Slučování škol? Až zjistíme jejich pravý stav, říká radní

Hlavní město Praha má poněkud výjimečné postavení, co se týká správy školství. Jako město spravuje základní školy, protože má ale také status kraje, spadají pod Prahu i školy střední. Tam se však po prázdninách velké organizační změny nečekají.

Například dnes v mnoha krajích vynucené slučování středních škol, které plyne z nedostatku studentů, se v Praze v nejbližší době konat nebude. O žádném totiž není rozhodnuto, radnice zatím analyzuje stav některých středních škol a až po vyhodnocení pravděpodobně k dílčímu slučování středních škol dojde. „V žádném případě se však nechystají zásadní změny. Sloučení příspěvkových organizací vždy podléhá schválení pražského zastupitelstva,“ uvedla radní pro oblast školství a sociální politiky Irena Ropková.

Prázdniny však bylo potřeba využít k menším i větším investičním akcím na pražských školách. Během letního volna probíhá celá řada menších i rozsáhlejších akcí. Z těch významnějších stojí za zmínku rekonstrukce elektroinstalace a osvětlení na Akademickém gymnáziu v Praze 1, rekonstrukce střechy dílen na Střední škole technické v Praze 4, rekonstrukce elektroinstalace a rozvodů vody na gymnáziu v Českolipské ulici v Praze 9 či projekt zateplení dílen na Střední odborné škole stavební a zahradnické v Učňovské ulici v Praze 9.

Zřizovateli mateřských škol jsou však i městské části. Například v Radotíně probíhá v těchto dnech kompletní rekonstrukce sociálního zařízení v Mateřské škole v Býšovské ulici. Zřizovatelem této školky je Městská část Praha 16, jež v posledních letech investovala velkou část právě do areálů místních školek. V Býšovské tak byla zateplena fasáda, obnoveno dětské hřiště, třídy i šatny mají nový nábytek. V budově jsou dvě třídy přibližně pro padesát dětí, toalety a umývárny má každá třída oddělené. Přestavba probíhá v obou sociálních zázemích a školka je proto o prázdninách uzavřena.

Škola byla poprvé otevřena v roce 1978, přestavba původního sociálního zázemí byla proto nezbytně nutná. Výsledkem bude celkové zvýšení komfortu dětí a zlepšení hygienických podmínek, zřizovatel očekává i snížení spotřeby vody.

EXODUS UČITELŮ NEHROZÍ

Školy však letos čekají ještě další změny a to personální, od nového školního roku nemohou již učit nekvalifikovaní učitelé. Podle údajů výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy za školní rok 2013/2014 vykazovaly v Praze nejvyšší kvalifikovanost pedagogů vyšší odborné školy, kde dosáhla akademická vzdělanost učitelů 97 procent, spolu se základními uměleckými školami, kde číslo vykazuje 98 procent, Horší už je to na nižších stupních. „V případě středních škol se kvalifikovanost pedagogů pohybovala kolem 92 procent. V případě mateřských a základních škol se míra kvalifikovanosti pedagogů pohybovala podle jednotlivých zřizovatelů v pásmu od 70 do 94 procent,“ uvedla Ropková.

Nižší míru kvalifikovanosti pedagogů vykazovaly také školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kde se vzdělanost pohybuje v pásmu od 82 do 85 procent. „Od roku 2005 tato čísla postupně stoupají a lze konstatovat, že přechodné období bylo dostatečně dlouhé na to, aby si pedagogové mohli doplnit vzdělání,“ doplnila Ropková.

Odbor školství a mládeže tuto oblast ve školách a školských zařízeních zřizovaných hlavním městem sleduje, personální zajištění výuky, respektive veškeré pracovně právní vztahy v rámci jednotlivých školských organizací, jsou plně v kompetenci jednotlivých ředitelů. Podle Ropkové proto nelze říci, že by Praha měla výrazné problémy s nekvalifikovaností učitelů a že by z tohoto důvodu musel větší počet učitelů ze škol odcházet. Václav Čermák