15 let vzniku krajů: Je co slavit?

Den Pardubického krajePo druhé světové válce přichází komunistická vláda s myšlenkou na rozdělení země do menších celků – krajů. Počáteční nastavení se zásadně mění v roce 1960, kdy vzniká sedm regionálních územních celků plus jeden pražský. Jenže ani to rozhodně nebylo ideální. „Příkladem extrémních řešení odporujících přirozené spádovosti obyvatelstva bylo podřízení Liberce Ústí nad Labem nebo Olomouce Ostravě,“ říká o tehdejším systému sociální geograf Martin Hampl. Přes svou nedokonalost se systém drží desítky let a měnit se začíná až po revoluci. V současné podobě kraje nastupují v roce 2000 a letos tak slavíme patnáct let od jejich vzniku.

S příchodem roku 2000 vznikají ze zákona kraje, na které přechází celá řada kompetencí. Až v listopadu téhož roku probíhají první volby do nově zřízených zastupitelstev a do hejtmanského křesla usedá celá řada osobností, z nichž některé stále rezonují českou politikou, některé se ale po skončení své funkce odebírají do jiných funkcí, jako v případě prvního hejtmana Vysočiny dnes již zemřelého Františka Dohnala nebo odchází z politiky, jako to udělal Pavel Pavlík z Libereckého kraje. Mezi prvními hejtmany každopádně najdeme známá jména. Například Stanislava Juránka z Jihomoravského kraje, Evžena Tošenovského, který byl velmi populárním hejtmanem Moravskoslezského kraje nebo Romana Línka z Pardubického kraje. „Začínali jsme v pronajaté budově ve Smilově ulici a až časem na kraj přecházely nové kompetence a také podíl z daňových výnosů na jejich správu,“ vzpomíná na začátky Línek. Jeho politický rival Petr Bendl z ODS pak poukazuje na neuvěřitelný posun, který se od té doby stal. „Když jsem byl zvolen prvně hejtmanem, měli jsme dva zaměstnance, zasedačku a kancelář v okresním úřadě na Praze-západ a rozpočet cca 20 milionů korun,“ vzpomíná politik na začátky Středočeského kraje s tím, že postupně bylo nutné vybudovat dnes největší český kraj.

Problémem bylo především nastavování kompetencí přecházejících z okresních úřadů na úrovně ministerstev. A samozřejmě ona změna, kdy se praktická výkonná moc v regionu odsouvá z rukou úředníků do rukou volených zástupců. Mnozí politici vzpomínají, že právě přesun těchto pravomocí byl největším problémem. Často se dlouho nevědělo, komu přísluší které úkony a v prvních dvou letech se vše někdy za poměrně bouřlivých okolností odlaďovalo. Kraje si především musely najít vztah k institucím, které jim začaly podléhat. „Školami, které jsme oddlužili, počínaje, přes sociální ústavy, domovy důchodců, nastavení údržby silnic až po poměrně funkční a za nás už do dluhů nepadající organizace poskytující zdravotní péči,“ pokračuje Petr Bendl. A i mnozí jeho kolegové souhlasí, že začátky rozhodně nebyly snadné.

ZÁSADNÍ PROMĚNA

Podoba krajů se za těch patnáct let v zásadě nezměnila, veškeré změny hranic byly spíše kosmetické, až na jednu výjimku. V roce 2005 bylo přesunuto celkem 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a celkem tři obce z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje. Důvod? Dopravní dostupnost a přirozená spádovost. „Vždycky jsme byli tak nějak historicky a spádově orientováni na Brno, na Tišnov, Kuřim, takže jsme požádali o přeřazení do Jihomoravského kraje,“ řekl tehdejší starosta jedné z přesunutých obcí - Doubravníku Zdeněk Kundrata. Došlo také na přejmenování některých krajů. Budějovický kraj tak změnil název na dnešní Jihočeský, Jihlavský kraj na Vysočinu a následně před několika lety na Kraj Vysočina, Brněnský kraj se přejmenoval na Jihomoravský a Ostravský kraj na Moravskoslezský.

Cesta, kterou během těch patnácti let kraje ušly, je podle současných hejtmanů opravdu dlouhá a výrazná. Změny ale cítili občané už na samém začátku. „Celá řada věcí, které se dříve rozhodovaly v rámci Východočeského kraje nebo poté v ose ministerstvo vnitra – okresní úřady, se dostala do rukou volených zástupců půlmilionového kraje. Pokračuje tak přiblížení se veřejné správy občanovi,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který následně považuje za důležitý hlavně rok 2008, kdy se po volbách začíná dostávat více ke slovu i Asociace krajů a hejtmani začínají být skutečně slyšet. Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek pak poukazuje na to, že občané si mnohdy ani neuvědomují, co všechno obstarává kraj. Ten se postupně stává stále důležitějším pro sociální oblast, krizové řízení, zdravotnictví, dopravu a dopravní obslužnost i školství. „Díky aktivitám krajské samosprávy například mohla vzniknout na Vysočině první vysoká škola,“ jmenuje jeden malý ale důležitý příklad Běhounek.

KRAJE ORGANIZUJÍ OSLAVY

Letošní rok by měl být ve znamení 15 let od vzniku současných krajských samospráv. Na první pohled nenápadné výročí, o kterém se ve většině médií příliš nemluví, je ve skutečnosti důležitější, než by se mohlo zdát. Letos se proto chystá celá řada akcí, v rámci kterých se bude připomínat, co pro občany regionální samosprávy znamenají, co pro ně dělají a proč je důležité nezapomínat jednou za čtyři roky na krajské volby. „Každý kraj zvolil jejich formu podle svých podmínek a představ. Na podzim se mimo jiné připravuje společné setkání všech dosavadních hejtmanů krajů u prezidenta republiky,“ prozradil společný bod oslav výročí šéf Asociace krajů a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Ke svým vlastním oslavám přistupují jednotlivé kraje různě. V některých regionech jsou zařazeny do tradičního Dne kraje, který každoročně umožňuje lidem seznámit se s činností samosprávy. Letos jsou součástí tohoto dne třeba komentované prohlídky úřadu, nejrůznější jarmarky, předváděčky složek integrovaného záchranného systému a kulturní vystoupení. Za sebou už má tyto akce například Pardubický nebo Královéhradecký kraj. „8. května jsme při příležitosti tradičního Dne kraje, kdy se rozdávají záslužné medaile Zastupitelstva kraje členům IZS a medaile hejtmana osobnostem kraje, uspořádali doprovodný program pro veřejnost,“ popisuje hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. To Zlínský kraj chystá akci na podzim. Už v červnu ale vyjde almanach, ve kterém by mělo být stručnou formou připomenuto, co se za těch patnáct let v kraji odehrálo. Liberecký kraj pak chystá tradiční slavnosti na 12. června a patnáctileté výročí oslaví mimo jiné divadelním představením, na kterém se sejdou významné osobnosti, které se zapsaly do historie regionu. Ovšem snad největší oslavy probíhají a budou probíhat v Jihomoravském kraji. Hejtman Hašek upozorňuje na již proběhlý koncert a řadu dalších aktivit. „Uskuteční se výstava fotografií shrnující hlavní momenty krajské samosprávy v letech 2000 až 2015, koncerty cimbálové hudby pro seniorské publikum, den otevřených dveří krajského úřadu nebo koncert adventní hudby spojený s předáním Cen Jihomoravského kraje,“ říká s tím, že se připravuje stručná  publikace a krátký videoklip.

CO DÁL?

Patnáctileté výročí ovšem nabízí i otázky, jak to bude s kraji do budoucna. V minulosti se totiž hodně spekulovalo o tom, zda je současné uspořádání ideální nebo zda by bylo možné ho nějakým způsobem vylepšit. Někteří političtí představitelé si určité změny představit dokážou. Naráží se především na to, že jsou kraje v současné podobě až příliš malé. Že by měly být samosprávné územní celky větší, před krajskými volbami prohlašoval například hejtman Libereckého kraje Martin Půta a podobně se vyjádřil i současný náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Větší celky jsou podle něj silnější a dosáhnou lépe například na evropské peníze. Proti současnému uspořádání jsou i různé iniciativy, mezi kterými nechybí například Moravská národní obec. Její zástupci dlouhodobě tvrdí, že z moravských krajů se stávají periferie na okraji státu. Pomohl by prý návrat k zemskému řízení rozdělující zemi na Čechy a Moravskoslezsko.

Na druhou stranu někteří politici naopak lobují za ještě silnější roli regionů a mikroregionů a obávají se rostoucích tendencí k přesunu některých pravomocí zpět do Prahy. „Současný vývoj vede bohužel k nové centralizaci a byrokratizaci a to bezesporu poškozuje nejenom kraje ale i obce,“ řekl Krajským novinám exhejtman Pardubického kraje a senátor Radko Martínek, který tak poukazuje na zrušení regionálních operačních programů a návrat zodpovědnosti a pravomocí týkajících se evropských peněz putujících do krajů zpět do Prahy.

Filip Appl

Ústecký kraj

logo UK 23

Hejtman: Oldřich Bubeníček, KSČM
Krajské město: Ústí nad Labem
Rozloha: 5335 km2
Počet obyvatel: 830371
Hustota zalidnění: 156 obyvatel/km2
NUTS: Severozápad
Radní: Martin Klika (ČSSD), Jaroslav Foldyna (ČSSD), Stanislav Rybák (KSČM), Jaroslav Komínek (KSČM), Petr Šmíd (SPO-SPD), Zdeněk Matouš (ČSSD), Jitka Sachetová (KSČM), Ladislav Drlý (KSČM), Radek Balej (KSČM), Radek Štejnar (ČSSD)
Koalice: KSČM a ČSSD
Počet obcí s rozšířenou působností: 16
Počet členů rady: 11
Počet členů zastupitelstva: 55

 

 

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2024 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji