Dvacítka dětí z celé Vysočiny pod Křemešníkem na Pelhřimovsku zasadila první mladé buky jako základ nového bukového pásu v lesích Městské správy lesů Pelhřimov. Dvouleté odolné a pro tuto dobu k výsadbě speciálně připravené sazenice nemohly být s ohledem na náročný terén sázeny strojově, a tak pomohly děti. Pod dohledem lesníka Martina Kodeše a Jany Fialové, radní Kraje Vysočina si děti nejen stromy zasázely, ale také pojmenovaly. Jen kousek pod 765 metrů vysokým Křemešníkem tak poroste základ nového zdravého lesa opatřený adresnými sazenicemi.
Zkušený lesní dělník zasadí jeden stromek v průměru pod dvě minuty, ti nejzkušenější a nejzručnější za směnu zasází více než 700 stromků. „Naším cílem bylo dětem ukázat, jak se zalesňuje v těžších podmínkách – tedy čistě ručně. Každý malý brigádník musel nejdříve hloubit, následně sázet a také správně udusávat svůj strom,“ popsala Eva Horná z krajského odboru životního prostředí a zemědělství s tím, že děti měly možnost vidět i druhou stranu životního cyklu stromů, tedy manipulaci s už pokácenými kmeny, maximálně efektivní, tedy s využitím nejmodernější techniky.
„Doufám, že můj stromek má nejlepší místo v řadě. Protože to sem mám trochu z ruky, přijedu se na něj podívat třeba až za 10 let. To už ho asi nebude muset chránit oplocenka. Mezitím budu s dědečkem dodržovat naši novou rodinnou tradici. Už dva roky, vždycky na Velikonoce, sázíme 1000 stromků do našeho lesa. Takže se sázením mám zkušenost,“ říká Terka Marková ze ZŠ Nížkov. To Vojta Novotný ze ZŠ Žirovnice to má na Křemešník blíž a tak se na kontrolu „svého“ stromku chystá určitě do roka: „Asi nebudu na nic čekat a budu strom chtít ukázat co nejdřív i rodičům. Doma spolu sázíme ovocné stromy. Ale to je těžší, musíte sami krompáčem vykopat hlubokou a velkou jámu, což dlouho trvá. Taky se sází větší stromy. Dnešní sázení v lese bylo lehčí. Ale je asi velký rozdíl zasadit jeden ovocný strom v zahradě a stovky malých stromků v lese.“
„Sázet nový les pod Křemešník přijely děti, které se před měsícem nejlépe umístily v krajské zemědělské soutěži. Jako odměnu jim Kraj Vysočina věnoval poznávací dvoudenní výlet např. na Školní statek v Humpolci, výšlap na zříceninu hradu Orlík a prohlídku Národního zemědělského muzea Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Sázení nového lesa byl takový malý experiment, pro který jsme chtěli děti nadchnout – a podařilo se. Výsledek uvidíme za pár let,“ uzavřela radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu Jana Fialová. (vys)
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.