Rozpočtové plány krajů? Hlavně investice

1,249 bilionu korun na straně příjmů, 1,309 bilionu na straně výdajů. S takovým rozpočtem bude v příštím roce hospodařit Česká republika. Schodek 60 miliard se nelíbí opozici ani mnohým ekonomickým expertům, ale vláda si za svým plánem stojí a ministr financí Andrej Babiš je přesvědčen, že konečný výsledek bude ještě lepší, především kvůli očekávanému zlepšení výběru daní. Vedle vlády ovšem své rozpočty připravily nebo připravují i krajské samosprávy. Jsou podobně optimistické?

Hospodaření krajských samospráv prošlo za dobu své existence velmi turbulentním vývojem. Zatímco na začátku se především hledalo správné nastavení pravomocí a závazků, které kraje mají, což se odráželo i v rozpočtech (oproti dnešní podobě podstatně nižších), později přišly poměrně dobré roky s ekonomickým růstem. Jenže pak na celý svět ztěžka dopadla hospodářská krize, což ve svých příjmech silně pocítily i české kraje. V rozpočtech se projevily nízké daňové výnosy, později také drahé předvolební sliby a v roce 2011 vše podtrhlo snížení krajského podílu z daňových výnosů. Logickým důsledkem byl celkový pokles objemu investic a zadlužování, které dlouhodobě stále mírně roste. Podle údajů společnosti Czech Credit Bureau z poloviny letošního roku narostl dluh všech krajů za poslední čtyři roky o 0,4 procenta. Na druhou stranu nutno dodat, že v letošním roce, který je považován z hlediska ekonomické situace za jeden z nejlepších od doby, kdy novodobá podoba regionů vznikla, klesl o celých pět procent, na 24,15 miliardy korun. V tomto směru je na tom nejlépe kraj Plzeňský, který si dlouhodobě udržuje hospodaření zcela bez dluhů. A jak se zdá, nová krajská vláda bude v tomto trendu pokračovat i v následujících letech. „Nechceme si brát úvěry na předfinancování evropských projektů, protože nám peníze leží na účtech,“ uvedl nový hejtman Josef Bernard. A toto tvrzení si může dovolit. Jeho předchůdci se svými týmy nechali jako úsporu pro příští a další roky v krajské kase zhruba 1,2 miliardy korun.

POMÁHÁ HOSPODÁŘSKÉ OŽIVENÍ

V Plzeňském kraji se daří hospodařit s přebytky dlouhodobě, v mnoha jiných regionech se to ale letos povedlo také, a to především díky hospodářskému oživení a celkově dobré ekonomické situaci země. Ovšem nejen výkonné hospodářství a z toho plynoucí vyšší daňové výnosy jsou na „vině“.  Hejtmani si pochvalují také navýšení podílu krajů v rozpočtovém určení daní. Ten se vrátil na hodnotu z doby před rokem 2011, kdy ho snížila vláda Petra Nečase. Letošní navrácení podílu mělo podle původních předpokladů přinést krajským pokladnám kolem 3,5 miliardy korun. Celkově ale bude výsledek pravděpodobně ještě lepší. Například na Vysočině počítali s příjmy ve výši 3,9 miliardy korun. Realita ovšem předčila očekávání. „Už na konci měsíce listopadu jsme měli naplněné daňové příjmy více než stoprocentně,“ uvedl hejtman Jiří Běhounek. Pro příští rok tak vedení kraje počítá s navyšováním příjmové i výdajové stránky rozpočtu. Největší kapitolou bude jako již tradičně školství a na druhém místě doprava, kde kraj čeká mimo jiné úhrada ztrát regionálních vlaků a autobusů.

Ne vždy ale kraje plánují vyrovnané nebo přebytkové hospodaření. Kupříkladu bývalé vedení Karlovarského kraje naplánovalo na příští rok rozpočet se schodkem 1,1 miliardy korun, který měl být financován z úvěru a z fondu budoucnosti. Nová hejtmanka a předsedkyně Asociace krajů Jana Vildumetzová ovšem po nástupu do funkce prohlásila, že se před hlasováním zastupitelstva ještě podoba rozpočtu změní. „Myslím si, že je to nepřijatelné při daňových příjmech okolo dvou miliard a mandatorních výdajích okolo tří miliard korun,“ řekla na adresu stávajícího plánu. Schodkový rozpočet chystá i Ústecký kraj, kde na hejtmanské křeslo opět usedl Oldřich Bubeníček. Záporné saldo má činit asi 440 milionů korun. Podle hejtmana bude ale realita nakonec jiná. „Musíme vzít v úvahu, že rozpočet nepočítá s dotacemi, které dostáváme během roku. Jsem přesvědčen, že jako v minulých letech se na konci roku dostaneme do kladných čísel,“ prohlásil.

INVESTICÍM VLÁDNE DOPRAVA

Očekávání Oldřicha Bubeníčka není nereálné a v podstatě se shoduje s očekáváním většiny prognostiků. Příští rok by i z hlediska výběru daní měl být podle současných odhadů skutečně ještě lepší než ten letošní. Zatímco v tomto roce mají kraje získat z daní kolem 59 miliard, v příštím to má být přes 62 miliard korun. Růst by měly i další příjmové kapitoly rozpočtů, například příspěvek na výkon státní správy, celkově pak mají příjmy stoupnout z letošních 166,3 miliard na 168,4 miliard korun. 

Vyšší příjmy do rozpočtů zpravidla znamenají i vyšší výdaje na investice. A přesně takový obrázek nás v příštím roce čeká. Budou pokračovat uzavírky silnic a další nové se objeví. Mnohé základní a střední školy čeká zateplování a řada dalších rekonstrukcí, nemocnice získají nové přístroje a v některých rozpočtech najdeme i nemalé částky věnované přípravě projektové dokumentace a dalším krokům, které stavebním akcím předcházejí. 

Zmíněný Ústecký kraj chce především podpořit nemocnice, dostavět Labe arénu na kanálu v Račicích, kde vzniká olympijské centrum nebo nakoupit vybavení pro profesionální hasiče. Výrazné investice se chystají také ve Středočeském kraji, kterému nově vládne koalice vedená hnutím ANO. Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová uvedla, že navyšovat se bude oproti letošku hlavně v kapitole dopravy, a to o patnáct procent. „Dále v kapitole školství o asi čtrnáct procent a zvýšíme také finance v kapitole zdravotnictví, a to o sedm procent. Chceme také spravedlivě pomáhat obcím a městům v našem kraji při realizaci jejich projektů.“ Podle hejtmanky navzdory navýšení rozpočtu, důrazu na investice a čerpání dotační prostředků, klesne zadlužení kraje.

Na investice se chce v příštím roce soustředit i Jihočeský kraj s hejtmanem Jiřím Zimolou. Ten plánuje schodkový rozpočet, rozdíl má pokrýt rezerva z uplynulých roků. Největší finanční částky poputují na opravy silnic a do Jihočeského letiště. Kraj dostaví terminál nebo nakoupí navigaci pro noční létání. 

CHTĚJÍ VYUŽÍT DOTACE

Dopravní infrastruktura bude hrát prim i v případě Jihomoravského kraje. Ten plánuje dokonce přebytkový rozpočet s řadou investic do rekonstrukce silnic a mostů, výkupů pozemků nebo rekonstrukce vyškovské nemocnice za více než 60 milionů korun. Vedení kraje navíc výhledově zvažuje nákup nových vlakových souprav. Peníze by mohly jít z dotace a z úvěru, který by si kraj mohl, podle některých náznaků jeho představitelů, vzít.

Pokud na nový úvěr dojde, nebude Jihomoravský kraj rozhodně jediným regionem, který se zadlužuje, aby mohl spolufinancovat evropské projekty. Ostatně v některých případech jsou rozpočty už plánovány jako schodkové právě kvůli realizaci dotovaných investic. Například plánovaný schodek Moravskoslezského kraje, který se má vyšplhat na 921 milionů korun, bude pokryt právě z úvěru. Vedení kraje chce tyto peníze použít například na spolufinancování rekonstrukce silnice a dvou mostů za Dolním Benešovem, na opravu domova pro seniory v Karviné nebo stavební úpravy v pavilonu H ve Slezské nemocnici Opava. „Vyčlenili jsme i peníze na stavební úpravy školních budov a další,“ řekl náměstek hejtmana pro finance a investice Jaroslav Kania.

S projekty podpořenými evropskými dotacemi ale počítají prakticky všechny kraje. Ať už ten Liberecký, který plánuje třeba opravu silnice z Mníšku do Oldřichova nebo ten Pardubický, který chystá mimo jiné i velké projekty ve školství. Nových učeben se dočká střední obchodní škola v Žamberku, peníze poputují na stavbu uměleckoprůmyslové školy v Ústí nad Orlicí nebo na vznik Centra odborné přípravy řemesel v Moravské Třebové. S financováním by měl, podobně jako u většiny krajských projektů, pomoci Integrovaný regionální operační program. 

Filip Appl