V Ústeckém kraji přinesl přechod na nový systém financování sociálních služeb, kdy peníze rozděluje přímo kraj, zejména nelibost některých neziskových organizací. Podle nich kraj nepřiměřeně přiškrtil peníze určitým organizacím, které nyní musejí propouštět zaměstnance. Některé spolky již dokonce zanikly. Kontrola z ministerstva ale pochybení vyloučila.
„Každý rok bojujeme o finance, ale za dvacet let, co pro charitu pracuji, je současná situace v Ústeckém kraji vůbec nejhorší,“ uvedla Růžena Kavková z Diecézní charity Litoměřice pro Lidové noviny. Dodala, že charitě snížil kraj dotace pro rok 2015 natolik, že bude muset propustit až devadesát zaměstnanců a výpadek služeb postihne pět tisíc klientů.
Se stejnými finančními problémy se potýká také charita na Šluknovsku, na pokraji likvidace je i azylový dům v Krupce, který v místě působil skoro patnáct let, či charita v Teplicích. „Některé projekty dostaly dotaci třeba jen čtyřicet procent, předtím peníze normálně dostávaly. Nikdo jim ale neřekl, co dělají špatně, kde je chyba. My ty peníze přece nechceme pro sebe, chceme je pro naše klienty,“ říká Kavková.
Nespokojenost sociálních organizací s nedostatkem peněz přišla jen několik měsíců poté, co rozdělování peněz na sociální služby převzal kraj. Navíc podle provozovatelů to stát ve výsledku stejně přijde mnohem dráž: klienti, kteří nebudou moci využít sociálních služeb, se mohou dopouštět trestné činnosti.
Situaci v kraji monitorovalo také ministerstvo, které na krajský úřad poslalo kontrolu. „Případem se nyní velmi intenzivně zabýváme. Tvrzení, že v Ústeckém kraji nedošlo k nastavení spravedlivého přístupu dokonce ani k jeho přiblížení, je však nyní příliš silné a předčasné,“ uvedl Petr Sulek z tiskového odboru rezortu. Nakonec však informaci o netransparentním postupu předběžná kontrola nepotvrdila. „Ústecký kraj při stanovení výše dotací vycházel z metodiky ministerstva, a i když dodržoval doporučené postupy, mohlo dojít k některým pochybením, což však nezakládá podezření na netransparentnost a nerovný přístup k poskytovatelům,“ dodal Sulek.
To potvrzují i někteří poskytovatelé sociálních služeb. „Z pohledu MSSS v Mostě proběhlo převedení financování sociálních služeb bez problému. Finanční prostředky určené na sociální služby jsou dostatečné a k systému nemáme připomínky,“ uvedla Michaela Nermuťová z Městské správy sociálních služeb v Mostě.
MINISTERTSVO PRÝ PŘIDÁ
Zatímco všechny organizace požadovaly v souhrnu přibližně dvě miliardy korun, Ústecký kraj měl k dispozici jen 670 milionů. „Budu jednat s ministerstvem práce a sociálních věcí na dofinancování sociálních služeb. Kromě navýšení peněz bych si přál i to, aby ministerstvo rozpustilo co nejdříve rezervu, kterou na tyto služby má a standardně ji rozděluje až ke konci roku," řekl už v únoru krajský radní pro sociální věci a litvínovský zastupitel Martin Klika. V květnu skutečně ministerstvo financí přislíbilo alespoň částečné navýšení chybějících peněz. Klika přitom potvrdil, že s problémy se potýkají organizace napříč celým krajem. Například řada neziskových organizací už avizuje, že nebude mít peníze na nízkoprahové aktivity. „Jen v Ústeckém kraji chybí 62 milionů korun. Aby kraj naplnil potřeby všech, kteří letos žádali o peníze na sociální služby, na provoz domovů pro seniory, azylové domy, charitu, nízkoprahová zařízení či komunitní centra je navíc potřeba dalších 120 milionů korun,“ dodal Klika. Václav Čermák
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.