„Jde o včasnou komunikaci státu s kraji,“ konstatuje hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová

Rozhovor s hejtmankou (rozhovor vznikal ještě v prosinci - pozn. red.) nejméně lidnatého kraje České republiky Janou Mračkovou Vildumetzovou z konceptu našeho hejtmanského speciálu poněkud vybočuje. Jednak proto, že paní hejtmanka je současně předsedkyní Rady Asociace krajů ČR a řadu záležitostí ve vztahu k centrálním úřadům řeší celkově za kraje. Dále pak proto, že také tři týdny po vydání našeho rozhovoru přestane být hejtmankou. Čekají ji totiž daleko radostnější povinnosti s blížícím se narozením miminka a proto předává svou funkci na čele kraje svému náměstkovi Petru Kubisovi. Posledním důvodem poněkud odlišného rozhovoru je i to, že vzhledem k výše řečenému nebylo možné pro časové zaneprázdnění uskutečnit rozhovor osobní jako s ostatními hejtmany, a tak povídání s hejtmankou Vildumetzovou mělo korespondenční formu.

Co do objemu financí je pro kraje nejdůležitější oblastí doprava, začneme tedy právě tou. Karlovarský kraj investuje ročně do krajských silnic kolem půl miliardy korun, ovšem stejně jako ostatní regiony by jistě potřeboval podstatně víc. Kolik by bylo, paní hejtmanko, potřeba peněz, aby se stav silnic II. a III. třídy významným způsobem zlepšil?

Ve věci financování oprav silnic II. a III. tříd a mostů, které kraje převzaly od státu před 20 lety ve velmi špatném stavu, se ten deficit dosud nepodařilo dohnat. Platí to samozřejmě i pro náš Karlovarský kraj, který se stará o více než 1800 kilometrů silnic a 472 mostů na těchto komunikacích. Vnitřní dluh se stále prohlubuje, protože silnice v minulosti příliš dlouho chátraly. Na to, abychom skutečně dokázali opravit kompletně všechny krajské komunikace, bychom potřebovali okolo 4 miliard korun. A to by náš rozpočet rozhodně neunesl. I tak se ale snažíme postupně dávat komunikace do pořádku, příkladem toho je například úspěšně získaná dotace od státu na opravu mostu u Nového Sedla.

Jak už jsem uvedl, o peníze žádáte každoročně, opakovaně a s nejistým výsledkem. Dokážete si představit, že by státní příspěvek na podfinancované silnice II. a III. třídy získal stálou podobu? Jak by to podle vás mělo vypadat - podílem na daních, pevnou položkou státního rozpočtu, změnou rozpočtového určení daní?

Samozřejmě, že si velmi dobře dokážu představit systémové financování oprav silnic II. a III. tříd ze strany státu. Zásadně by nám to ulehčilo situaci s plánováním oprav, protože bychom dopředu věděli, s jakou výší finančních prostředků můžeme počítat a zvládli bychom mnohem lépe vysoutěžit a dokončit stavební práce. Na druhou stranu je třeba říci, že od roku 2015 dostáváme od státu, což dříve nebylo, každoročně sumu na opravu krajských silnic, konkrétně rok 2015 – 4,4 mld. Kč, 2016 – 3 mld. Kč, 2017 – 3,42 mld. Kč, 2018 – 4 mld. Kč, 2019 – 2+2 mld. Kč. Tedy celkem 18, 8 miliardy korun. Řešení vidím v tom, že by se každoročně opravy krajský silnic financovaly prostřednictvím vybrané spotřební daně z paliv a maziv nebo pevně daným dotačním titulem na SFDI. Důležité však je, aby pevně nastavený objem finančních prostředků byl z národních zdrojů. Stav silnic II. a III. tříd také rozhodně může ovlivnit zavedení platby mýta na dalších silnicích I. tříd od ledna 2020, i to bylo a stále je v jednání.

A s tím souvisí další dotaz - letos byla velkým tématem změna postoje ministerstva dopravy k mýtnému na silnicích I. třídy. Zatímco ministr Ťok nechal regiony vybrat silnice, na nichž by mýto bylo nulové, nový ministr Kremlík toto odmítl. Přišla vám tato změna postoje korektní?

Musíme respektovat stávající právní situaci ohledně mýtného, nedá se nic dělat. Proto jsme společně s Ministerstvem dopravy a Svazem měst a obcí ČR ustanovili pracovní skupinu, která řeší právě možné dopady zavedení platby mýtného na dalších 870 kilometrech silnic I. třídy. Na zářijovém jednání se zástupci Ministerstva dopravy ČR došlo k dohodě, že bude předložen legislativní návrh změny zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, kterým bude plošně zakázán vjezd tranzitní nákladní a kamionové dopravy na silnice II. a III. tříd. Návrh na zákaz veškeré tranzitní dopravy na krajských silnicích s příslušnou pokutou pro řidiče a provozovatele jsem předložila ve Sněmovně, změnu podpořil i ministr dopravy Vladimír Kremlík, dále o tématu ještě budeme jednat.

Ve vašem kraji jste ze systému mýta reklamovali zhruba třicet kilometrů silnice I/6 mezi Karlovými Vary a Bošovem. Budete nějakým způsobem sledovat, jak vaše krajské silnice případně ničí kamiony objíždějící placený úsek a pak budete po státu požadovat náhradu škod?

Jsem si jista, že každý kraj bude velmi bedlivě sledovat, zda nedochází v důsledku rozšíření mýtného k ničení silnic II. a III. tříd a zhoršování bezpečnosti provozu i stavu životního prostředí pro občany. Asociace krajů by v takovém případě požádala vládu o kompenzaci, kterou by mohl být finanční podíl krajů na výběru z mýtného systému v případě silnic I. třídy. Asociace také dlouhodobě připravuje svůj systém komplexního telematického vážení, které by ochránilo nově opravené úseky svých silnic a nepřipustilo jejich delší devastaci přetíženými nákladními vozidly.

Velkým tématem letošního roku se vztahem ke státu bylo financování sociálních služeb. Do jak velkých problémů dostaly chybějící peníze váš kraj a jak jste tuto situaci vnímala jako předsedkyně Asociace krajů ČR?

Co se týče dofinancování sociálních služeb, kraje mají v současnosti rozdělenou 1 miliardu přislíbenou ministryní financí Alenou Schillerovou a ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou na platy a zvláštní příplatky pracovníků v sociálních službách, to rozdělení proběhlo podle takzvaných směrných čísel. Dále se ale řeší financování vybraných druhů služeb prostřednictvím individuálních projektů, na které lze čerpat evropské peníze. Podle výstupů Komise pro sociální věci Rady Asociace krajů tak většina krajů tyto peníze čerpat nebude schopna, v současnosti to bude jen Kraj Vysočina, Karlovarský kraj a Pardubický kraj, a ani tyto regiony ne v plné míře. Proto i nadále o situaci nejen v krajích, ale i na centrální úrovni jednáme. Za Karlovarský kraj mohu říci, že se nekonají žádné černé scénáře rušení vybraných sociálních služeb, ale velice dobře si uvědomujeme, že ta situace pro poskytovatele není jednoduchá.

Ať jsou politické reprezentace na straně státu a krajů jakékoliv, vždy dochází ke střetům. Stát dlouhodobě přidává regionům povinnosti, ale nedoprovází je příslušným objemem finančních prostředků. Lze tento stav nějak systémově vyřešit?

Jsem přesvědčena o tom, že se rozhodně dá tento stav vyřešit, minimálně je to o včasné komunikaci státu s kraji. Uvedu to na příkladu zvyšování platů pracovníkům v sociálních službách a zejména navýšení zvláštního příplatku z 600 na 1820 korun měsíčně, což bylo téma, které takzvaně přinesla na vládu ministryně práce a sociálních věcí 17. prosince 2018. Před koncem roku tak vláda schválila navýšení platů, což sice na jedné straně vítáme, protože pracovníci v sociálních službách si za svou náročnou práci zaslouží adekvátní ohodnocení, na straně druhé měla většina krajů v ten okamžik schválené nové rozpočty na rok 2019 a nebyla připravena na navýšení financí reagovat. Podobně je pro kraje obtížné plánovat opravy silnic II. a III. tříd a mostů, když se často o příspěvku státu dozvíme až v plné stavební sezóně.

Na konci letošního roku skončíte, paní hejtmanko, kvůli blížícím se mateřským povinnostem v čele samosprávy Karlovarského kraje a nahradí vás Petr Kubis. Co na něj v posledním roce funkčního období čeká za úkoly, které je potřeba před volbami dokončit?

Hned na začátku nového roku nás čeká krásná sportovní událost, Hry IX. zimní olympiády dětí a mládeže, které se v Karlovarském kraji konají od 19. – 24. ledna 2020. V regionu bude až 2000 sportovců, trenérů a dalších členů výprav, fanoušci, další návštěvníci a my to chceme organizačně zvládnout na výbornou. Můj nástupce Petr Kubis má pak před sebou řadu úkolů, například dotáhnout do konce revitalizaci chebské nemocnice, stavbu operačních sálů v sokolovské nemocnici, završit opravu mostu v Novém Sedle, je před námi stavba nové lávky přes Ohři u Svatošských skal, je nutné dokončit přípravu otevření nových oborů Západočeské univerzity v Plzni v našem kraji a spousta dalších věcí.

Vy sama zůstanete v krajské radě, ponecháte si mandát poslankyně. Je pro vás ale hejtmanská kapitola uzavřená nebo se do čela kraje v budoucnu budete chtít vrátit? A jak to bude už v případě krajských voleb příští rok, objevíte se na kandidátce?

Myslím si, že teď, v okamžiku, kdy čekám miminko, je předčasné řešit nějaké budoucí plány. Budu se snažit vykonávat poctivě svou práci poslankyně a pomáhat jako neuvolněná náměstkyně hejtmana kolegům ve vedení kraje. Více ale nyní říci nedokážu. O podobě kandidátky teprve budeme jednat v prvních měsících nového roku, a to jak na krajské, tak celostátní úrovni.

(mes); foto: Karlovarský kraj