Podpora státu vůči krajům se podle ministerstva financí zlepšila a do krajů proudí více peněz než v předchozích letech. Podle Radka Šímy, mluvčího Jihočeského kraje, se však dá těžko říci, zda je podpora lepší než v minulosti a záleží spíše na úhlu pohledu. „Z hlediska objemu příjmů ze sdílených daní a přijatých dotací ze státního rozpočtu lze zcela jistě konstatovat částečné vylepšení. Ale zároveň je třeba dodat, že ruku v ruce jdou také změny zákonů, popřípadě přibývají zákony nové, které mají za následek zvyšující se výdaje z rozpočtu kraje. Otázkou je však, zda je vylepšení důsledkem ekonomického růstu či vstřícnosti státu,“ říká Radek Šíma.
Ten dodává, že určité vylepšení je možné vnímat jako výstup z předchozích korektních jednání vedení krajů s vládní koalicí, kdy si kraje, byť pracně, vydobyly statut rovnoprávného místa v rámci probíhajících připomínkových řízení k návrhům zákonů a jejich novel.
Hlavním zdrojem příjmů všech krajů jsou příjmy ze sdílených daní, jejichž podíl je určen zákonem o rozpočtovém určení daní. Po dříve přijatých krizových balíčcích by se ještě letos mělo dostat na pořad schůze poslanecké sněmovny třetí čtení novely zákona, vracející krajům od 1. ledna 2016 jejich předkrizová procenta. Nároková dotace, určená na výkon státní správy, která letos v případě Jihočeského kraje činí 78 milionů Kč a jejíž objem je určen schváleným státním rozpočtem pro daný rozpočtový rok, by se podle návrhu v roce 2016 měla valorizovat o 1%. „I nadále však lze konstatovat, že jde pouze o příspěvek, který nekryje náklady kraje na tyto činnosti ani z 50%,“ přibližuje situaci Radek Šíma. Z hlediska dotačních titulů krajům je podle Radka Šímy úspěchem, že některé tyto objemy jsou již ve vládním návrhu státního rozpočtu na rok 2016 deklarovány alespoň v důvodové zprávě a kraje nemusí čekat na jeho schválení a oznámení příslušným resortem. Největší objem krajských dotací ze státního rozpočtu tvoří neinvestiční dotace určené na přímé náklady na vzdělávání. Pro Jihočeský kraj je v tomto případě určeno zhruba 5,5 miliardy Kč. Dále jde o dotaci na dopravní obslužnost Českých drah podle memoranda. Jedná se o část úhrady prokazatelné ztráty z provozu veřejné osobní drážní dopravy v objemu 185 milionů Kč. „Současně věříme, že součástí státního rozpočtu na rok 2016 bude transparentně i dostatečná částka pro poskytovatele sociálních služeb, které nově od letošního roku kraje administrují. Letos to pro Jihočeský kraj bylo 558 milionů Kč,“ dodává Radek Šíma. Ostatní příjmy kraje ze státního rozpočtu tvoří zpravidla účelově určené dotace, jejichž objem není většinou v době schvalování krajského rozpočtu přesně znám a do rozpočtu se dostávají až na základě přijatých rozhodnutí o poskytnutí dotace na základě podaných žádostí. Jedná se například o dotace na sociální služby, pro kulturní zařízení, ochranu životního prostředí a podobně.
KRAJ BY RÁD DOKONČIL LETIŠTĚ
Podpora státu krajům může být podle Radka Šímy vždy lepší, a s ohledem na stav krajského majetku, především silnic, a narůstající potřebu financování zřizovaných organizací působících v oblasti poskytování služeb, zejména sociálních, zdravotnických a školských, se jeví jako průměrná. „Bylo by vhodné, aby se stát nevyhýbal řešení i starých zátěží v oblasti výkupu pozemků pod krajskými silnicemi a v případě nemocnic a záchranné služby či vypomohl při opravách krajské silniční sítě, například jako v letošním roce ze Státního fondu dopravní infrastruktury,“ říká mluvčí.
Co se týče krajského rozpočtu na rok 2016, tak se v současné chvíli nachází v přípravné fázi. K nejvýznamnějším akcím, které by kraj rád realizoval, patří záměr dokončení letiště České Budějovice, dále pak pokračování jak v opravách, tak i v investicích do krajských silnic a v neposlední řadě kvalitní nastartování evropských projektů pro čerpání strukturálních fondů v jednotlivých výzvách nového programovacího období pro nemocnice, sociální služby, kulturu apod. Jana Bartošová
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.