Změny přinesly požadavek na novou síť služeb

Systémové změny, které přišly se začátkem letošního roku, přiměly vedení hlavního města Prahy, aby se už nyní zabývalo sítí sociálních služeb na další léta. V červnu zastupitelstvo schválilo dokument, jehož přijetí bylo podmínkou pro příjem dotace na poskytování sociálních služeb od Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zastupitelstvo tak schválilo na návrh radní pro oblast sociální politiky a školství Ireny Ropkové síť sociálních služeb na území hlavního města. Návrh vychází ze systémových změn, kdy přešlo rozhodování o výši dotace na poskytování sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb a velká část financování ze státu na jednotlivé kraje, tedy i Prahu. „Aby mohl kraj alespoň část nákladů pokrýt ze státního rozpočtu formou dotace od ministerstva práce a sociálních věcí, musí schválit právě rozsah a parametry sítě sociálních služeb,“ uvedla radní Ropková.

Celou síť podle schváleného dokumentu tvoří tři kategorie poskytovaných služeb, stanovených na základě priorit hlavního města Prahy a předpokládaných rozpočtových možností. Základní krajskou síť sociálních služeb tvoří podle schváleného návrhu ty služby, u kterých předpokládaná výše finančních umožňuje pokrýt všech třiatřicet druhů vyžadovaných platnou legislativou. V případě přebytku prostředků hlavní město počítá s podporou druhé kategorie, kterou je rozvojová síť sociálních služeb stanovená na základě strategických dokumentů týkajících se této oblasti. Nakonec, v třetím případě, schválený návrh počítá s rozšiřováním již poskytovaných služeb, pokud dojde k přebytku i v případě podpory rozvojové sítě.

„Minimální množství prostředků, které umožní hlavnímu městu pokrýt základní síť sociálních služeb, je dokumentem stanoveno na přibližně 630 milionů korun. Tak by však došlo k poklesu oproti tomuto roku, což nehodlám připustit,“ říká radní Ropková. „Už nyní je oblast sociálních služeb výrazně podfinancována, když optimální alokace tvoří při započtení úhrad od uživatelů přibližně 1,2 miliardy korun.“

PRAHA JE KOREKTNÍ

V domově pro osoby se zdravotním postižením v pražské Krči zatím první půlrok, kdy peníze rozděluje přímo město, hodnotí pozitivně. „V rámci hlavního města Prahy jde dlouhodobě o velmi korektní financování sociálních služeb, podle určitých koeficientů. Pokud vím Praha nedělá moc rozdíly mezi tím, zda je organizace příspěvková nebo církevní, či jiný typ organizace. Toto však ze zkušenosti znám z jiných krajů kde k tomuto problémů dochází,“ uvedla ředitelka domova Lenka Kohoutková. Praha totiž doplácí na sociální služby ze svého rozpočtu nejvíce z České republiky a tak Kohoutková vidí problém spíše samotném systému.

I ona však říká, že finanční prostředky jsou dlouhodobě nedostatečné. Není totiž jasně daná a jednoznačná síť poskytovatelů sociálních služeb a není tudíž stanoveno, kolik za svojí práci

ten který poskytovatel dostane. „Pravidla si nastavují kraje podle sebe, stejně jako stát rozdává finanční prostředky podle velmi diskutabilních koeficientů, které nevychází z žádné analýzy nebo jasného propočtu co stojí hodina práce asistenta v sociálních službách nebo jedno lůžko v domově pro osoby se zdravotním postižením,“ říká Kohoutková.

Proto je podle poskytovatelů sociálních služeb nutné na základě demografického vývoje a na základě zjištěné poptávky po sociální službě nastavit jasnou síť sociálních služeb, která bude odrážet všechny požadavky na danou oblast. Stejně tak je v hlavním městě problémem nastavení lepších podmínek pro domácí pečovatele. „Když například maminka pečuje o své těžce postižené dítě více jak deset let, je znevýhodněna nejenom tím, že nemá přístup k pracovnímu uplatnění, ale živoří doma, pečuje a nakonec má jeden z nejnižších starobních důchodů. V oblasti sociálních služeb obecně je ještě hodně práce,“ uzavřela Kohoutková. Václav Čermák