Mladý lékař je nedostatkové zboží

Snižování počtu lůžek, omezování provozu či dokonce rušení celých oddělení. To jsou asi nejviditelnější důsledky nedostatku lékařů a zdravotnického personálu u nás. Problémy však nemají jen nemocnice. I přes ujišťování ministerstva zdravotnictví, že praktických lékařů je dostatek, opak je pravdou. Praktičtí lékaři stárnou a především v méně obydlených oblastech je jich nedostatek.

Praktičtí lékaři stárnou. Ministerstvo zdravotnictví se také snaží najít řešení jejich nedostupnosti v méně obydlených regionech. Chce proto i nadále vypisovat a finančně podporovat dostatek rezidenčních míst v oboru praktického lékařství. Také se snaží podpořit praktické lékaře v oblastech, které nejsou pro mladé doktory zajímavé. „Praktičtí lékaři se koncentrují ve velkých městech, například v Praze, Brně a dalších velkých aglomeracích. Zdravotní pojišťovny proto budou zvažovat uzavírání smluv s praktickými lékaři v těchto místech. V tomto roce se prostřednictvím úhradové vyhlášky zaměříme i na tzv. bonifikace pro praktické lékaře v regionech, kde se do výběrového řízení na tento post nepřihlásí žádný zájemce. Ministerstvo uvažuje také o zřízení speciálního fondu, který by poskytoval finanční grantovou podporu mladým lékařům, kteří se budou snažit zřídit ordinace na zelené louce. Rád bych, aby se do tohoto projektu zapojily i kraje“, říká ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Podle hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka je řešení otázky praktických lékařů zásadní záležitostí pro kraje. „Máme nevyrovnanou strukturu a síť praktických lékařů, proto se snažíme se zdravotními pojišťovnami najít některé kroky k řešení situace,“ připojil Jiří Běhounek.

Čísla, která sledují věkové rozložení praktických lékařů, domněnky o stárnutí praktických lékařů potvrzují. Například v roce 2013 bylo praktických lékařů ve věku do 34 let jen něco málo přes 5 % a praktiků od 35 do 44 let 15,3 %, zatímco v kategorii od 55 do 64 let jich bylo 39 % a praktických doktorů, kteří vykonávají svojí profesi i po překročení 65 let bylo téměř 16 % - tedy doktorů starších 55 let je více než polovina.

V průměru na jeden úvazek praktického lékaře pro dospělé připadalo 1 623 registrovaných pacientů. Nejnižší počet registrovaných pacientů na jeden úvazek lékaře bylo podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky v roce 2013 v Praze a v Olomouckém kraji, přibližně 1 410 registrovaných pacientů na jeden úvazek lékaře. Naopak nejvyšší počet registrovaných pacientů na jeden úvazek lékaře vykázal kraj Středočeský (1 819) a dále kraje Pardubický, Ústecký, Vysočina, Liberecký a Královéhradecký, všechny přes 1 700 pacientů na jednoho lékaře.

NOVÉ PODMÍNKY PRO STUDENTY

Mladí lékaři se nejčastěji stěhují do velkých měst nebo odchází za lepším výdělkem do zahraničí. Podle údajů České lékařské komory odchází každý rok ihned po promoci až dvě stovky nových lékařů do zahraničí. Je to zhruba pětina promovaných ročně. Navíc ztrácí ročně Česko další dvě stovky atestovaných lékařů, z nichž je víc než polovina ve věku 30 – 40 let. Velké problémy mají například v Královéhradeckém kraji, v lednu napočítali, že krajské záchrance chybí až 22 lékařů. „Od příštího školního roku proto plánujeme poskytovat stipendia studentům zdravotnických škol, která by měla žáky ke studiu přilákat. Počet lékařů a zdravotních sester, kteří přechází ze studií do zdravotnických zařízení je minimální,“ vyjádřila se radní pro oblast zdravotnictví Královéhradeckého kraje Jana Třešňáková. Kraj se snaží nedostatek lékařů i zdravotních sester stabilizovat i navýšením mezd a také velkými investicemi do přístrojového vybavení, modernizace jednotlivých pracovišť i do rekonstrukcí a výstavby jednotlivých nemocnic.

Alarmující stav nenechává klidné ani ministerstvo zdravotnictví. Vláda na začátku února schválila návrh na změnu zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Zkrácena bude třeba délka specializačního vzdělávání lékařů v základních oborech. „Dosud přespecializovaný systém novela vrací zpět do mantinelů obvyklých v okolních evropských zemích a celý vzdělávací proces také nastavuje pro lékaře tak, aby byl konzumovatelnějším, přístupnějším, vstřícnějším. Mladí lékaři pak například nebudou motivováni odcházet do zahraničí za mnohem rychlejšími atestacemi v některých oborech. Jejich vzdělání bude také v základu univerzálnější, což zajišťuje revize základních a nástavbových oborů,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Podle novely vznikne nový systém započítávání vzdělávání absolvovaného při základním oboru do nástavbových oborů, tak aby se celková délka vzdělávání oproti současnému stavu neprodlužovala. Praxi absolvovanou již při specializované přípravě v základním oboru tak bude možné započítávat do praxe požadované pro obor nástavbový. Zákon také zavede nové úrovně vzdělávání v tzv. funkčních kurzech pro lékaře, zubní lékaře a farmaceuty. V těchto kurzech bude možné zkráceným vzděláváním v období od 3 do 24 měsíců prohloubit způsobilost k výkonu úzce vymezených činností, náplň kurzů by vycházela z požadavků praxe. Návrh zákona nyní projednává Parlament ČR. Lukáš Zitka