Praha považuje RUD za diskriminační

Vzhledem k tomu, že při rozdělování prostředků pro kraje není hlavní město Praha posuzováno stejně jako ostatní kraje, což se týká i rozpočtového určení daně pro jednotlivé regiony, očekává město, že se případné navýšení prostředků pro krajské rozpočty dotkne rozpočtu hlavního města jen velmi málo.

Metropole se proto opakovaně snaží jednat se státem na téma Prahy jako hlavního města České republiky, aby nebyla posuzována jako běžná obec či kraj. „Jednání jsou však zatím bez výsledku. Naopak v případě změny obecního rozpočtového určení daní, je změna vždy na úkor Prahy,“ uvedl tiskový mluvčí hlavního města Vít Hofman.

Doplnil, že krajské rozpočtové určení daní bylo vůči Praze nastaveno od počátku vzniku krajů diskriminačně a dotační tituly z vládní úrovně či Evropské unie zejména v oblasti významných investic nadregionálního či celostátního významu, jako je třeba výstavba metra, jsou pro Prahu s přívlastkem bohaté město nedostupné. „Pokud nedojde ke změně přístupu k Praze, nemá smysl jakékoliv porovnání s jakoukoliv obcí či krajem v rámci republiky,“ dodal Hofman.

V rámci připravovaného rozpočtu hlavního města Prahy bude nejvíce finančních prostředků jako každý rok alokováno do oblasti dopravy. Sestavování rozpočtu však nebude tak jednoduché. Radní totiž dostali za úkol šetřit na provozních výdajích, aby se mohlo vydat více peněz na investice. Městu totiž hrozí propad o pět miliard korun, kromě toho musí současná koalice také vyřešit zásadní spor o financování menších městských částí.

„Radní dostali za úkol, aby se nad svými kapitolami zamysleli, aby nám vznikl prostor na investice. Běžné výdaje jsou v návrzích zatím trochu nadhodnocené,“ uvedla náměstkyně Eva Kislingerová.

Letos totiž zmíněné běžné výdaje dosáhly rekordní výše, překročily částku čtyřiceti miliard korun, což je v padesátimiliardovém rozpočtu částka téměř hrozivá. Poslední roky tak město utrácí za vlastní provoz stále víc a nárůst není mírný, ale přinejmenším dramatický. Například letos se jeho cena zvedla o bezmála dvě miliardy, protože více stál dopravní podnik nebo městská policie. A nově vzniklé náklady na provoz Blanky a nové části metra A si vyžádají kolem 900 milionů ročně.

„Další nárůst už bude nižší,“ slibuje Kislingerová s tím, že pro rok 2016 se počítá s navýšením pouze o dvouprocentní inflaci. Na investice tak jako tak zbude v příštím roce méně. Zatím to vypadá na úbytek přibližně šest miliard, což by byl drastický propad oproti letošním jedenácti miliardám. Město doufá, že k tak vážnému propadu nedojde a že se podaří peníze najít. Podle Kislingerové by měl být rozdíl nakonec mírný v řádu jedné miliardy.

SPOR O PENÍZE PRO MALÉ RADNICE

Debaty o rozpočtu ztěžuje fakt, že se někteří radní snaží změnit systém financování městských částí tak, aby do malých radnic teklo více peněz.

Spor trvá už několik měsíců. Nakonec se politici sešli u sedmnácté varianty návrhu varianty. Náměstkyně Jana Plamínková by chtěla malým radnicím přidat celkem půl miliardy, její koaliční partneři prosazují navýšení jen o 150 milionů. Předseda finančního výboru Miloslav Ludvík toto číslo považuje na kompromis. Částku 150 milionů prý město najde v napjatém rozpočtu snáze než půl miliardy. „Starostové navrhli, aby všechny městské části dostávaly 2 900 korun na jednoho obyvatele,“ uvedla k návrhu Plamínková.

Jenomže kde ty peníze vzít? Část koalice původně navrhovala, že peníze získá navýšením daně z nemovitosti, což však odmítlo hnutí ANO. A nedávno padlo, že by metropole mohla zdražit svoz odpadu, na který ročně doplácí 300 milionů. To ale zase odmítá ČSSD. Václav Čermák