evropských institucí,“ míní Hašek. Někteří další kolegové zase upozorňují na přínos, který měla Evropská unie pro cestovní ruch a pro aktivity místních skupin. Právě tzv. MASky totiž dokázaly čerpat nemalé finanční prostředky a přerozdělovat je na kulturní a podnikatelské projekty v mikroregionech. V příštím období by měla být jejich úloha ještě silnější. „Očekáváme, že MAS bude zpřístupněn IROP, který nahradí dosavadní ROPy, a OP Zaměstnanost. Další programy jsou v jednání a nabízí se možnost, že by v regionu v jejich rámci MAS plnily úlohu informační, poradenskou a animační,“ řekl Tomáš Šulák, místopředseda Krajského sdružení MAS v Olomouckém kraji.

DESÍTKY MILIARD DO SILNIC

Je zřejmé, že obrovský přínos a de facto záchranu znamenají evropské peníze pro krajské silnice. Jen málo nákladnějších oprav a staveb na regionální dopravní infrastruktuře se dnes obejde bez evropské dotace. Je to vidět například na Plzeňském kraji. Do silnic na jeho území šlo za deset let téměř deset miliard korun. Podle náměstka hejtmana Ivo Grünera by se bez evropských dotací celá řada staveb vůbec nemohla uskutečnit. „Investice by byly velmi nízké. Všechno by se jenom látalo a flikovalo,“ uvedl. A to je případ i všech ostatních krajů. V Libereckém se mohli díky evropským penězům postarat o většinu škod, které na silnicích a mostech napáchala povodeň a ve většině dalších zase za evropské peníze budují tolik potřebné obchvaty měst a v řadě dalších se opravují nejhorší úseky nebo budují rychlostní silnice a nákladné křižovatky. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický v této souvislosti zmiňuje třeba obchvaty Holic a Chvaletic. Zároveň ale poukazuje i na velké státní projekty, které realizuje Ředitelství silnic a dálnic. „Například před deseti lety vedla dálnice z Prahy jen do Poděbrad, nyní jsme napojeni na už hotovou dálnici D11 čtyřpruhem až z Pardubic,“ poukazuje Netolický a dodává, že i to přispělo k zisku titulu nejatraktivnějšího regionu pro investory ve střední a východní Evropě. Finanční prostředky pomáhají i jiným oblastem dopravy. Obří prostředky polykají třeba železnice, i když v tomto případě je příjemcem nejčastěji Správa železniční dopravní cesty. Příkladem realizovaného projektu je loni dokončená modernizace úseku ze Zbirohu do Rokycan za 4,2 miliardy korun. Kraje pak často investují do cyklostezek, modernizací letišť nebo nádražních hal a terminálů.

Peníze na dopravní a jiné projekty čerpají kraje z celostátních i regionálních operačních programů. Dohromady na akce krajů a jejich organizací šlo už několik desítek miliard korun z evropských fondů. Například Středočeský kraj sám vyčerpal na již dokončené nebo probíhající projekty 6,3 miliardy. Na dopravu z toho šly dvě třetiny.

VÝROČÍ PŘIPOMENE ŘADA AKCÍ

Ovšem objevují se i kritické hlasy, které říkají, že EU nám kromě části naší suverenity přináší i řadu problémů. Města, kraje, podniky i univerzity si stěžují především na tuhou byrokracii a obtížnou administrativu spojenou s čerpáním evropských peněz. „V Úředním věstníku EU, obdobě naší Sbírky zákonů, bylo od našeho vstupu publikováno více než 186 tisíc záznamů,“ vrtí hlavou místopředseda Svazu měst a obcí a europoslanec Oldřich Vlasák s tím, že byrokracie je největší cenou za možnosti, které nám EU dává.

Jenže velkým problémem začíná být kromě složité administrativy a některých absurdních norem také zadlužování. Evropské peníze jsou vítanou pomocí, ale kraje i města a obce se kvůli nim často musí brát úvěry, které se jim pak obtížně splácejí. Hlavně pro některé menší obce to může být fatální problém. Podle loňských údajů dluží obce už přes 90 miliard korun.

Ať už ale převládají výhody či nikoliv, Česká republika si bude vstup do EU připomínat. Úřad vlády ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR a dalšími partnery připravuje řadu akcí. „Deset let České republiky v Evropské unii je pro nás nejenom příležitostí k reflexi, ale možností dívat se na její budoucí působení v tomto společenství,“ uvedl vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal. Z akcí, které už proběhly lze jmenovat konferenci Česko očima Evropy, Evropa očima Česka, která se uskutečnila na Pražském hradě. Na konci dubna pak proběhne v prostorách Lichtenštejnského paláce Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU, které se zaměří na otázky ekonomické integrace a konkurenceschopnost ČR v rámci EU.

Asi největší akcí pak bude dvoudenní Open Air festival, který se bude ve dnech 29. a 30. dubna konat na Střeleckém ostrově. Návštěvníci se mohou těšit na hudební program na hlavním pódiu nebo na informační stánky členských zemí EU, evropské agentury GSA pro globální navigační systém, Ministerstva pro místní rozvoj a dalších partnerů. Podrobnější informace o chystaných a konaných akcích lze najít na webu www.10let.eu. Filip Appl