Pardubický kraj chystá projekty na silnicích „do šuplíku“

Třetí prosincový týden letošního roku končí už 70. výzva evropského dotačního programu IROP. Pardubický kraj proto finišuje s přípravou projektů modernizací silnic, se kterými by se do programu přihlásil. Ovšem krajská samospráva nenechává nic náhodě ani pro další plánovací období a připravuje projekty tzv. do šuplíku.

Pardubický kraj aktuálně do 70. výzvy podal osm projektů, na mnoha dalších pracuje. Přípravy totiž komplikuje majetkoprávní vypořádávání pozemků pod silnicemi, které je velkým dluhem minulosti. V IROPu je ale alokováno na 1,8 mld. korun a ty chce kraj co nejvíce využít. „Peníze jsou, my musíme být připraveni. Proto pracujeme na projektech, které přihlašujeme do dotačních projektů Evropské unie, ale i do dalších programů. Současně chystáme projekty tzv. do šuplíku. Chceme být připraveni na chvíli, kdy se objeví zpráva, že v některém programu zbývají finanční prostředky. Potom předložíme připravený projekt a řekneme: „My máme projekt, můžeme začít stavět“,“ říká Michal Kortyš, náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu a dopravní obslužnost.

Seznam priorit

Podobně se připravuje i krajská příspěvková organizace Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Není totiž žádným tajemstvím, že silnice II. a III. třídy jsou historicky a dlouhodobě podfinancované a že potřeba modernizací krajských komunikací je opravdu velká. Finančních prostředků je ale mnohem méně, než by bylo potřeba, a tak vzniká seznam prioritních staveb. „Zatím se věnujeme především mostům, jejichž technický stav je nejvážnější. Máme seznam mostních staveb, které jsou v havarijním stavu a potřebují rychlou a důslednou modernizaci. Současně ale pracujeme také na seznamu silničních staveb, respektive úseků silnic s potřebou oprav a modernizací. Mapuje krajskou silniční síť s cílem stanovit priority, připravit projekty a pokusit se zajistit potřebné prostředky na jejich realizaci,“ dodává Miroslav Němec, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje.

Dopravní uzel Pardubice

Krajská příspěvková organizace Správa a údržba silnic Pardubického kraje je kromě instituce zajišťující letní i zimní údržbu silnic také nositelem hned několika rozvojových témat Pardubického kraje. Tím největším je bezesporu projekt multimodálního logistického dopravního uzlu, který v krajské metropoli propojí čtyři módy dopravy – v Dopravním uzlu Pardubice se potká doprava silniční s dopravou železniční, leteckou i vodní. „Pardubice jsou pro tento projekt ideální lokalitou. Blízkost dálnice, letiště, železničního koridoru a koneckonců i ideální poloha na Labi dávají tomuto velkému projektu reálné rozměry. Navíc umožní městu a kraji vyřešit některé aktuálně složité dopravní problémy jako je například napojení průmyslových zón nebo tranzitní doprava ve městě,“ připomíná náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš. V současné době pracují odborníci na dopadových studiích různých fází projektu, aktuálně především v rámci tzv. stabilizace příjezdu do průmyslové zóny Pardubice – Semtín, Černá za Bory a Steré Čívice. „Týká se to také zklidnění dopravy v obcích a městech na silnici I/36 od sjezdu z dálnice D11 směrem do Pardubic k napojení na I/37 , spojnice Chrudimi, Pardubic a Hradce Králové. Převedením této komunikace na silnici nižší třídy – a tedy i do vlastnictví Pardubického kraje – by mělo umožnit omezení těžké nákladní dopravy a ulevit obcím a městům na trase, včetně lázeňského města Lázně Bohdaneč,“ vysvětluje Miroslav Němec. Než si však Pardubický kraj tuto komunikaci převezme od státu do svého majetku, chce aby silnice byla v co nejlepším možném technickém stavu. Současně to znamená vyřešit příjezd nákladní dopravy do průmyslové zóny Semtín zkapacitněním křižovatky u pardubického Globusu, tedy napojením „hradubického“ čtyřpruhu ze směru od Opatovic nad Labem.

Rozvojová témata

Dalším rozvojovým tématem, které Správa a údržba silnic Pardubického kraje spravuje, je také zkapacitnění příjezdu do lyžařského areálu Dolní Morava. Na I. etapu projektu, tedy zokruhování příjezdové a vlastně i odjezdové komunikace, odborníci zpracovávají potřebnou dokumentaci, aktuálně na stupni územního řízení. Ukazuje se, že projekt musí počítat i s využitím tzv. tichých krytů, protože měření hygieniků ukazují, že některé hlukové normy tu jsou překračovány.

Velkým tématem jsou přivaděče k budoucí dálnici D35. Už v prosinci letošního roku dojde k předání staveniště a po archeologickém průzkumu i k zahájení stavby úseku Časy – Ostrov. A s dálnicí D35 souvisí i tzv. rozvojové projekty a výstavba přivaděčů, které zaštiťuje Pardubický kraj a jeho správa a údržba silnic. Tady by se první stavby mohly rozjet už v polovině příštího roku. „Konkrétně by mohla začít výstavba obchvatu Dašic a Rokytna s napojením na D35. Také dojde k zahájení procesu zklidnění dopravy na silnicích II/358 v úseku Česká Třebová – Litomyšl. Na dalších pěti projektech se intenzivně pracuje. Máme projektové záměry a ekonomickou rentabilitu prakticky u všech osmi staveb přivaděčů,“ dodává Jiří Synek, technický náměstek ředitele Správy a údržby silnic Pardubického kraje. „Zpracováváme také podklady pro stavební povolení na dalších úsecích mezi Ústím nad Orlicí, Chocní, Českými Libchavami a Žamberkem.“ Na obchvat Chocně je již schválen projektový záměr a čeká se na studii proveditelnosti, která posoudí dopady na životní prostředí, hlukovou zátěž apod. Hotová by měla být do konce roku 2018.

Na vodě a železnici

Během několika týdnů budou investoři znát také zhotovitele mostu přes Labe ve Valech, do kterého se stavbaři pustí v příštím roce. Jedná se o stavbu přesahující hodnotu 200 milionů korun. Na projektu spolupracuje Pardubický kraj a ministerstvo dopravy, společným stavebníkem a zadavatelem je Správa a údržba silnic Pardubického kraje a Ředitelství vodních cest. Obdobně ověřenou spolupráci chce kraj i se Správou dopravní železniční cesty při odstraňování úrovňového křížení krajských silnic se železničními tratěmi, zejména koridorem směrem na Moravu. Jedná se o přípravu nadjezdu nad tratí v Dobříkově a dvou mimoúrovňových přejezdů v Chocni. Tímto postupem totiž všichni partneři uspoří na přípravě i realizaci staveb.

PR