Pražským zdravotnictvím v loňském roce nejvíce otřásaly spory zaměstnanců záchranné služby s tehdejším ředitelem Zdeňkem Schwarzem. Záchranáři dokonce vyhlásili stávkovou pohotovost. Vedení hlavního města situaci řešila mediálně propíraným odvoláním stávajícího ředitele a od léta velí pražským záchranářům Petr Kolouch. Znesvářené strany se nakonec dohodly. Přesto je stále okolo záchranky rozruch.
„Nový ředitel MUDr. Petr Kolouch zvládá svoji nelehkou pozici velmi dobře. S jeho působením na pozici ředitele ZZS jsem spokojen. Důkazem a výsledkem zlepšené komunikace se zaměstnanci je završení procesu schvalování nové kolektivní smlouvy na rok 2016 mezi vedením a odboráři,“ zhodnotil práci nového ředitele záchranky radní Radek Lacko zodpovědný za zdravotnictví.
Loni v březnu vedení městské části Praha-Troja podala loni žalobu na magistrát kvůli připravované stavbě nového sídla záchranné služby. Místní záchranáři zatím obývají pro ně nevyhovující budovu v Korunní ulici. Trojské radnici se nelíbil třeba plán na vybudování heliportu, od kterého nakonec pražský magistrát upustil. Výstavba nového sídla měla začít už v roce 2013, od začátku ale trojští radní tvrdili, že budova záchranky do jejich okolí nepatří. Starosta této městské části Tomáš Drdácký navíc upozornil, že pozemky, na kterých má budova stát, jsou v záplavové oblasti. V současnosti Praha dál s Trojou jedná, nyní to vypadá, že by práce na novém sídle za 400 milionů korun mohly začít příští rok.
Hlavní město Praha zřizuje Městskou nemocnici následné péče. Ta v roce 2015 dosáhla kladného hospodářského výsledku ve výši 1,6 milionů korun, přičemž celkový rozpočet organizace na rok 2015 činil 78,6 milionů korun.
Praha na rozdíl od zbytku republiky nemá problém s malým počtem lékařů. „Prostřednictvím Odboru SCZ MHMP jsme oslovili předsedy a určené zástupce oblastních sdružení odborných společností těchto lékařských oborů, kteří sdělili, že na území hlavního města Prahy prozatím neevidují omezenou dostupnost primární péče,“ informoval Krajské noviny Radek Lacko.
Hlavní město přesto očekává, že podobné nepříjemnosti v budoucnu nastanou. S obavami vyhlíží ukončení praxe řady praktických lékařů, kteří jsou v současnosti v důchodovém věku, jejich nástupci chybí. Podle radního Lacka se to týká především okrajových oblastí města, v centru je podle něj síť praktických lékařů stabilní. Další faktor, který může do hry vstoupit, je generační výměna. Rodí se více dětí než v minulosti, stoupá tedy počet dětských pacientů, zatímco počet lékařů pro děti a dorost spíše stagnuje. Výhledově může nastat i nedostatek zubařů.
Proč doktoři chybí? Kvůli špatnému finančnímu ohodnocení, příliš dlouhým službám ale i kvůli touze poznat cizí zemi. „Již v průběhu vysoké školy řada z mladých lékařů uzavře kontrakt se zahraničními nemocnicemi. Personál je poddimenzovaný ve všech nemocnicích, někde se zavírají oddělení. Nejhorší je situace v krajských a soukromých zařízeních, která mají nižší úhrady,“ uvedla šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková v časopise Tempus Medicorum, který vydává Česká lékařská komora. Ročně do ciziny zmizí okolo dvou stovek čerstvých absolventů lékařských fakult. Jejich motivací prý nejsou vždy peníze, vadí jim i náročný systém získávání atestací.
Lukáš Zitka
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.