Náklady na zimní údržbu v Pardubickém kraji se ročně pohybují kolem sta milionů korun. Extrémy v nedávné historii byl rok 2014, který měl velmi mírnou zimu a celkové náklady činily 68 milionů a rok 2010, kdy náklady na zimní údržbu přesáhly 155 milionů korun. Jaká bude ta letošní silničářská sezóna na vozovkách regionu? To samozřejmě nikdo netuší. Správa a údržba silnic Pardubického kraje je ale připravená čelit všem nástrahám zimního období.
V Pardubickém kraji udržují krajští silničáři v zimě celkem 2 989 kilometrů silnic, které obhospodařují v rámci devětašedesáti okruhů údržby. Z toho údržbu pouhých dvanácti okruhů o délce 465 kilometrů zajišťují dodavatelsky.
Také v našem regionu jsou silnice, na které sypače a pluhy nevyjíždějí. Jedná se o zanedbatelných 133 kilometrů silnic, které mají malý dopravní význam a jejichž údržba by byla neekonomická, zároveň na nich není provozována linková přeprava osob. Ačkoliv v zimě zůstávají neudržované tato čtyři procenta krajské silniční sítě, je zcela zachovaná dopravní obslužnost do všech obydlených oblastí.
Celková délka neudržovaných úseků se také významně zkrátila. Při vzniku krajů silničářská technika nevyjížděla na zhruba dvě stovky kilometrů. Ovšem kraj vyšel vstříc požadavkům obcí a trasování linek autobusů, a tak byly neudržované kilometry zredukovány na současný stav.
PŘÍPRAVA SEZÓNY
Přípravě na každou zimní sezónu předchází v souladu se zákonem náročný a zdlouhavý schvalovací proces Plánu zimní údržby silnic. Při něm se řeší i možnosti rozšíření aplikace chemických rozmrazovacích materiálů na další úseky silnic, na které je to vhodné pro jejich dopravní význam, stoupající intenzitu dopravy, zvýšení bezpečnosti a kvality dopravy. „Změnu technologie posypu musí schválit příslušné správní úřady, a to i z oblasti ochrany životního prostředí a vod a ve zvláště chráněných územích například přírodních rezervacích, CHKO, a podobně i další k tomu oprávněné instituce. V předchozích dvou letech se podařilo rozšířit tuto změnu technologie posypu na přibližně 250 km silnic v lokalitách Chrudimska, Svitavska, Žamberecka a Orlickoústecka,“ přibližuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec a dodává: „V letošním roce změna provedena na zhruba 150 kilometrech silnic v oblastech Lužska, Moravskotřebovska a Lanškrounska, včetně silnic na území CHKO. V letošním roce se tedy dále podařilo získat výjimku na částečnou aplikaci zkrápěné soli chloridem hořečnatým na území CHKO Žďárské vrchy, a to na úseku silnice 354 Krouna - Svratouch a dále na Hlinecku (úsek Hamry - Vortová). Na území CHKO Železné hory se podařilo ve spolupráci s místními obecními úřady a příslušnou Ssprávou CHKO získat výjimku na úsecích silnic II/343 Trhová Kamenice - Horní Bradlo - Seč (mimo úseku na hrázi) a dále na silnici II/344 Horní Bradlo - Hodonín a to na zkrápění inertních zdrsňovacích materiálů roztokem solanky.“
Podle Němce by tyto úpravy měly pomoci eliminovat vznik pro řidiče velmi nepříjemných zledovatělých ujetých vrstev a kolejí. Zároveň se sníží spotřeba inertních posypů a tedy nepříjemné prašnosti a zanášení příkopů a odvodňovacích zařízení.
Po skončení sezóny tyto úpravy budou ve spolupráci se Správou CHKO Železné hory a obcemi vyhodnoceny a rozhodne se o tom, zda tato změna bude platná i pro další roky.
KOLIK TO STOJÍ
Udržovat silnice v zimní sezóně není právě levná záležitost. Navíc je vzhledem k proměnlivému faktoru počasí poměrně těžké ekonomicky zimní údržbu naplánovat. Příkladem je i letošní kalendářní rok. „Původně bylo pro rok 2019 plánováno na zimní údržbu 116 milionů korun, ale extrémní průběh ledna znamenal náklady jen za jeden měsíc více než 57 milionů korun,“ vzpomíná na náročný první měsíc roku ředitel Miroslav Němec. Právě kvůli lednovým extrémům bylo nutné finančně zimní údržbu posílit. Pardubický kraj zvýšil prostředky o 15 milionů korun na celkových 131 milionů korun, aby bylo možné zajistit údržbu i v listopadu a prosinci. „Prostředky jsou plánovány a přidělovány na kalendářní období roku, takže zimní měsíce roku 2020 budou zajišťovány z příspěvku na příští rok. Obecně nelze tvrdost a náročnost zim přesně předvídat, pro plánování prostředků na zimní údržbu se proto vychází zpětně z celkových nákladů zim za 5 let zpět, aby byly postihnuty výkyvy a extremity počasí,“ vysvětluje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
EXTRÉMNÍ POČASÍ
Ostatně právě letošní leden byl nejnáročnějším měsícem z hlediska údržby silnic za celou historii fungování krajů. Výkony silničářů a s nimi spojené náklady byly téměř dvojnásobné oproti běžnému stavu. Všechno zapříčinil rychlý spad většího množství sněhu. Chumelenice trvající více dní za sebou způsobovala komplikace především na úsecích silnic, které se udržují jen pluhováním nebo zdrsňovacím posypem, tedy pískem nebo drtí. „Ve vyšších polohách se tvořily na několika úsecích v polovině ledna závěje, které bylo nutné odstraňovat frézami a nakladači. To se týkalo především Lanškrounska a Žamberecka,“ popisuje Miroslav Němec. Tento průběh letošního ledna, který na mnoha místech republiky vedl dokonce k uzavírání některých silnic, ukázal ještě jednu důležitou věc - po mírných zimách si veřejnost odvyká jízdě v běžných zimních podmínkách na úsecích, které nejsou ošetřeny chemicky a jízda je na nich pro řidiče problematická. „I proto nadále žádáme příslušné správní úřady o možné rozšíření úseků, kde je možné použít chemické rozmrazovací posypové prostředky,“ konstatuje ředitel krajských silničářů.
LETNÍ NÁKUPY
Správa a údržba silnic Pardubického kraje musí být připravená na zimní sezónu tak, aby ji zvládla i v její extrémní podobě. To samozřejmě předpokládá i dostatečné zazásobení potřebným materiálem. A protože kdo nakupuje na poslední chvíli, nakupuje dráž, sklady se plní už od léta, kdy je cena materiálu nejnižší. Za letní ceny silničáři v Pardubickém kraji nakoupili skoro dvanáct tisíc tun soli a dvacet tisíc tun písků a drti a ušetřili tak na nákladech více než 2,5 milionu korun. „Díky vhodné dislokaci skladů posypových materiálů a optimalizaci jejich kapacit při plánovaných opravách a rekonstrukcích je kapacita pro potřeby údržby krajských silnic dostatečná,“ ubezpečuje ředitel Němec. „Je to i díky příspěvku Pardubického kraje na rekonstrukce těchto skladů, kdy jen za poslední tři roky bylo takto možno zmodernizovat a obnovit původní dožilé skladové haly v Poličce, Litomyšli, Žamberku a nyní probíhá příprava výstavby skladovací haly ve Svitavách, která nahradí více než čtyřicet let starou laminátovou konstrukci.“
MATERIÁLU JE DOSTATEK
Sklady Správy a údržby silnic Pardubického kraje se před začátkem zimní sezóny zcela zaplnily na kapacitu přibližně patnácti tisíc tun soli. Vzhledem k tomu, že průměrná roční spotřeba je zhruba dvanáct tisíc tun, neměl by nastat důvod k případnému dokupování dalšího množství. Ale i na extrémní situaci, kdy by k tomu mělo dojít, krajští silničáři mysleli. Mají totiž smluvně zajištěny operativní dodávky v zimním období.
Ovšem přáním nás všech, včetně nás řidičů, určitě je, aby k takové situaci nemuselo vůbec dojít, protože to by znamenalo skutečně velmi drsnou zimu.
A CO TECHNIKA?
Postarat se dostatečně o to, aby nás řidiče zima příliš nepotrápila, neznamená jen naplnit skladovací haly solí či inertním materiálem. Je nutné také posilovat a obnovovat techniku, se kterou silničáři vyjíždějí bojovat proti rozmarům počasí. Před letošní sezónou Správa a údržba silnic pořídila i díky posílení investic od Pardubického kraje víceúčelová vozidla zimní údržby. Konkrétně se jedná o dva vozy v provedení 6 x 6 se sypací nástavbou, radlicí a kvalitní elektronickou regulací posypu. V garážích přibyla i tři nákladní vozidla 4 x 4, dva teleskopické nakladače určené pro nakládku posypového materiálu a odstraňování sněhu. Během léta tyto stroje využijí silničáři při údržbě příkopů a krajnic. V podhorských oblastech Žamberecka se letos objeví nový traktor pro nesení pluhů, radlic i posypové nástavby.
„Z novinek stojí za zmínku nová posypová nástavba od celoevropsky renomovaného dánského výrobce Epoke (v ČR zastoupení společností UNIKONT group) se speciální technologií aplikace solanky (20% koncentrovaný roztok chloridu sodného), která umožní zvýšené dávkování tohoto materiálu k suché soli to až na poměr 50:50 i 70:30 a dokonce jen postřik solankou,“ přibližuje dále ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Nástavba je vybavena mezi kabinou a zasobníkem na sůl další nádrží na solanku a pod aplikačním rozmetadlem na sůl nebo zkrápěnou sůl je rozstřik prováděn rotačními trubicemi a to volitelně až do možné šíře osmi metrů. Benefity této technologie byly ověřovány výzkumem v Rakousku, Dánsku i Švédsku, letos je v ČR ověřuje i ŘSD na dálničním středisku na D1.“ Přínosem je podle Miroslava Němce snížení spotřeby suché soli, ale zejména rychlejší a dlouhodobější účinek na povrchu komunikace. Technologie je vhodná zejména na likvidaci námraz a prevenci, kdy se povrchová zrna komunikace dostatečně obalí solankou a déle vzdorují vzniku námrazy či kluzkosti. V rámci Správy a údržby silnic Pardubického kraje se tato speciální technologie bude testovat na cestmistrovství Chrudim. (PR)
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.