Železniční osobní doprava v Moravskoslezském kraji je zajištěna příměstskými spoji osobních a spěšných vlaků a dálkovou železniční dopravou. Délka provozní sítě na území kraje je 583 kilometrům, délka železničních linek 739 kilometrů, přičemž se na území Moravskoslezského kraje nachází 162 stanic a zastávek.
Tím statistické údaje o regionální vlakové dooprav v moravskoslezském regionu nekončí. Kraj pro rok 2015 objednal na svém území zhruba sedm milionů vlakokilometrů s předpokládanou kompenzací 900 milionů korun. „V současné době je v Moravskoslezském kraji celkem dvacet tratí, na které je drážní doprava objednávána v závazku kraje,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu Daniel Havlík. Od prosince 2008 je navíc v kraji zaveden linkový systém zvaný Esko, do kterého byly k dnešnímu dni zapojeny všechny železniční tratě v kraji. „Linky Eska jsou označovány písmeny S u osobních vlaků a R u spěšných vlaků a rychlíků. Na linkách S je zpravidla zaveden šedesátiminutový či kratší interval a na linkách R 120minutový nebo kratší interval,“ doplnila krajská mluvčí Miroslava Chlebounová.
Prioritou Moravskoslezského kraje je nejen rozvoj drážní dopravy, ale také podpora obnovy kolejových vozidel a rekonstrukcí vybraných tratí v kraji či výstavba železničních zastávek. To vše s ohledem na to, aby se veřejná drážní doprava stala přijatelnou konkurencí dopravě individuální. V oblasti tranzitních železničních koridorů se jedná zejména o dokončení optimalizace trati Český Těšín - Dětmarovice a o budoucí rekonstrukci uzlu Ostrava. Na modernizace obou tranzitních koridorů by měla navázat příprava vysokorychlostní železniční trati v trase Brno – Ostrava – státní hranice s Polskem.
Na regionálních tratích se jedná o modernizaci na tratích se silnou osobní přepravou a vazbou na průmyslové zóny. Jde zejména o zvýšení traťové rychlosti a zvýšení bezpečnosti trati 323 Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek – Valašské Meziříčí včetně zvýšení kapacity v úseku Vratimov – Frýdek-Místek a to i perspektivní elektrizace až do Valašského Meziříčí. Dále se pro zlepšení dostupnosti drážní dopravou ze západní části kraje jedná o optimalizaci a elektrifikaci trati 310 v úseku Opava – Krnov a pozornost si zaslouží také naplněný záměr napojení mezinárodního letiště v Mošnově včetně průmyslové zóny na II. tranzitní železniční koridor České republiky a regionální dopravní systém.
Snad i z těchto důvodů zatím kraj nemá mnoho důvodů k nespokojenosti se stávající úrovní regionálních tratí. „V současné době lze považovat kvalitu železničního spojení v Moravskoslezském kraji za dostatečnou,“ řekl Havlík.
VLAKY I PRO TURISTY
Co se týká dalších možností, jak využívat krajské regionální tratě, v současné době je drážní doprava v Moravskoslezském kraji využívána především k zajištění základní dopravní obslužnosti. V kraji lze za největší technickou zajímavost považovat úzkorozchodnou trať osoblažského výběžku vedoucí z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy, kde je pravidelně vedena historická parní lokomotiva. Za rekreační či turistické spojení lze rovněž považovat vedení letních víkendových vlaků na trati 314 Opava – Svobodné Heřmanice, takzvaný Hvozdnický expres.
Ten jezdí sezonně mezi zastávkami Opava východ a Svobodné Heřmanice, cestou zastavuje na dalších osmi místech. Starostové obcí podél trati si od zahájení provozu slibují lepší dopravní dostupnost mikroregionu Hvozdnice a tím i zvýšení jeho atraktivity pro turisty. „Pevně věřím, že vlaky pomohou podpořit turistický ruch v regionu a provoz bude zajišťován ke spokojenosti místních obyvatel i turistů, kteří do mikroregionu Hvozdnice zavítají,“ konstatoval předseda svazku obcí Vladimír Chovanec. Václav Čermák
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.