Stav mostů se pomalu zlepšuje, oprav přibývá

Je to zhruba rok, co se v italském Janově odehrála tragédie. Své o tom ví i český řidič Martin Kučera, který 14. srpna chvíli před polednem najížděl na Morandiho most propojující západní část města s centrem. Během nepatrného okamžiku silnice před ním zmizela a jeho nákladní vůz začal padat do hlubin. Tragédie, kterou český řidič se štěstím přežil, odstartovala vlnu zájmu o stav mostů po celé Evropě. Jak je na tom po roce v tomto směru Česká republika?

Když koncem června odstřelili pyrotechnici v Janově poslední dva pilíře starého Morandiho mostu, jehož pád před rokem nepřežilo 43 lidí, rozpoutalo to novou vlnu mediálního zájmu o celou událost. Stále výrazněji se ukazuje, že na vině byl především špatný technický stav mostu. Nedávno například americká NASA zveřejnila analýzu jedné ze svých laboratoří, ze které je zřejmé, že se most postupně hýbal a deformoval už od roku 2015. V souvislosti s tím stále zaznívají otázky, v jakém stavu jsou české mosty a zda k podobným neštěstím nemůže docházet i na dalších místech, a to včetně České republiky. Ostatně varováním pro české odborníky a politiky byl v prosinci 2017 i pád známé Trojské lávky, která spojuje pražskou Troju s Císařským ostrovem.

Na úvod několik čísel. Na území naší země se v současnosti nachází zhruba 18 tisíc silničních mostů. Pět tisíc jich má ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR, o zbylých třináct tisíc se pak starají jednotlivé kraje. Nejméně 3,5 tisíce mostů, tedy kolem 20 procent z celkového počtu, je pak ve špatném, velmi špatném nebo dokonce havarijním stavu. „Do nejhorší – šesté a sedmé třídy dle klasifikace – spadá asi pět procent všech mostů. To jsou mosty, se kterými by se mělo něco dělat,“ říká expert na betonové mostní konstrukce Vladislav Hrdoušek z ČVUT s tím, že vzorem je pro nás Německo, které vždy více dbalo na kvalitu. „My jsme trochu doplatili na špatné materiály, zejména v době překotné výstavby v 70. a 80. letech. Tehdy bylo potřeba postavit hodně mostů a zapomnělo se na to, že o těch hodně mostů bude potřeba pečovat,“ dodává Hrdoušek. Statistiky mají ale i dobrou zprávu. Stav českých mostů se postupně zlepšuje, za což mohou zvýšené investice v posledních letech. Kraje mají více peněz z výběru daní a pomáhají i každoročně vyjednávané peníze od státu. A protože většina projektů trvá několik let, ještě větší zlepšení lze očekávat v budoucnu. Jak to zatím vypadá s konkrétními projekty v letošním roce?

CELÝ OTVÍRÁK SRPNOVÝCH KRAJSKÝCH NOVIN SI PŘEČTĚTE V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ.

Krajské noviny si můžete předplatit ZDE