Přestože pandemie nového koronaviru a s ní spojená opatření paralyzovala celou republiku, investic Pardubického kraje do dopravní infrastruktury by se to dotknout nemělo. Silničáři nadále plánují poslat do krajské silniční sítě stovky milionů korun. „Kdo jiný by měl investovat, než stát a samosprávy?“ pokládá řečnickou otázku náměstek hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš. „Ty si dokáží poradit, a tak by měla veřejná správa pustit investice dolů mezi lidi, aby měli práci, odvedli daně a my jsme pak opět mohli čerpat prostředky na další roky.“
Do silniční sítě Pardubického kraje, která čítá více než 3 100 kilometrů silnic II. a III. třídy, přes osm stovek mostů, silničního majetku v reálné hodnotě 31 miliard korun, se i letos bude investovat z několika zdrojů.
Jsou to jednak peníze přímo z rozpočtu kraje, ke kterým letos samospráva přidala i část prostředků z loňských daňových přebytků. „Tato částka, která bude použita na opravy a rekonstrukce silnic, činí 350 milionů korun,“ upřesňuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
Významné investiční akce chce Pardubický kraj rozjet za pomoci úvěru od Evropské investiční banky ve výši dvou miliard. Zastupitelé schválili přijetí úvěrového rámce, který kraji umožní financovat jednotlivé investiční akce. A mezi nimi i ty z oblasti dopravy. „Jde o projekty na rekonstrukce silnic nižších tříd. Na řadu z nich totiž není možné využít dotace z Integrovaného regionálního operačního programu či Státního fondu dopravní infrastruktury,“ vysvětluje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
SNAD I OD STÁTU
Rozsáhlé investice kraje do silnic potvrzuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Pardubický kraj letos do svých silnic investuje velmi masivně. Jednak projektem IROP, úvěrem od EIB v limitní výši 500 milionů korun na letošní rok, investicemi realizovanými přes správu a údržbu silnic přesahujícími 700 milionů korun. Ta zahrnuje i 180 milionovou dotaci na přivaděče k D35,“ konstatuje šéf krajských silničářů.
Na výstavbu přivaděčů má kraj podepsané memorandum se státem. Vše probíhá právě přes Správu a údržbu silnic Pardubického kraje. „Nyní se například pracuje na přivaděči Litomyšl - Česká Třebová. Navazovat bude silnice II/360 Litomyšl - Ústí nad Orlicí,“ doplňuje náměstek hejtmana Michal Kortyš.
Od státu by mohly dorazit další finance, které půjdou do krajských silnic. České a moravské regiony totiž prostřednictvím Asociace krajů ČR požádaly kvůli koronaviru stát o vyplacení čtyřmiliardového příspěvku na opravy silnic na letošní, ale také na příští rok, dohromady tedy o osm miliard korun. Z celkové sumy, která se mezi kraje rozděluje podle rozsahu silniční sítě, by Pardubický kraj mohl získat 514 milionů korun.
PŘIPRAVENÉ PROJEKTY
Letošní masivní investice do silniční sítě v Pardubickém kraji by měly ze všech zdrojů dosáhnout až jeden a půl miliardy korun. Pro takový objem je nutné mít připravené projekty. „Máme připravené projekty, stavební povolení, myslím, že i dodavatelské firmy jsou připravené,“ říká náměstek hejtmana Michal Kortyš. „Snažili jsme se při přípravě seznamu projektů zapojit ve větší míře také silnice třetí třídy. Dosud měly přednost vždy páteřní komunikace, na trojky se trochu pozapomínalo. V plánu jsou samozřejmě také mosty. Nemáme jich ve špatném stavu příliš. Děláme pravidelné monitoringy, nic nezanedbáváme, ale některé jsou už na hraně a proto se pouštíme do jejich rekonstrukcí.“
Silničáři jsou zároveň připraveni přizpůsobit se podmínkám čerpaných příspěvků. V loňském roce totiž došlo k tomu, že čtyři miliardy pro kraje stát rozdělil na dvě miliardy z vlastní pokladny a dvě miliardy čerpané přes evropské fondy. A právě u těch je čerpání složitější. „Správa a údržba silnic Pardubického kraje je v tomto směru připravená skvěle,“ nebojí se ale Kortyš.
ČAS TLAČÍ
U peněz, které by snad měl krajům poskytnout stát, nejde jenom o jejich výši, o to, zda se bude jednat o příspěvek roční nebo v požadované výši pro roky 2020 a 2021. Jde také o to, kdy finace budou přiděleny a kdy krajům, Pardubický nevyjímaje, dorazí. „Problém je s mostními objekty, které musí být průjezdné nejpozději do konce listopadu. U silničních staveb by při pozdním uvolnění finančních prostředků nedošlo k plné prostavěnosti. Limitní termín je zde půlka června,“ říká k tomu ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Přestože čas nyní pracuje proti silničářům, náměstek hejtmana věří, že se vše stihne. „Jsme v květnu, počítám, že během měsíce se rozhodne ... Bude to kalup na podzim, ale myslím, že to stavební firmy zvládnou,“ tvrdí Kortyš.
PR
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.