Peníze jsou jádrem sporu

Ve Zlínském kraji působí více než stovka poskytovatelů sociálních služeb, kteří nabízí více než tři stovky služeb. Na kraji vidí lednovou změnu v rozdělování finančních prostředků jako drobnou. Otázku množství peněz na sociální služby pak označili za „trvalý bod nespokojenosti“.

„Změna financování byla z pohledu fungování sociálních služeb pouze drobnou změnou. Zlínský kraj pracuje na vyhodnocování služeb dlouhodobě. Do roku 2012 byl krajský úřad odpovědný za provádění inspekcí kvality sociálních služeb, stále je registrujícím orgánem poskytovatelů sociálních služeb,“ sdělila Krajským novinám krajská radní zodpovědná za sociální oblast, národnostní otázky a menšiny Taťána Valentová Nersesjan.

„Pokud se jedná o spokojenost, rozhodně nelze služby hodnotit obecně. Mezi poskytovateli jsou pochopitelně jisté rozdíly a to jak v odbornosti, tak v rozsahu služeb a přístupů k jejich poskytování,“ uvedla Taťána Valentová Nersesjan. Problém je především v množství prostředků na provoz sociálních služeb v regionu. „Otázka peněz je trvalým bodem nespokojenosti poskytovatelů sociálních služeb i ve Zlínském kraji. Objem prostředků, které jsou ze strany státního rozpočtu na financování poskytovány, je prakticky od roku 2010 stále stejný a neodráží potřeby rozvoje služeb v důsledku změn ve společnosti. Nedostatek finančních prostředků se odráží v nedostatečném ohodnocení pracovníků, což má za následek, že řada odborných pracovníků zvažuje seberealizaci v tomto segmentu služeb,“ myslí si Taťána Valentová Nersesjan. Ta sice oceňuje snahy o zvýšení platů v sociální oblasti, ty však podle ní naráží na nedostatečné dotace od státu. „Existují sice snahy ocenit odpovídajícím způsobem pracovníky v sociálních službách, bohužel tyto snahy nejsou provázeny odpovídající finanční intervencí ze státního rozpočtu. Praktickým příkladem je situace roku 2015, kdy sice vláda schválila změny v platových tabulkách pro pracovníky v sociálních službách, ale nezajistila dostatečný objem prostředků na pokrytí nákladů na toto navýšení. Třebaže se i nadále jedná o dofinancování a MPSV má snahu o zajištění dalších finančních prostředků, naráží na nevstřícnost ministerstva financí,“ doplnila Taťána Valentová Nersesjan.

TĚŽKÉ KRITIZOVAT

Změnu, kdy financování sociálních služeb je od začátku roku v gesci krajů, nevnímají nejlépe v Centru pro zdravotně postižené Zlínského kraje. „Je to problém. Je těžké kritizovat někoho, na kom jste závislí. V každém případě nebudu lhát a řeknu, že to nevnímám jako pozitivní změnu,“ uvedl ředitel Centra pro zdravotně postižené Zlínského kraje, o.p.s. Michal Škrabánek. Podle něj je objem poskytovaných peněz nedostatečný. „Tento nedostatek pro nás znamená omezení. Nechceme omezovat klienty, to nelze již z podstaty věci, takže musíme omezovat zaměstnance. Pro práci u nás máme celkem vysoké kvalifikační předpoklady, a také kompetence. Tuto práci skutečně nemůže dělat každý. Potřebujeme kvalitní lidi, na které se nám však nedostává peněz,“ pokračoval Michal Škrabánek. Musí se podle jeho vyjádření zabývat získáváním dalších prostředků na své zaměstnance, což Škrabánek označil za nepříznivé. „Vůbec pak už nemluvím o nějakém materiálním zabezpečení služby. Znamená to, že musíme fungovat se zastaralým vybavením, vlastními telefony, což je velmi složité. Rozumím tomu, že finance se nerodí na poli, že jich je nedostatek. Nicméně pokud zákon říká, že některé služby mají být lidem poskytovány zdarma, tak by stát na ně měl vyčlenit odpovídající částky,“ uzavřel ředitel Centra pro zdravotně postižené Zlínského kraje Michal Škrabánek. Lukáš Zitka