Mosty patří jako spojnice dvou břehů řek mezi klíčové dopravní stavby pro obslužnost území. Jejich konstrukce ale vyžadují pravidelnou pozornost a údržba a případná revitalizace jsou finančně velmi náročné. Pardubický kraj má ve svém vlastnictví více než osm set mostů, z nichž zhruba pět desítek bylo ještě na začátku roku v nevyhovujícím stavu. Během roku se podařilo patnáct mostních konstrukcí opravit a v rekonstrukcích se bude pokračovat i do budoucna. Velkým projektem bude třeba oprava mostu Pavla Wonky, který je důležitým propojením obou břehů Labe v krajském městě.
Z hlediska dopravy v Pardubicích klíčová mostní stavba slouží motoristům, cyklistům i pěším už šedesát let. Většími opravami prošla v osmdesátých letech dvacátého století a následně na začátku tisíciletí, kdy Pardubický kraj téměř čtvrtmiliardovou investici financoval díky půjčce od Evropské investiční banky.
LANA NA KONCI ŽIVOTNOSTI
Poslední více než dva roky se stavem sto sedmdesát metrů dlouhého mostu zabývají experti. „Ze zjištění je zřejmé, že lana volného předpětí instalovaná v osmdesátých letech minulého století, se dostala ke konci své životnosti,“ přiblížil 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš. „Odborníci dospěli k jednoznačnému závěru, že lana, kterých je v mostní konstrukci devatenáct, byla zasažena chloridy a musí dojít na jejich výměnu.“
Most Pavla Wonky bude i nadále důkladně monitorován a bude měřeno jeho zbytkové napětí, už je ale jasné, že musí projít důkladnou opravou. O jejím způsobu provedení diskutovali odborníci s vedením Pardubického kraje v čele s hejtmanem Martinem Netolickým a jeho náměstkem Michalem Kortyšem. Vzhledem k dalším dopravním stavbám ve městě a tedy hrozící paralýze dopravy bylo domluveno, že k revitalizaci mostu dojde ve stavební sezóně roku 2022.
JAK SE BUDE OPRAVOVAT?
Podle odborníků existují dva možné způsoby, jak v současné chvíli postupovat. Je možné provizorní řešení, při kterém budou vyměněny jen poškozené části lan. Ač by tento způsob byl pravděpodobně nepatrně levnější, neskýtá úplně jistý výsledek, protože by i nadále zůstal neznámý stav lan v jejich kotevní oblasti. Jako rozumnější cesta se tak jeví skutečně důkladná výměna. „Šlo by o postupnou výměnu kompletně všech lan, při které by navíc vznikl příčný pochůzný tunel, který by umožnil trvalou kontrolu kotevní oblasti a případnou další výměnu lan,“ vysvětlil náměstek Kortyš. Úplná výměna lan přinese i další výhodu. Ta současná mají i vzhledem k době své instalace průměr čítající desítky centimetrů, ta nová by díky moderním technologiím dosahovala průměru sto padesáti milimetrů. Jejich pevnost by přitom byla vyšší, lepší má být i antikorozní ochrana. „To je řešení, které je z hlediska kvality úplně jinde, než to současné,“ dodal náměstek Kortyš. Daleko jednodušší bude u takového řešení i budoucí výměna lan - staré svazky se jednoduše vytáhnou a nahradí novými.
Plán počítá s cenou za opravu ve výši zhruba sedmdesáti milionů korun.
ZA DVA ROKY I ŘEČANY
Druhým důležitým přemostěním největšího krajského vodního toku, na který se zaměřila pozornost hejtmanství, je most v Řečanech nad Labem. Jeho životnost je doslova zbytková a je nezbytné situaci řešit. To je v plánu, stejně jako v případě Wonkova mostu, na rok 2022, a to z důvodu rekonstrukce přeloučského mostu v roce 2021. V té době musí ještě přemostění v Řečanech, kde bude omezena nosnost i rychlost, sloužit v rámci objízdné trasy. „Most je na splavné cestě a spadá do veřejného zájmu státu,“ řekl náměstek hejtmana Michal Kortyš. „Stavebně technická podoba je schválená, nyní krajští silničáři rekonstrukci mostu projektují.“ Ministerstvo dopravy, Ředitelství vodních cest i Státní fond dopravní infrastruktury už Pardubický kraj oslovil s návrhem být společným stavebníkem, podobně jako u úspěšného projektu mostu ve Valech. „Znamenalo by to, že kraj zaplatí šestatřiceti miliony korun průplavní profil a stát zafinancuje most na národní vodní cestě,“ přiblížil Kortyš.
Ačkoliv vlastní stavební práce v Řečanech nad Labem začnou až ve stavební sezóně roku 2022, už nyní běží územní řízení. „To jsme rozdělili na řízení pro mostní provizorium vedle mostu a most jako takový, abychom neztráceli čas,“ dodal k tomu ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
PR
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.