Jsem rád, že po třech čtvrtletích letošního roku je už snad zcela jasné, že obavy samospráv o naplnění jejich rozpočtů plánovaným podílem na celostátním výběru daní byly liché. Čísla z pokladního plnění státního rozpočtu u nejdůležitější daně potvrzují, že inkaso DPH meziročně roste, a to přesto, že schválený rozpočet z mnoha důvodů (například zavedení druhé snížené sazby DPH, obnovení slevy na dani pro pracující důchodce), počítal s jeho poklesem.
Vzrůstající výběr DPH posílí nejen příjmy krajů, ale i obcí, neboť DPH pro ně představuje hlavní zdroj daňových příjmů. Na konci letošního roku podle aktuální predikce očekáváme, že do krajských rozpočtů bude převedeno 25,4 mld. Kč z celostátního inkasa této daně, což je více, než bylo pro letošní rok rozpočtováno. A jak na tom budou kraje příští rok? Zase o něco lépe. Ministerstvo financí odhaduje, že příjmy krajů v příštím roce dosáhnou objemu 164,9 mld. Kč, výdaje 163,8 mld. Kč a předpokládaný přebytek rozpočtů krajů tedy dosáhne 1,1 mld. Kč. Transfery z různých úrovní veřejných rozpočtů předpokládáme ve výši 101,9 mld. Kč, přičemž z 99% by se mělo jednat o dotace ze státního rozpočtu. Kraje i v příštím roce získají dotace na sociální služby, na úhradu ztráty ze závazku ve veřejné drážní osobní dopravě, prostředky na přímé náklady na vzdělávání v regionálním školství a tak dále. V případě prostředků na financování přenesené působnosti se podařilo najít zdroje na 1% valorizaci příspěvku na výkon státní správy. Daňové příjmy krajů pro příští rok odhadujeme na 57,8 mld. Kč, což představuje přibližně třetinu jejich příjmů. Tato částka obsahuje předpoklad meziročního navýšení daňových příjmů o 7,8 mld. Kč. Na tomto nárůstu se nepodílí pouze lepší práce finanční správy, vliv přelomových změn v daňové oblasti (např. elektronická evidence tržeb či zavedení tzv. kontrolních hlášení u DPH) a ekonomický vývoj, ale i návrh na změnu RUD krajů, která posílí krajské rozpočty o přibližně 3,5 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že daňové příjmy krajů jsou tvořeny podíly na části inkasa z celostátně vybíraných daní, nejedná se o nic jiného, než zprostředkovanou podporu ze strany státu. Snahou Ministerstva financí je, aby podpora krajů ze strany státu umožňovala jejich dobré fungování a především rozvoj s tím, že je samozřejmě nutné respektovat finanční možnosti státního rozpočtu. Věřím, že není třeba dodávat, že prioritou krajů musí s prostředky veřejných rozpočtů, tedy daňových poplatníků, nakládat co nejefektivněji.
Andrej Babiš, ministr financí ČR
Hejtman: | Jiří Čunek (KDU-ČSL) |
---|---|
Krajské město: | Zlín |
Rozloha: | 3964 km2 |
Počet obyvatel: | 589030 |
Hustota zalidnění: | 149 obyvatel/km2 |
NUTS: | Střední Morava |
Radní: | Jiří Sukop (ANO), Pavel Botek (KDU-ČSL), Josef Zicha (STAN), Margita Balaštíková (ANO), Michaela Blahová (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN), Miroslav Kašný (KDU-ČSL), Jan Pijáček (ODS) |
Koalice: | ČSSD, KSČM a SPOZ |
Počet obcí s rozšířenou působností: | 13 |
Počet členů rady: | 9 |
Počet členů zastupitelstva: | 45 |
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.