Dodnes funkční hradecký vodojem se stal kulturní památkou

VodojemVodojem na kopci svatého Jana je kulturní památkou. Rozhodlo o tom Ministerstvo kultury, které tak vyhovělo podnětu města. Vodárenská věž na rozhraní Nového Hradce Králové a Třebše, která je jednou z dominant města, byla vybudovaná v letech 1936-1937 a svému původnímu účelu dodnes slouží.

 

Podání podnětu na prohlášení vodojemu kulturní památkou podpořila rada města Hradce Králové v dubnu 2016, a to na doporučení Komise pro Program regenerace městské památkové rezervace, městské památkové zóny a městské památky. „Věžový vodojem umístěný v dominantní poloze na kopci sv. Jana je významnou technickou památkou v Hradci Králové s kvalitním architektonickým a technickým řešením. I po rekonstrukci v roce 1995 zůstal zachován vysoký počet autentických prvků, jako je konstrukce objektu, fasády, schodiště se zábradlím, okna, dveře či zábradlí. Vodojem je navíc stále využíván k původnímu účelu,“ uvádí mimo jiné v doporučení prohlášení věžového vodojemu za kulturní památku vedoucí magistrátního odboru památkové péče Jan Falta. Nadčasový význam technické památky vodního hospodářství ze třicátých let 20. století kladně vyhodnotil také Krajský úřad Královéhradeckého kraje a Národní památkový ústav. S návrhem prohlášení na kulturní památku souhlasil i jeho vlastník, společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové, za předpokladu, že bude zachována jeho vodohospodářská funkce, a to po celou dobu jeho životnosti, tedy nejméně dalších sto let.

Vodárenské věže nejsou jen technickými stavbami, ale odráží se na nich také soudobé architektonické trendy. Stavba vodojemu v Hradci Králové – Třebši s funkcionalistickými a moderně klasicizujícími prvky z let 1936-1937 citlivě navazuje na tradiční cihlovou stavební produkci města Hradce Králové, doplňuje jakožto vertikální stavba jeho panorama, která tvoří dominantu periférie obce. Velmi dobrý stavebnětechnický stav umožňuje, že je stále funkční a nadále slouží svému původnímu účelu (akumulace vody a její distribuce v městské části Nový Hradec Králové). Dokumentuje tak do dnešních dní část vývoje historie vodního hospodářství, které je základem existence každé civilizace. Trvalá funkčnost je také dokladem nadčasovosti této stavby. Vodárenská věž v Hradci Králové – Třebši je svědectvím také stavitelské a technické úrovně od 30. let 20. století,“ zdůvodňuje své rozhodnutí Ministerstvo kultury. K obavám vlastníka o případném ohrožení funkčnosti vodárenské věže ministerstvo uvádí, že zachování funkčnosti je plně v zájmu památkové péče a je i jedním z důvodů pro prohlášení vodojemu za kulturní památku.

Vodojem postavila v letech 1936-1937 královéhradecká firma bratří Capoušků podle projektu specialisty na vodohospodářské stavby z Vysokého Mýta Bohuslava Drahoše. Voda se do nádrže zpočátku čerpala ze studní ve Staré Třebši, v současné době je čerpána ze sousedních podzemních vodojemů. Je zásobníkem pitné vody pro pět a půl tisíce obyvatel a současně slouží k zajištění potřebného tlaku v síti veřejného vodovodu v místní části Nový Hradec Králové. Vodojem je součástí Vodárenské soustavy východní Čechy, která zásobuje pitnou vodou zhruba 500 tisíc obyvatel Královéhradeckého a Pardubického kraje. Jeho vlastníkem je společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové, jejímž akcionářem je také město. Od roku 2005 má vodojem v dlouhodobém pronájmu společnost Královéhradecká provozní. V roce 1995 prošel vodojem generální rekonstrukcí, při níž došlo k dílčím výměnám dožilých konstrukcí. Objekt stále slouží svému původnímu účelu - k veřejnému zásobení pitnou vodou. Jeho funkce je akumulační a tlaková - vyrovnává disproporci mezi spotřebou a zásobou. Příležitostně je také zpřístupňován veřejnosti. (mmhk)

Ústecký kraj

logo UK 23

Hejtman: Oldřich Bubeníček, KSČM
Krajské město: Ústí nad Labem
Rozloha: 5335 km2
Počet obyvatel: 830371
Hustota zalidnění: 156 obyvatel/km2
NUTS: Severozápad
Radní: Martin Klika (ČSSD), Jaroslav Foldyna (ČSSD), Stanislav Rybák (KSČM), Jaroslav Komínek (KSČM), Petr Šmíd (SPO-SPD), Zdeněk Matouš (ČSSD), Jitka Sachetová (KSČM), Ladislav Drlý (KSČM), Radek Balej (KSČM), Radek Štejnar (ČSSD)
Koalice: KSČM a ČSSD
Počet obcí s rozšířenou působností: 16
Počet členů rady: 11
Počet členů zastupitelstva: 55

 

 

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2024 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji