Středočeský kraj patří mezi regiony, kde se o silnice první třídy starají soukromé firmy. Kraj je rozdělen na dvě oblasti. Na jihozápadní oblast a severovýchodní oblast. Tendr na údržbu jihozápadní oblasti vyhrála firma AVE Kladno spolu s ČNES, BES, Silnicemi TS a údržbou silnic s nabídkou 451 milionů korun. Starat se zde bude o 193 kilometrů silnic a vyčleněno pro to má sedm vozů. Severovýchodní oblast bude obhospodařovat konsorcium firem AVE CZ, ČNES, KDS, ZKP a USK. Toto uskupení získalo tendr s nabídkou 391 milionů korun. O 92 kilometrů silnic se budou starat čtyři vozy.
Se stávající situací není příliš spokojena hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová, která upozorňuje, že před přijetím tohoto rozhodnutí byla údržba veškerých silnic mimo dálniční síť řešena jako celek, a to s rozdělením výhradně podle důležitosti a dopravního významu silnic. Dělení tedy nebylo uspořádáno podle správců, ale podle důležitosti silnic. Silniční síť byla chápána jako jednolitý organismus a řešena jako celek. Pro stanovení a optimalizaci řešení okruhů pro zimní údržbu bylo využito matematických a statistických metod. V praxi se tento postup projevoval rychlým zásahem v prvních pořadích důležitosti na krátkých úsecích s minimalizací rizika neprůjezdnosti především silnic v prvním pořadí důležitosti. Prakticky se tak nestávalo, že by provoz rozhodující silnice zahltil. A nestávalo se ani, že by se mechanizmy údržby silnic nedostaly na kritická místa k zajištění sjízdnosti.
„Změnou systému zimní údržby došlo podle nás k ignorování matematických modelů i praktických zkušeností z letité praxe,“ říká hejtmanka a upozorňuje, že ŘSD ČR přešlo při stanovování nových okruhů, oddělených od silnic dalších správců, při použití úvahy, že jeden sypač obslouží až 50 km silnic, na tzv. liniovou údržbu, při které jsou mechanizmy nasazovány na souvislé tahy. Opticky tak vznikl dojem, že využití mechanizace je lepší a ekonomičtější. Prodloužení ošetřované trasy však podle hejtmanky zcela eliminovalo možnost zásahu na více místech ošetřovaného úseku, které snižovalo riziko zneprůjezdnění dané trasy. „V praxi se tento systém projevil ve Středočeském kraji například v loňském roce na silnici I/12, která byla v průběhu zimy neprůjezdná, protože sypače se do kritických míst nebyly schopny přes uvízlá vozidla dostat,“ vysvětluje hejtmanka. Zatímco v minulosti bylo uzavírání silnic v prvním pořadí prakticky neznámým jevem, v tomto systému údržby se stává poměrně častým.
K nepříliš dobrým zkušenostem s tímto systémem zimní údržby dále podle hejtmanky přistupuje skutečnost, že za havarijní stavy a krizové řízení nesou odpovědnost krajští hejtmani, kteří současně nemají prostředky na ovlivnění systému organizace zimní údržby silnic. „Lze tedy s odstupem času a využitím zkušeností z dosavadního způsobu údržby silnic říci, že poznatky nás nijak neoslnily a rozhodně nejsou lepší, než v předchozím uspořádání,“ uzavírá situaci hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. Jana Bartošová
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.