Zimní údržbě pomáhá příprava i technologie

Zimní údržba je téma, které se v posledních vrací do podvědomí veřejnosti se stále menší a menší silou. Mohou za to mírnější zimy a ubývající problémy s jejich dopady na české silnice. A i když čas od času se nějaká kalamita objeví, objem finančních prostředků, které na tuto problematiku každoročně dává stát i jednotlivé kraje, spíše klesá. Prozatím se zdá, že v tomto směru nebude současná zima žádnou výjimkou.

Na území České republiky je v současnosti kolem 56 tisíc kilometrů silnic a dálnic, což nás mezi všemi zeměmi světa řadí na 36. místo. Co se týká hustoty železniční sítě, patříme s délkou kolejí překračující 9,5 tisíc kilometrů dokonce k úplné světové špičce. S každým rokem navíc počet kilometrů ještě přibývá. Je tedy zřejmé, že dopravní infrastruktura je klíčovým ekonomickým aspektem. Aspektem, který ovšem mohou ohrozit přírodní katastrofy či extrémní výkyvy počasí. Například Liberecký kraj má mnoho nepříjemných zkušeností s povodněmi, které v minulých letech poškodily mnohé silnice tak, že se následky odstraňují ještě dnes. Prakticky každý rok se pak objevují sněhové kalamity, které mohou ochromit i ty nejfrekventovanější úseky. Sníh, mráz a vítr jsou zpravidla nejhorší kombinace, která vede k uzavírání silničních úseků a k někdy i několikadenní práci silničářů, kteří jsou ale z logiky věci vždy o krok pozadu za počasím, což jim na pověsti mezi řidiči příliš nepřidává.

O financování zimní údržby silnic druhých a třetích tříd se starají krajské samosprávy zřizující příslušné organizace, které mají tuto problematiku na starost. Naštěstí po sérii tuhých zim, během kterých šly náklady na odklízení sněhu a sypání vozovek v jednotlivých regionech do stovek milionů, se v posledních letech trend obrátil. Například po loňské zimě hlásila většina regionů, že nedošlo k vyčerpání připravené částky. Ušetřené peníze pak posloužily na opravy silnic během letních měsíců. Například v Královéhradeckém kraji byla minulá zima druhá nejmírnější v historii SÚS KHK. Organizace oznámila, že zaznamenala 78 posypových dnů s náklady, které nepřekročily 130 milionů korun.

KRAJE PŘÍPRAVU NEPODCENILY

Pohledem silničářů přitom každý rok probíhá v podstatě podobně. Během léta se snaží pracovat na údržbě, jako je odstraňování zeleně, drobné opravy rozbité vozovky, obnova značení nebo výspravy mostů a opěrných zdí. Současně s tím se ovšem už ke konci léta rozbíhají přípravy na zimu tak, aby jednotlivé krajské organizace, které za údržbu silnic zodpovídají, měly dostatek posypových materiálů a případné rezervy na mimořádné události. Klíčovým datem je přitom 1. listopad, kdy silničářům začíná pohotovost. Tradičně špatnou pověst z hlediska dopravy v zimě má Kraj Vysočina. I zde se na letošní zimu připravili silničáři velmi poctivě. Ve skladech bylo připraveno asi 23 tisíc tun soli a 60 tisíc tun písku a dalších posypových materiálů. V rozpočtu je pak vyčleněno na zimní údržbu 210 milionů korun, což odpovídá nákladům na zimu s nadprůměrnými sněhovými srážkami. Kromě toho jsou kolem důležitých silnic rozmístěné sněhové zábrany a vedle většiny vozovek i vodící tyče. „Také je připraveno 153 kusů techniky,“ uvedl Tomáš Mátl, náměstek Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, která zaměstnává 700 lidí starajících se o kvalitu krajských silnic.

Své přípravy samozřejmě nepodcenily ani další kraje. Silničáři z Moravskoslezského se předzásobili 30 tisíci tunami soli a na výjezdy je stále připraveno 135 sypačů. Královéhradecký kraj loni v říjnu hlásil, že má připraveno 11 tisíc tun soli a 11 tisíc tun písku a posypové drtě s tím, že zásoby do začátku zimy ještě navýší na skoro dvojnásobek. „Z garáží může v případě potřeby vyrazit na zasněžené silnice 115 sypačů s radlicemi, 50 nakladačů a 15 sněhových fréz. V kraji bude během letošní zimy nepřetržitě sloužit 15 dispečerských stanovišť,“ shrnul silniční „armádu“ kraje náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu Karel Janeček s tím, že na zimní údržbu by měl kraj ve finále poskytnout 170 až 180 milionů korun.

MÍRNÉ ZIMY

V souvislosti s údržbou silnic upozorňují silničáři na řadu problémů, se kterými se musejí při své práci potýkat. Jedním z těch, o kterých se začíná mluvit hlavně v poslední době, je prudký nárůst počtu nehod, při kterých je poničeno vybavení používané na údržbu. V několika desítkách případů došlo dokonce k vážným zraněním. Loni v září už ŘSD došla trpělivost a její vedení umístilo na silnice rozbité výstražné vozíky, které řidiči silničářům při nehodách rozbili a které mají připomínat hlavně řidičům kamionů, že mají řídit bezpečněji. Pět ze šesti nehod totiž zaviní právě kamiony, jejichž řidiči si v kabinách často při jízdě čtou noviny nebo na přidělané obrazovce či notebooku sledují filmy.

Problémem, se kterým naopak můžeme dělat jen velmi málo, je samozřejmě počasí. Silničáři zdůrazňují, že v případě opravdu silných sněhových kalamit žádná technika nepomůže. V posledních letech je naštěstí tento faktor na naší straně. Po poměrně dlouhém období náročných zim s velkým množstvím sněhu na silnicích přišel pravý opak. Předloňská a loňská zima patřily k těm nejmírnějším v historii údržby silnic. A prozatím se zdá, že i letos se, na rozdíl od jiných evropských států nebo od USA, kde zažili jednu z nejhorších sněhových kalamit, České republice větší problémy vyhýbají. „Mírný průběh zimních podmínek v období konce roku umožnil část finančních prostředků využít na činnosti běžné údržby, které při obvyklém průběhu zimního období není možné z důvodů nízkých teplot vykonávat,“ uvedl například za Pardubický kraj jeho hejtman Martin Netolický.Ovšem neznamená to, že by silničáři neměli žádnou práci. Záleží na konkrétní oblasti. V druhé polovině ledna zasáhly velkou část našeho území sněhové vánice, kvůli kterým došlo k omezování dopravy na některých úsecích. Silnice I/10 z Tanvaldu do Harrachova musela být dokonce úplně uzavřena. Před týdnem zasáhlo silnější sněžení další silnice Vysočiny, Zlínského, Královéhradeckého a Olomouckého kraje. Problémy byly například na komunikaci I/56 mezi Ostravicí a Bílou na Frýdecko-Místecku. Práci zde mají silničáři o poznání těžší, protože kvůli nedaleké přehradě Šance nemohou na údržbu silnic používat chemické látky.

TECHNOLOGICKÝ POSUN

I poslední krizová situace ukázala, že s lepším zvládáním sněhových kalamit pomáhají velkou měrou i moderní technologie, které jednotlivé SUSky používají. Nové způsoby skladování a aplikace soli a dalších materiálů, šetrnější posypové prostředky nebo lepší posypové vozy s vlastnostmi, o kterých si silničáři dříve mohli nechat jen zdát. Dispečinky jednotlivých SUSek mají v současnosti mnohem více informací, které se k nim navíc dostávají velmi rychle. „V podstatě u všech vozidel v reálném čase vidíme, jestli sype, pluží. U vozidel, která jsou na údržbě prvních třída, tak vidíme i teplotu vzduchu a teplotu povrchu vozovky,“ vysvětluje například Marian Cvrkal ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje. Jednotlivé sypače jsou totiž vybavené řadou senzorů a GPRS technologií, která vše přenáší na centrální dispečink. I díky tomu je v současnosti snaha vyřešit všechny kalamitní situace na klíčových komunikací do tří hodin. V minulosti to přitom často bývalo i mnohem déle.

Ani Ředitelství silnic a dálnic ČR, které zodpovídá za údržbu silnic I. třídy, nespí. Loni najalo společnost, která bude na základě meteorologických informací hlídat, zda firmy zajišťující údržbu odvádějí svou práci. „Údržba silnic I. třídy je zajišťována dodavatelsky a tento systém představuje pro ŘSD efektivní nástroj pro kontrolu kvality a oprávněnosti fakturace provedených výkonů,“ řekla mluvčí ředitelství silnic Nina Ledvinová. Ostatně zimní údržba silnic I. třídy je každoročně poměrně velkým tématem. Značnou část této údržby totiž zajišťují pro ŘSD krajské Správy a údržby silnic na základě smlouvy s ministerstvem dopravy. Údržba na některých úsecích je pak objednávána přímo ministerstvem, přičemž čas od času je uzavřena smlouva s nějakou soukromou firmou. Například společnost AVE CZ odpadové hospodářství ve spolupráci s dalšími firmami získala loni zakázky na řadě míst ve Středočeském kraji. V současnosti podle všeho probíhají jednání o tom, jak bude celý systém udržování silnic I. třídy nastaven v budoucnosti. Filip Appl