Za památkami do Prahy jezdí stále více lidí

Praha Karluv mostNejvětší koncentrace památek na jednom místě, největší počet kulturních akcí, největší peníze vynakládané na propagaci a prezentaci kulturního bohatství. Praha má v oblasti památkové péče mnoho prvenství a v oblasti cestovního ruchu je dlouhodobě suverénním tahounem. Jen málo turistů, kteří zavítají do Prahy, se totiž vypraví během své návštěvy i do jiných regionů.

Podle údajů NPÚ je v současné době na území hlavního města přes 2100 nemovitých kulturních památek. Z toho je celkem 46 objektů na seznamu národních kulturních památek, což je nejvíc ze všech krajů. V Praze jsou také tři památkové rezervace a 17 památkových zón. Praha se od ostatních regionů odlišuje mnoha způsoby. Nikde jinde například nenajdeme tolik obyčejných domů, které by byly zároveň památkou. Zatímco v jiných regionech mají různé památky zapsané na seznam UNESCO, v tomto případě je tou památkou samotná Praha, respektive její historická část o rozloze 866 hektarů. Ta zahrnuje lokalitu Pražského hradu a Hradčan, Malou stranu včetně Karlova mostu, Staré Město s Josefovem, Nové Město a Vyšehrad. Návštěvnost pražských památek je navíc v porovnání s ostatními kraji podstatně vyšší. Do Prahy přijelo loni přes 6,1 milionu turistů, což je skoro o čtyři procenta více než v roce 2013. Obrovský zájem byl jako obvykle o Pražský hrad a nově i o Staroměstskou radnici. „Výsledky jasně ukazují, že je radnice jedním z nejpopulárnějších cílů turistů v Praze. Po Pražském hradu a zoo je tak turisticky nejvytíženějším objektem,“ říká ředitelka Prague City Tourism Nora Dolanská. 

SOUBOJ S DEVELOPERY

Důležitou úlohu v oblasti památkové péče na území hlavního města má pobočka Národního památkového ústavu. Ta je v první řadě výzkumnou organizací, která zajišťuje i metodickou pomoc ostatním vlastníkům a zároveň dohlíží na správné zacházení s památkami a řeší zapisování objektů nebo jejich vyškrtávání se seznamu památek. Pracoviště nespravovalo k roku 2013 žádnou památku, ale vykonávalo odborný dohled a spolupracovalo při realizaci obnovy památek,“ stojí ve výroční zprávě NPÚ. V loňském roce realizovalo pražské územní pracoviště NPÚ i několik edukačních a kulturních akcí pro školy, zapojilo se do celé řady badatelských projektů a realizovalo archeologické průzkumy na vybraných lokalitách. Zmínit lze třeba loňské zkoumání zaniklé tvrzi v Tehově.

Hlavním úkolem památkářů je ovšem uhájit historické jádro Prahy. Jde o nekonečný souboj mezi památkáři a různými developery, kteří v centru chtějí stavět nové objekty. To je třeba příklad firmy Akroterion, která chce na kraji Staroměstského náměstí postavit luxusní čtyřicetipokojový hotel. Památkáři se ale staví už skoro dvacet let proti. „Projekt jsme zamítli, zejména s ohledem na zásahy do sousedních, dosud bytových domů a dopady na půdorys zástavby, historické konstrukce a terény,“ uvedl ředitel pražské pobočky NPÚ Ondřej Šefců.

GRANTY NA OPRAVY I KULTURU

Ačkoliv ve zmíněném případě se proti sobě staví NPÚ a vedení města, které v minulosti projekt opakovaně posvětilo, i magistrát se snaží památkám maximálně pomáhat. Třeba granty. „Od roku 2005 do roku 2014 již Praha prostřednictvím grantového programu podpořila 687 žadatelů v celkovém objemu 541 milionů korun. Pro rok 2015 jsou také v rozpočtu finanční prostředky určené na obnovu Karlova mostu a Staroměstského náměstí,“ řekla tisková mluvčí Prahy Tereza Hrubá.Peníze jdou i na kulturní akce. Před několika dny byly podpořeny další čtyři projekty, jejichž cílem je přilákat do Prahy víc turistů. Patří mezi ně oslavy českého světce sv. Jana Nepomuckého Navalis, představování významných pražských památek na univerzitách v USA či tzv. Běh kněze Petra z Prahy až do Orvieta. „Další aktivity, které podporujeme, jsou aktivity kolem pražského maratonu, kdy si myslíme a nejenom my, že je obecně přijímán veřejností jako aktivita, která je velmi zajímavá pro Prahu, zvláště pro propagaci památek,” uvedl radní pro kulturu Jan Wolf. Pravidelně se navíc v Průmyslovém paláci v Holešovicích koná městem i NPÚ podporovaný veletrh PAMÁTKY, který se věnuje právě opravám a financování chráněných objektů. „Své místo zde má i restaurátorství a umělecké řemeslo, prvky a systémy technické infrastruktury a technického vybavení budov, požární ochrany a zabezpečení objektů a areálů,“ doplnila mluvčí pořadatelské agentury Markéta Holatová.

Filip Appl

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2024 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji