Ústecký kraj patří k regionům, kde se hejtmani často nemění. Oldřich Bubeníček je teprve třetím v pořadí, který usedl do zdejší hejtmanské kanceláře. Je ale zároveň prvním v celé zemi, kterému se to v novodobé historii krajů podařilo „v dresu“ komunistické strany. Sedm let poté se stále drží vysoko na žebříčku oblíbenosti hejtmanů, kde mu aktuálně patří čtvrté místo.
Necelý měsíc před svými třiasedmdesátými narozeninami zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera. Dlouholetý starosta, primátor a senátor ještě v sobotu absolvoval sněm svojí mateřské ODS.
Shodu na podobě nového stavebního zákona stále nemohou najít kraje se státem. K jednání využily zasedání Asociace krajů a setkání s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou v rámci včera zahájeného veletrhu Regiontour v Brně. Hejtmani přitom vyjádřili nelibost nad tím, že nad dílčími úpravami návrhu zákona se premiér a ministr vnitra setkali se zástupci Svazu měst a obcí, přičemž kraje, Svaz místních samospráv nebo Spolek pro obnovu venkova přizvány nebyly.
Samospráva Pardubického kraje sezvala novináře na setkání v novém roce, při kterém vedení kraje bilancovalo dosavadní činnost. Zároveň představitelé vládnoucí koalice představili investiční akce, které kraj čekají, a to i ty, které přesahují současné funkční období samosprávy.
V poslední době prochází velkou veřejnou diskusí návrh nového stavebního zákona, který vzniká pod taktovkou Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR). Podle tohoto návrhu, ke kterému již v minulosti zaujala Asociace krajů ČR negativní postoj, by činnosti vykonávané obcemi a kraji měly kompletně přejít na nově zřízený Nejvyšší stavební úřad a jeho detašovaná pracoviště. Přesun se týká i vydávání tzv. závazných stanovisek s vysloveně odbornou povahou sloužících k zajištění ochrany kulturních památek, životního prostředí a dalších veřejných zájmů před možnými zájmy developerů, investorů a stavebníků. Pro kraje a obce by to znamenalo převést velké množství zaměstnanců do nového úřadu, vytvořit nová pracoviště, zajistit rozdělení archivů a další opaření, která by přišla na miliardy korun. Kraje se proto ohradily proti záměru a svůj zásadní nesouhlas vyjádřily jak směrem k MMR, tak k vládě. Návrh zákona by znamenal rozbití spojeného modelu státní správy a stal by se pro občany značně nepřehledný.
Rozhovor s hejtmankou (rozhovor vznikal ještě v prosinci - pozn. red.) nejméně lidnatého kraje České republiky Janou Mračkovou Vildumetzovou z konceptu našeho hejtmanského speciálu poněkud vybočuje. Jednak proto, že paní hejtmanka je současně předsedkyní Rady Asociace krajů ČR a řadu záležitostí ve vztahu k centrálním úřadům řeší celkově za kraje. Dále pak proto, že také tři týdny po vydání našeho rozhovoru přestane být hejtmankou. Čekají ji totiž daleko radostnější povinnosti s blížícím se narozením miminka a proto předává svou funkci na čele kraje svému náměstkovi Petru Kubisovi. Posledním důvodem poněkud odlišného rozhovoru je i to, že vzhledem k výše řečenému nebylo možné pro časové zaneprázdnění uskutečnit rozhovor osobní jako s ostatními hejtmany, a tak povídání s hejtmankou Vildumetzovou mělo korespondenční formu.
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.