Komentáře k tématu vydání

Hlavním tématem posledního vydání Krajských novin byl stav krajských silnic II. a III. třídy a hledání prostředků na jejich opravy. Komentáře k tomuto tématu poskytli ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica, hejtman Libereckého kraje Martin Půta, I. náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Martin Červíček, náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš a náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Roman Hanák.

Zbyněk Hořelica, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury

V minulých letech Státní fond dopravní infrastruktury převedl krajům na opravy silnic II. a III. tříd celkem 7,4 mld. Kč na modernizace a opravy silnic, které mají v gesci. Je zřejmé, že objem těchto prostředků významně napomohl k realizaci těch nejdůležitějších oprav na tomto typu komunikací, a já jsem přesvědčen, že na technickém stavu opravených komunikací je to zřetelně znát. Pevně věřím, že to ocení především řidiči, kteří se po těchto komunikacích pohybují. Nicméně ani tento objem finančních prostředků není dostatečný pro okamžité zlepšení celkového stavu těchto komunikací, jelikož historický vnitřní dluh na silnicích II. a III. tříd je podstatně vyšší.

Pro období roku 2017 byly v průběhu prvního čtvrtletí vyčleněny na opravy silnic II. a III. tříd finanční prostředky z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury v celkové výši 3 mld. Kč. Zdroje bylo možné alokovat z disponibilních prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, díky pozitivnímu vývoji ekonomiky, tedy aktuálně vyššímu výhledu daňových příjmů a díky mimořádné dotaci z vládní rozpočtové rezervy ve výši 0,5 mld. Kč.

Celkově za poslední tři roky tak bude mimořádně vynaloženo na opravy silnic II. a III. tříd z rozpočtu fondu celkem více než 10 mld. Kč. Státní fond dopravní infrastruktury vnímá problematiku oprav silnic II. a III. tříd jako prvek, který hraje rozhodující roli při hodnocení celkové silniční sítě, tedy onu “poslední míli”, ovšem bez celkového navýšení finančních zdrojů ze státního rozpočtu nelze realisticky očekávat, že by bylo možné alokovat v letošním roce další prostředky do této části dopravní sítě.

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje

Vnitřní zadlužení regionálních silnic, které vlastní a spravují kraje, je více než 50 mld. Kč. Z tohoto pohledu se domnívám, že stát by měl minimálně v příštích deseti letech vypsat dopředu jasný program ze Státního fondu dopravní infrastruktury ČR. Z něj by bylo ročně alespoň 5 mld. Kč určených jako finanční podpora a kraje by měly za úkol akce v padesáti procentech spolufinancovat. To znamená, že by se ročně do silnic dostalo 10 mld. Kč. A v těch deseti letech by se silniční síť II. a III. třídy dostala do stavu, ve kterém by měla být. Dnes jsme v situaci, že v podstatě všichni významní investoři staví u silnic I. tříd, protože nechtějí riskovat dopravu po regionální síti. To je reálný stav, který brání potřebnému rozvoji hospodářsky slabších oblastí.

Objem peněz je důležitý, ale ještě podstatnější je, aby ten program byl stabilní, dlouhodobý. Zkrátka, aby nedocházelo k tomu, že se každé jaro vláda s hejtmany domluví, kolik krajům ze státního rozpočtu v tom daném roce vlastně poskytne. Pak kraje nedokáží zakázky na opravy silnic připravovat. Podpora státu je nutná.

Martin Červíček, první náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje

Více jak polovina silnic v našem kraji by potřebovala opravit. Výše nákladů na takový rozsah investic se odhaduje až na 11 miliard korun, což jsou finanční prostředky, se kterými kraj ve svém rozpočtu nedisponuje. Proto je nutné sehnat co nejvíce peněz na opravy z různých zdrojů - z prostředků Evropské unie, z případného navýšení příjmů krajského rozpočtu a v neposlední řadě také ze státního rozpočtu. Stát se totiž na opravách krajských silnic musí podílet nemalou měrou. Zda v tom bude pokračovat formou poskytování subvencí ze SFDI nebo přistoupí k navýšení rozpočtů krajů s přímým určením, je otázkou diskuse do dalších měsíců. Jisté však je, že jediná šance, jak zajistit obnovu dopravní infrastruktury, je sdružit investiční prostředky, které jsou k dispozici, a investovat je přímo do oprav.

V uplynulých čtyřech letech se podařilo do silnic v našem kraji investovat dvě miliardy korun. Ambicí pro období let 2017 – 2020 je tento objem zdvojnásobit a investovat zhruba čtyři miliardy. Pevně věřím, že se nám to povede, protože jen v tomto roce do oprav krajských silnic investujeme zhruba jednu miliardu.

Koncepční rozvoj silniční sítě není jen o penězích, ale i o smysluplném plánu oprav a rekonstrukcí. I proto se v současné době velmi intenzivně pracuje na koncepci rozvoje dopravní infrastruktury, v níž bychom měli nejen zmapování stavu a potřebnosti oprav na jednotlivých úsecích silnic, ale i zhodnocení priorit podle různých kritérií. Každému totiž musí být jasné, že se nám nemůže podařit opravit více než 50 % silnic našeho kraje v dohledném časovém horizontu.

Michal Kortyš, náměstek hejtmana Pardubického kraje

Třetí rok po sobě dostáváme od státu peníze přes Státní fond dopravní infrastruktury. Každý rok však dlouho není jasné, kolik peněz získáme, což je pro plánování investic velmi obtížné. Proto chceme systémové a dlouhodobé zajištění financování silnic nižších tříd. Státní fond dopravní infrastruktury s námi musí každoročně počítat. Pokud by stát peníze neposkytoval, znamenalo by to zhoršení stavu našich silnic, protože nebude možné zajistit ani jejich reprodukci, natož pak celkovou obnovu. Stav silnic v mnoha částech regionu není vůbec dobrý, proto mě překvapuje, že se některé silnice I. třídy opravují opakovaně, i když jsou místa, která to potřebují více. Některé silnice II. a III. třídy jsou v havarijním stavu, který odpovídá době před 40 lety.
V roce 2017 chceme společně s naší příspěvkovou organizací, tedy Správou a údržbou silnic Pardubického kraje, opravit a modernizovat silnice za více jak 600 milionů korun. Z rozpočtu Pardubického kraje předpokládáme částku 250 milionů korun, Správa a údržba silnic se bude podílet více jak 100 miliony a 180 milionů korun očekáváme ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Společně s Ředitelstvím vodních cest také zahájíme ve Valech výstavbu mostu přes Labe. Zároveň připravujeme projekty pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu za 2,5 miliardy korun. Dobrou zprávou je také memorandum o přivaděčích k D35, které ro regionu zajistí další rozsáhlé infrastrukturní investice

Roman Hanákn náměstek hejtmana Jihomoravského kraje

Loni v říjnu jsme měli půlkulaté – patnácté – výročí od doby, kdy stát odkázal bývalé „okresky“ do správy krajů. Přiznejme, byl to trochu danajský dar. Kraje převzaly desítky tisíc kilometrů silnic II. a III. tříd., často rozbitých a s nevypořádanými pozemky. Vnitřní dluh jen na jižní Moravě dosahoval miliard korun a délka silnic, které jsme dostali do vínku, téměř 4 000 kilometrů. Od té doby děláme, co můžeme a co nám objem našeho rozpočtu dovolí, abychom nejen udrželi tyto komunikace v co nejlepším stavu, ale abychom jejich stav také postupně zlepšovali. Z vlastní pokladny kvůli tomu vydáváme ročně stovky milionů korun jak na údržbu, tak na investiční akce. Jde to pomalu, ale přece. Asi jako když v San Franciscu natírají Golden Gate Bridge. Jen co se na jedné straně dostanou na konec, mohou z druhé začít zase pěkně od začátku. Přesto se nám od roku 2014 podařilo na jihu Moravy o 8 procent zvýšit počet silnic II. a III. tříd ve výborném stavu a naopak o 9 procent snížit počet silnic ve stavu havarijním. Poslední tři roky nám s tím pomáhá i vláda skrz příspěvek Státního fondu dopravní infrastruktury. V roce 2015 vůbec poprvé rozdělila mezi kraje 4 miliardy korun na opravy „dvojek a trojek“. Loni a letos to byly miliardy tři. Na jih Moravy tak v roce 2015 putovalo přibližně 350 milionů korun, v roce 2016 potom 238 milionů a letos to bude 228 milionů. Jestli je to dost, nechám na posouzení čtenářů – téměř polovina našich silnic stále potřebuje komplexní rekonstrukce. Zásadnější je však otázka systémovosti. A zde Jihomoravský kraj neustále apeluje, že příspěvek by měl být pravidelný, aby regiony mohly plánovat. Možných řešení se nabízí více. Například změna rozpočtového určení daní nebo přerozdělení výnosů spotřební daně z pohonných hmot. Ty jsou přeci také projížděny na krajských silnicích.