Hejtmani si vystačí se 420 miliony, chtějí ale garanci na další roky

Částka 420 milionů korun, které se vláda rozhodla těsně před dubnovou stávkou řidičů autobusů poslat krajům, aby kompenzovala navýšení mezd řidičů, je oproti skutečným nákladům regionů zhruba poloviční. Rozhodně tak nepokrývá objem peněz, které kraje za vládní slib zvýšit platy šoférům během letošního roku zaplatily a zaplatí. Přesto se na dnes konaném jednání Rady Asociace krajů ČR hejtmani rozhodli s částkou smířit, ovšem s tím, že budou od vlády chtít garanci, že příspěvek kompenzující navýšení mezd řidičů budou dostávat i v dalších letech.

"Závěr je takový, že souhlasíme s tím, aby kraje dostaly částku 420 milionů korun, s tím, že dodatky k jednotlivým smlouvám (s dopravci - pozn. red.) zašleme panu premiérovi v termínu, který jsem mu zaslala v dopise, tedy do 12. května," uvedla na tiskové konferenci po jednání RAK ČR její předsedkyně a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. "Rada Asociace krajů ČR a všichni hejtmani požadují, abychom v budoucnosti měli tyto finanční prostředky garantované." Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického je částka 420 milionů korun, které regionům slíbila poslat vláda, zhruba padesátiprocentní vůči skutečným nákladům. Regiony si ji rozdělí podle množství kilometrů, které jednotlivé kraje od dopravců objednávají. "To zohledňuje nejenom velikost každého kraje, ale také dopravní obslužnost v každém kraji, která se liší s ohledem na velikost venkovských oblastí, periferních oblastí a podobně. Ani srovnatelné kraje z hlediska počtu obyvatel nemusí mít shodné množství objednaných kilometrů," vysvětlil hejtman Netolický.

DALŠÍ ZÁTĚŽ PRO KRAJE

Kraje se ale nepotýkají pouze s nastavenou dlaní dopravců. "V současné době je v legislativním procesu nařízení vlády číslo 564 o navýšení mezd ve veřejných službách, což bude mít opět dopad na krajské rozpočty," uvedla Vildumetzová. Podle ní se toto nařízení dotkne nejenom krajů, ale i měst a obcí. Rozpočty samospráv by zatížilo celkovou částkou zhruba 1,3 miliardy korun.

Skutečnost, že stát přenáší povinnosti, aniž by zároveň s nimi samosprávám poskytl i finanční krytí, dlouhodobě nekritizují jenom kraje. Na tuto praxi si stěžují i města a obce, situaci řešila i nedávná krajská setkání starostů a starostek organizovaná Svazem měst a obcí ČR. K otázce Krajských novin, zda kraje v této věci nevyužijí svou zákonodárnou iniciativu a nebudou chtít zákonem jasně určit, že stát musí při přenosu povinnosti samosprávám poskytnout i dostatečné finanční prostředky, uvedla Jana Vildumetzová následující: "Pokud by se nám podařilo toto do zákona dostat a schválit, byl by to asi největší úspěch pro kraje, města a obce. My neustále hovoříme o tom, že se musí najít systémové řešení. Souhlasím s vámi, a v tom panuje shoda i se Svazem měst a obcí ČR, že pokud stát něco na samosprávy přenese, měl by to přenést i s finančními prostředky. Naše rozpočty jsou totiž také omezené."

"Legislativní pravidla vlády obecně povinnost zhodnotit ekonomické dopady na veřejné rozpočty existuje. My se většinou v důvodových zprávách a ve všech analýzách dozvídáme, že nařízení nemá dopad na veřejné rozpočty, ale prakticky to často bývá jinak," doplnil hejtman Martin Netolický. "Takže chceme jednat se silnou vládou o dodržování legislativních pravidel. To je klíčové."

Vildumetzová k tomu dodala, že Asociace krajů ČR by v této souvislosti chtěla být schváleným připomínkovým místem a pokud by se třináct hejtmanů a primátorka Prahy shodlo na tom, že s daným nařízením nesouhlasí, nemohlo by být schváleno a vláda by se o něm s regiony musela bavit. (mes)