Pokud budeme brát jako výchozí rok 2009, tak se skutečně daňové příjmy každý rok navyšují, říká náměstek ústeckého hejtmana zodpovědný za oblast investic, majetku a ekonomiky Ladislav Drlý. „Přesto možná až letošním roce dosáhneme úrovně roku 2008,“ dodává náměstek.
Rozpočet kraje se podle Drlého skutečně dostává na úroveň před osmi lety. Jenomže... Na kraje přecházejí další funkce státní správy, rostou náklady na školství, zdravotnictví, sociální věci a další oblasti. A přijetí novely zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům může finanční situaci krajů skutečně zlepšit. Krajům se mají vrátit daňové výnosy z daně z přidané hodnoty na úroveň před rokem 2012, kdy se počítá s navýšením podílu z daně z přidané hodnoty.
„Novela je ale teprve nyní projednávána v parlamentu. Pomohla i dotace ze státního fondu dopravní infrastruktury, kterou kraje dostaly v letošním roce na zlepšení stavu silnic II. a III. třídy. Zatím jde pouze o jednorázovou dotaci,“ dodává náměstek.
Zda bude dotace poskytnuta i v příštím roce se bude rozhodovat až v dubnu příštího roku. Což je podle vedení Ústeckého kraje pozdě. Lepším řešením by pro kraje podle Drlého představovalo další zvýšení sdílených daní pro kraje, případně zavedení podílu na spotřební dani z minerálních olejů v návaznosti na to, že kraj jako vlastník silnic II. a III. třídy vynakládá nemalé prostředky na jejich revitalizaci a udržování. „Stav krajských silnic respektive peněžní prostředky na jejich rekonstrukce a opravy včetně odstranění havarijních stavů mostů jsou oblastí, kde se nejvíce projevuje deficit financování z minulosti,“ doplnila mluvčí kraje Lucie Dosedělová.
KRAJ NEJSOU JEN NEMOCNICE
Z toho lze usuzovat, že ani letošní rok nebude nijak výjimečný v tom, jaké boje se povedou o přidělení peněz do jednotlivých kapitol při sestavování rozpočtu. V návrhu rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2016 se zvyšuje financování oblasti dopravy zejména oprav silnic II. a III. třídy včetně mostů, tato oblast bude posílena. Další významně podpořenou oblastí je oblast zdravotnictví. „Nesmíme však zanedbávat ani ostatní oblasti. Ústecký kraj nejsou jenom silnice a nemocnice, jsou to i školy, sociální zařízení, životní prostředí, majetek a hlavně lidé,“ dodal Drlý. „Kraj se navíc rozhodl, že na ožehavé problémy půjde trochu jinak, než jen přerozdělováním peněz při sestavování rozpočtu. Má záměr nedostatek financí vyřešit vydáním vlastní dluhopisů v hodnotě přes devět miliard korun. Z jejich výnosů pak zaplatí opravy silnic druhé a třetí třídy. Přitom v Ústeckém kraji si můžou dovolit utratit ročně na opravách cest maximálně 113 milionů korun. Letos navíc díky mimořádnému příspěvku Státního fondu dopravní infrastruktury dostali skoro třikrát tolik.“
Tyto peníze ale dokáží vyřešit opravy pouze krátkodobě. Ústecký kraj se proto rozhodl vypracovat dlouhodobý plán – během příštích čtyř let opraví všechny silnice druhé třídy a daná firma je bude muset navíc udržovat v dobrém stavu po dobu třiceti let. „V současné době je ta kvalita zajištěna zhotovitelem pouze tři až pět let, takto máme jistotu, že po dobu třiceti let budou komunikace v dobrém stavu,“ dodává vedoucí ekonomického odboru Ústeckého kraje Stanislav Dostál.
Tento plán vyjde kraj na devět miliard korun, které ale ve svém rozpočtu nemá. Rozhodl se proto vydat vlastní dluhopisy a opravy silnic zaplatit z jejich výnosů. Vítězná firma bude za údržbu inkasovat ročně stamiliony. Václav Čermák
Hejtman: | Oldřich Bubeníček, KSČM |
---|---|
Krajské město: | Ústí nad Labem |
Rozloha: | 5335 km2 |
Počet obyvatel: | 830371 |
Hustota zalidnění: | 156 obyvatel/km2 |
NUTS: | Severozápad |
Radní: | Martin Klika (ČSSD), Jaroslav Foldyna (ČSSD), Stanislav Rybák (KSČM), Jaroslav Komínek (KSČM), Petr Šmíd (SPO-SPD), Zdeněk Matouš (ČSSD), Jitka Sachetová (KSČM), Ladislav Drlý (KSČM), Radek Balej (KSČM), Radek Štejnar (ČSSD) |
Koalice: | KSČM a ČSSD |
Počet obcí s rozšířenou působností: | 16 |
Počet členů rady: | 11 |
Počet členů zastupitelstva: | 55 |
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.