„Do silnic dáváme historicky nejvyšší částky,“ prohlašuje hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard

Dnes čtyřiapadesátiletý hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard má zajímavý životopis vysvětlující jeho motto, že život je jako tobogán. Vyučil se, pracoval jako dělník v plzeňské Škodovce, jejímž generálním ředitelem se pak po letech stal. Ačkoliv se o politiku otřel už při zakládání Občanského fóra právě ve Škodovce, aktivně do ní vstoupil celkem nedávno. V lednu 2015 se stal členem ČSSD, o necelé dva roky později jako reprezentant této strany usedl do křesla hejtmana. V příštích volbách pravděpodobně mandát obhajovat nebude.

Plzeňský kraj letos, pane hejtmane, z vlastního rozpočtu investoval do krajských silnic 640 milionů korun. Předpokládám, že když vám k nim nepřijde 200 milionů od státu, se kterými počítáte, je to pro vás docela zklamání, nemýlím se?

Celou dobu se snažíme o to, aby příspěvek ze SFDI nebyl jenom nahodilý, aby vznikl nějaký stálý systém, ve kterém by část peněz vždy přešla na kraje a jejich silnice.

Do silnic dáváme historicky nejvyšší částky od doby vzniku krajů. Silnice byly v hodně zanedbaném stavu, jejich stav se nám i podle statistik zlepšil a ukazuje se, že naše investice jejich stav zásadně ovlivňují. Každé dva roky provádíme speciální měření, která prokázala výrazný úbytek silnic v havarijním nebo nevyhovujícím stavu. Za tři roky se zlepšil stav silnic tak, jako v minulosti za šest let.

Největší kompetence kraje směrem k venkovu je udržení dobré stavu silnic a kvalitní veřejná doprava. Abychom lidi na vesnici udrželi, musíme jim dát možnost pohodlně cestovat do větších měst, aby si mohli zajet do nemocnice, nakoupit a podobně.

A jestli dovolíte, přeskočím teď k dopravní obslužnosti. To je nyní náš vývěsní štít, protože to, co se jinde dělá evolučním procesem deset patnáct let, jsme tady udělali revolucí. Bez ztráty květinky jsme završili soutěže za čtrnáct miliard korun na veřejnou dopravu. Na základě toho jsme objednali čtyřiadvacet nových vlaků do Plzeňského kraje a v červnu příštího roku (míněn rok 2020, rozhovor vznikal loni - pozn. red.) nasadíme tři sta padesát nových autobusů.

Oproti ostatním krajům jste měli také štěstí, že vám tendr neshodil ze stolu antimonopolní úřad. Vy máte od poloviny příštího roku vysoutěženou Arrivu za sedm miliard, to jsou ty autobusy, o kterých jste mluvil.

Situaci s tendry jsme nepodcenili, na kraji jsme si vytvořili silný expertní tým na tuto problematiku. Následně jsme trávili dny a noci nad zadávací dokumentací. Toto úsilí se nám jednoznačně vyplatilo. Od poloviny příštího roku nasazujeme v celém Plzeňském kraji úplně nové autobusy, které značně zvýší komfort cestování.

Vy ale nemáte jenom nové dopravce a nové stroje, zavádíte také brutto smlouvy, integrujete dopravu. Je toho víc, že?

Brutto smlouvy máme z jednoduchého důvodu - myslím, že jsme nastartovali tak velké změny v dopravě, že to přinese nárůst počtu cestujících. A pokud bychom se zamkli do netto smluv s nějakým dopravcem na deset nebo patnáct let, tak veškerý nárůst výběru jízdného by získal dopravce a ne daňový poplatník. Takže mi bylo jasné, že musíme přejít na brutto smlouvy. Souvisejících změn v dopravě připravujeme daleko více. Chceme dopravu plně integrovat tak, aby si cestující koupil jízdenku, která je platná jak pro autobus, tak pro vlak, nebo MHD v Plzni. Podporujeme komfortní přepravu jízdních kol ve vlacích a autobusech a finančně přispíváme na výstavbu či modernizace přestupních terminálů. Už dnes zaznamenáváme například na trati Horažďovice-Plzeň nárůst cestujících až o 30%.

Zdůvodňoval jste to i tím, že senioři u vás jezdí za pětadvacet procent a do toho dostali slevu od státu, takže když nastoupí do vlaku, měli by těch pětadvacet procent dostat do kapsy. Na druhou stranu jsem vás i u něčeho přistihl. Díval jsem se na váš osobní web, kde máte napsáno „zavedeme jízdné pro žáky do patnácti let a seniory nad 65 let zdarma“...

Ano, díky brutto smlouvám půjdou výplaty státních slev pro seniory a pro studenty přímo ve prospěch Plzeňského kraje. Zamezíme tím případnému nestandardnímu nakládání se slevami u dopravců. Co se týká jízdného zdarma, tak ihned po ustavení nové vlády kraje jsme nastavili historicky nejvyšší slevy pro seniory ve výši 50%. To bylo maximum toho, co se nám podařilo dojednat v koaliční vládě. Přiznávám, že jízdné zdarma už nepovažuji za správné řešení, vzhledem k nutnosti zásadních investic do vozového parku kraje.

Vrátím se ještě k silnicím a k tomu, jak jste letos od státu dostali pouze polovinu očekávaných peněz a pro druhou polovinu jste byli posláni na evropské fondy. Zmínil jste, že by bylo fajn, aby státní podpora dvojek a trojek byla pevně zakotvená. Jakým způsobem a prostřednictvím čeho by takové prostředky měly podle vás do krajů téct?

To je technikálie. Měly by to být ročně čtyři miliardy, které by se postupem času zvyšovaly podle růstu RUD. Stát vybere na dani z pohonných hmot ročně zhruba 90 mld. Korun a je značně nestandardní, že systémově z této částky nejde na krajské silnice ani koruna. Říkají nám, že jsme do rozpočtu dostali podíl na opravy silnic. To je ale podíl, který sotva stačí na to, abychom silnice udržovali ve stavu, v jakém jsou. Navíc náš odhad podfinancovanosti stavu mostů a silnic je zhruba 15 mld. korun.

Co se týká mýtného, tam musím smeknout před Slováky za to, jak oni mýto zvládli, zatímco my ne. Oni si situaci nějakou dobu monitorovali satelitním systémem, zjistili, kde jsou hlavní dopravní proudy a určili, kde tranzity budou a kde nebudou. U nás nikdo neví, jak jsme tranzitní proudy určili a hejtmané dlouhodobě poukazují na to, že připravené tranzitní trasy jsou nevyhovující a zatíží ve vybraných případech občany menších obcí a měst. Proto jsme na poslední asociaci krajů všichni hejtmané souhlasili se změnou zákonů tak, aby byl tranzit povinný na dálnicích a silnicích I. třídy. Pokud vše půjde dobře, podle našich plánů, mohla by účinnost zákona nastat na podzim příštího roku.

Scénář podobný zmíněnému příspěvku na silnice se odehrál i u financování sociálních služeb. Také jste byli částečně odkázáni na evropské fondy. Vy máte na webu napsáno, že vyspělost národa se pozná podle toho, jak se stará o své seniory. Sociální služby nejsou jenom o seniorech, ale ukazuje ta letošní patálie naši nedostatečnou vyspělost?

Vždycky říkám, že pokud je společnost na nějaké úrovni, tak jsou jisté věci prostě „must“, nedebatuje se o nich. To je školství a jsou to sociální věci. Na tom by měla být mezi stranami všeobecná shoda od těch nejpravicovějších až po ty nejlevicovější.

Letošní diskuse o nutném dofinancování sociálních služeb mě upřímně mrzí. Pakliže se dofinancování sociálních služeb ze strany státu nepodaří dojednat, tak jsme připraveni pomoct penězi z krajského rozpočtu.

Kraji se naše noviny zabývají od jejich vzniku. Pamatuji dobu, kdy kraje byly pravicové, vláda levicová, pak se to obrátilo. Vždycky si hejtmani stěžovali, že se k nim Praha chová macešsky. Dnes mají kraje podobnou barevnost jako vládní koalice. Jak si vysvětlujete, že spory stále trvají? Jak si vysvětlujete, že vláda někde přikáže zvýšit mzdy, ale nepošle na ně peníze?

Tam nehledejte nic složitého. Vždycky je bližší košile než kabát. Tady je vidět, jak je napnutý státní rozpočet, jak se hledají další zdroje, aby se dodržel schodek čtyřiceti miliard. Hledá se, kde se dá...

Ale to mi zní, jako bychom se o tom bavili v době hospodářské krize...

To ano, ale na to se musíte ptát vlády. Fakt, že máme napnutý rozpočet v době ekonomického růstu, který není zapříčiněný politiky, ale děním ve světě a šikovností našich podnikatelů a zaměstnanců, a neumíme si s tím poradit mi přináší obavy z toho co se stane v budoucnu.

Pojďme, pane hejtmane, ke zdravotnictví. V mnoha krajích se situace zlepšila, ale vaše nemocnice mají poměrně značné ztráty. Dovolte mi, prosím, jednu citaci. Letos v září ředitel Nemocnice Na Bulovce řekl: „Mnoho menších krajských či regionálních nemocnic je v extérmních dluzích a jejich personální náklady spotřebují i přes osmdesát procent příjmů od pojišťoven. Jsou v takové pasti, že pokud zaplatí méně, doktoři odejdou. Je to zhoršující se spirála. Přeplácí lékaře, aby tam vůbec nějací přišli a náklady jim neúnosně rostou. Například některé nemocnice Plzeňského kraje mají takový problém“. To je gró vašeho problému?

To je jedna z asi pěti velmi špatných systémových věcí, kterými tato země trpí v oblasti zdravotnictví. Předně si musíme říct, že já existenci krajských nemocnic stále obhajuji. Z hlediska poskytované zdravotní péče jsou na velmi dobré úrovni. Co se týká hospodaření a systému úhrad pojišťoven, mám vážné výhrady.

Personální náklady v některých našich nemocnicích přesahují i 90% celkových nákladů. Důvodem je úbytek pacientů, kteří přecházejí ve velké míře do Fakultní nemocnice a v neposlední řadě nespravedlivě nastavený systém úhrad od zdravotních pojišťoven. V rámci našich možností jsme přijali řadu restrukturalizačních opatření, které přinesly zastavení růstu ztráty našich nemocnic.

Naše zdravotnictví trpí systémovými problémy a jedním z největších je zásadní nedostatek lékařů a zdravotních sester. Zkomplikovali jsme si oblast vzdělávání sester. Máme oproti vyspělému světu vyšší procento lékařů v ambulancích a trpíme jejich chronickým nedostatkem v nemocnicích. Značnou část vzdělávacích kapacit našich lékařských fakult využíváme pro vzdělávání lékařů cizinců, máme velmi komplikovaný systém pro nábor a adaptaci zahraničních lékařů u nás, naše předpisy v oblasti zdravotnictví nás nutí, aby ve středně velké nemocnici přes noc sloužilo 10 až 12 lékařů, přičemž ve vedlejším Německu si vystačí se 2 až 3 lékaři. Toto jsou pouze vybrané příklady, těch problémů ve zdravotnictví je daleko více.

Vy jste chtěli nemocnice fúzovat, ale zastupitelstvo to shodilo?

Proti byli komunisti a ODS, ANO se zdrželo...

Pardon, že vám skáču do řeči, ale proč byla ODS proti, vždyť je to váš koaliční partner?

To je spíš otázka na ně, ne?

To možná ano, ale vy vedete koaliční vládu Plzeňského kraje. Vy jste se s nimi špatně domluvili?

Zazněly argumenty, že třicet milionů úspory není vlastně nic. To tedy neříkala ODS, to říkal představitel ANO. Pak tu byl argument, že u studie, kterou dělal Deloitte, nebyl personální audit. Vůbec nevím, jak to mám uchopit... Byly to možná trochu zástupné důvody. Fúzi schvalovali ve velké míře zástupci zdravotních pojišťoven, ministerstva zdravotnictví a další experti. Podle mého názoru je spojení malých ohrožených krajských nemocnic do jedné velké, kde se táhne za jeden provaz, vzájemně se vypomáhá a rozvíjí se společná strategie, ten jediný správný způsob, jak do budoucna zabezpečit rozumnou síť nemocnic v našem kraji. Kromě toho jsme doložili výpočty, které prokázaly, že po fúzi dosáhneme dalších úspor nákladů ve výši 30 mil korun.

Skončíme politikou a vámi. Vy už jste řekl, že pod hlavičkou ČSSD do krajských voleb příští rok nepůjdete. To znamená, že po volbách chcete sbalit kufry, zapomenout na politiku a odletět někam na Havaj?

Na to nemám, abych žil na Havaji. Ale tuhle otázku si nechávám otevřenou. Manželka by samozřejmě byla ráda, kdybych skončil. Ona je mě hodně inspiruje a ovlivňuje. Na druhou stranu musím říct, že práce na kraji mě baví, spousta věcí se tady povedla a myslím, že se nám podařilo změnit tvář kraje.

Ale čas uteče rychle. Ať už bude vaše rozhodnutí jakékoliv, asi na něj není úplně dlouhá doba. Jakou lhůtu si na něj dáváte?

Nyní nic neplánuji a nemám žádnou lhůtu.

Oblíbeným klišé před obhajobou mandátu je věta o rozdělané práci a chuti v ní pokračovat. Vy budete mít příští rok na podzim veškerou svoji práci tady dokončenou tak, že vám nebude líto tady za sebou zavřít dveře?

Hodně věcí bude dokončeno, ale každý je nahraditelný a věřím tomu, že budoucí vláda kraje bude pokračovat v námi nastaveném kurzu.

Rozhodnutí tedy přijde později, protože „celý můj život byl jako když vletíte do tobogánu a nevíte, kam to s vámi hodí“...

Ano, to jsem někde řekl, to jste si udělal dobrou přípravu. Ale tak nějak to je.

(mes); foto: Plzeňský kraj